TEST Hyundai ix20 1,4 CVVT – Není krabice jako krabice
Hyundai spustilo prodej modelu ix20 na podzim loňského roku. K prodejcům zákazníky láká sympatická televizní reklama postavená na sloganu dost bylo krabic. Jak moc se ix20 se základní motorizací vzdaluje krabicím na kolech?
Hyundai ix20 na pohled jako krabice opravdu nevypadá. Karoserie i přes vysokou stavbu díky směrem vzhůru se zužujícím tvarům nepostrádá jistý švih. Ten podporuje i provedení masky chladiče, světlometů, kapoty motoru i boků s lehce vystupujícími blatníky. Změn proti sesterské Kii Venga sice není mnoho, nové pojetí přídě ale dost zásadně mění výsledný dojem.
Design i přes evropské zaměření dává na odiv jihokorejský původ značky. To ale není na škodu a vzhled určitě přiláká k prodejcům řadu potenciálních zákazníků. Ti jim pak budou moci předvést poměrně širokou nabídku pěti stupňů výbavy a paletu pohonných jednotek. Ta obsahuje dva zážehové a dva vznětové motory.
My jsme měli možnost okusit základní benzinovou motorizaci 1,4 CVVT 16V v kombinaci s prostředním stupněm výbavy Comfort.
Na palubě
Ve stejném duchu jako exteriér se nese i vnitřní prostor. Přístrojový štít s modrým podsvícením je přehledný a dobře čitelný. Na sadu ovladačů na jinak dobře tvarovaném volantu je ale potřeba si chvíli zvykat. Hračičkové se musí smířit s umístěním přepínače palubního počítače na pravé straně spodního ramene volantu.
S přehledností ovladačů na středové konzole to není nejslavnější. Testovaný vůz byl vybaven integrovanou navigací za 25.000,- Kč. Tu lze při troše snahy ovládnout i bez studia návodu. Nepříliš velké ovladače po stranách obrazovky mírně zhoršují manipulaci s navigací i s rádiem.
Originálně vyřešený panel manuální klimatizace se soustřednými ovladači dodávané do verze Comfort za příplatek 20.000,- Kč potřebuje cvik. Bez tréninku si můžete místo regulace teploty zvýšit nebo snížit rychlost větráku.
Palubní deska, středová konzole, tunel mezi předními sedadly i výplně dveří řidiče a předního spolujezdce příjemně obklopují, ale zároveň neomezují jejich životní prostor. Sedadla mají sice dospělé rozměry, ale řidiči s delšíma nohama mohou mít problém sladit nastavení volantu a sedadla, tak aby se jim sedělo pohodlně. Sympatická je loketní opěrka na pravé straně řidičova sedadla. Naopak zarážející je její absence u spolujezdce.
hyundai testy mpv Na zadní cestující čeká sedadlo dělené v poměru 60:40. Obě nestejně dlouhé poloviny jsou posuvné a mají stavitelný sklon opěradla. Vyšší stavba karoserie se postarala o dostatek prostoru i pro hlavy vyšších pasažérů. Posuvná sedadla pak zajistí prostor pro kolena.
Pro rodinu s jedním nebo dvěma malými dětmi je interiér ix20 prostorný dostatečně, ale ve srovnání s běžným pětidveřovým hatchbackem nižší střední třídy se nejedná o velký rozdíl. Dojem větší prostornosti budí Hyundai především díky vyšší stavbě karoserie a štědré vnitřní šířce.
Ve srovnání s běžným hatchbackem má ix20 navrch při manipulaci s dětskou sedačkou nebo při usazování dítěte do ní. Díky vyššímu vstupnímu otvoru totiž není potřeba se tolik ohýbat. Nevýhodou je naopak stoupající spodní hrana zadních bočních oken, která menším dětem zhoršuje výhled.
Kam se zavazadly?
Prostor pro zavazadla nabízí při obsazení zadních sedadel podle jejich polohy objem od 440 do 570 litrů. Díky dvojité podlaze a na obsluhu velmi jednoduchému systému sklápění zadních sedadel, lze vytvořit rovnou ložnou plochu. Po sklopení obou polovin zadního sedadla je v zádi ix20 k dispozici objem 1486 litrů.
hyundai testy mpv Realita rodinného života ovšem odhalí, že nejsou litry jako litry. Při využití metru se ukazuje, že vnitřní rozměry zavazadelníku ix20 se příliš neliší od hatchbacků nižší střední třídy. Rozdíl v objemu vytváří prostor pod vyjímatelnou podlahou. Ten přijde vhod při ukládání menších předmětů.
Při nakládání hlubokého kočárku vám ix20 žádné velké prostorové zázraky nenabídne. Základní délka zavazadelníku je 720 mm a po sklopení zadního sedadla lze získat 1400 mm. Šířka mezi podběhy je 1155 mm a maximum v prostoru za nimi je 1310. Výška od podlahy po krycí plato je 420 mm. Pod podlahou je prostor dlouhý 720 mm, široký 1080 mm a vysoký 160 mm.
Vstupní otvor do zavazadlového prostoru má poměrně pravidelný tvar. Zhruba v polovině své výšky je se 1110 mm nejširší a vysoký je 860 mm.
Podobně jako u většiny malých a středních hatchbacků budete při nakládání muset překonat hranu ve výšce 700 mm. Vyšší stavba karoserie alespoň zajistí, že praštit se o zámek otevřených pátých dveří mají šanci pouze jedinci s výškou nad 190 cm.
