TEST Opel Insignia Sports Tourer 1,6 Turbo – První signální

Když na jedné z posledních výročních tiskových konferencí Fordu zazněl z pléna vážně míněný dotaz, zda bude dovozce přispívat novým majitelům Mondeí kombi (s délkou 4,83 m) na rozšíření a prodloužení garáží, všichni přítomní se srdečně zasmáli a Ford odpověděl jaksi neutrálně. Kdyby se teď objevil stejně položený dotaz na tiskové konferenci Opelu, už bychom tolik smíchu neviděli.

Největší z velkých

Nové kombi Insignia Sport Tourer narostlo do rozměrů takřka luxusní třídy. S délkou 4908 