Neřekne a nepoví
O Hyundai ix20 bylo již x-krát napsáno, že jeho podvozek je naladěn spíše komfortně. Nejinak tomu bylo i v případě testovaného exempláře. Při přejezdech výmolů a řady jiných nerovností na silnicích středočeského kraje ušetřil svou posádku nedůstojného natřásání. Na poměrně slušné úrovni je i utlumení hluku od kol, i když při přejezdu větší díry prostě k uším cestujících jistý šramot dorazí.
Zatímco spolujezdec na předním sedadle i pasažéři vzadu mohou být s komfortem jízdy spokojeni, tak řidič příliš nadšen nebude. Hyundai s ním totiž nekomunikuje. U tohoto vozu můžete naprosto zapomenout na jakékoliv spojení řidiče se strojem. Co se děje pod koly, může řidič jen odhadovat podle toho co vidí před sebou. Řidič si může v ix20 ve výsledku připadat téměř jako další pasažér, který jen může rozhodovat o směru a rychlosti jízdy.
Pod kapotou testovaného vozu pracoval základní zážehový čtyřválec o objemu 1,4 litru. Zájemcům o Hyundai ix20 můžeme rovnou ušetřit čas strávený nad výběrem motorizace, protože tento motor je naprosto dostačující. Výkon 66,2 kW je velmi slušný a točivý moment 137 Nm patří k nejlepším ve své objemové třídě.
Pětistupňová manuální převodovka má dobře vymezené dráhy a ve spojení se základní čtrnáctistovkou by umožňovala i dynamičtější styl jízdy, od kterého ovšem odrazuje nekomunikativní řízení i podvozek. Odhlučnění je kvalitní a hluk motoru začíná k uším posádky ve větší míře pronikat až okolo 4000 min-1, při nichž se ix20 pohybuje na pátý stupeň rychlostí 130 km/h.
V běžném provozu motor o objemu 1,4 litru ochotně pracuje v rozmezí od 2000 do 4000 min-1. Při jízdě ustálenou stokilometrovou rychlostí na pátý rychlostní stupeň čtyřválce točí 3200 min-1 a palubní počítač uvádí průměrnou spotřebu 6,8 litru benzinu na 100 km. Při rychlosti 130 km/h se spotřeba zvýší na 9,5 litru na 100 km. Zásadní podíl na těchto hodnotách má velká čelní plocha a pohotovostní hmotnost 1268 kg.
Nejdřív bezpečnost, potom pohodlíčko
Hyundai podobně jako řada dalších výrobců sází v první linii boje o zákazníky na bohatou bezpečnostní výbavu a teprve až v té druhé přidává prvky zvyšující komfort na palubě. To je nejviditelnější na základním provedení ix20 s označením Start.
Tato verze je sice standardně vybavena čelními, bočními i hlavovými airbagy, aktivními opěrkami hlav a ABS, ale je potřeba si připlatit za autorádio (+12.000,- Kč) i manuální klimatizaci (+20.000,- Kč). Zájemce o tuto verzi může zapomenout na palubní počítač, dálkově ovládané centrální zamykání nebo elektrické ovládání vnějších zpětných zrcátek.
hyundai testy mpv Mnohem zajímavější volbou jsou verze Classic a Comfort. U obou je sice potřeba si připlatit za klimatizaci, ale standardem jsou jinak všechny výše jmenované prvky. Verze Comfort má mimo jiné navíc standardně i ESP, systém řízení prokluzu kol TCS a asistent pro rozjezd do kopce HAC.
Při letmém srovnání výbav základních verzí se sesterským modelem Venga nebo konkurenční Škodou Roomster případně Opelem Meriva vyjde najevo, že Hyundai má nejrozsáhlejší bezpečnostní výbavu.
Závěr
Hyundai ix20 díky designu karoserie rozhodně nepůsobí jako krabice. Na druhou stranu od něj nelze očekávat žádná velká překvapení v oblasti vnitřního prostoru nebo variability. Spíše než skutečné MPV tento model představuje zvýšenou alternativu ke klasickým hatchbackům nižší střední třídy jako je Hyundai i30.
Hlavním důvodem pro pořízení ix20 bude pro většinu zájemců líbivý design karoserie, pohodlnější přístup do interiéru díky vyšší stavbě karoserie a lepší přehled o dění kolem vozu díky výše umístěným sedadlům. Špatnou volbou rozhodně nebude základní zážehová motorizace.
Pokud ovšem potřebujete prostornější vůz než je klasický hatchback nebo ještě lépe přístupný interiér, případně obojí, pak budete muset hledat jinde. Ideální řešení budou představovat klasická kombi nižší střední třídy nebo osobní verze užitkových modelů jako je Renault Kangoo, Peugeot Partner nebo Citroën Berlingo. Ty se sice nemohou pochlubit tak elegantními tvary, ale za podobné peníze dostanete výrazně prostornější vůz.
První cena vozu | 264.990,- Kč (1,4 CVVT 16V, 66 kW, Start) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 264.990,- Kč (1,4 CVVT 16V, 66 kW, Start) |
Základní cena testovaného vozu | 314.990,- Kč (1,4 CVVT 16V, 66 kW, Comfort) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 377.890,- Kč (1,4 CVVT 16V, 66 kW, Comfort) |
Plusy
- Kvalitně zpracovaný interiér
- Komfortní jízdní vlastnosti
- Pětiletá záruka
- Variabilita zavazadlového prostoru
- Velkorysá bezpečnostní výbava
Minusy
- Citlivost na boční vítr
- Horší výhled šikmo vzad
- Provedení tlačítek kolem rádia
- Regulace intenzity osvětlení neúčinkuje stejně na přístrojovém štítu a středové konzole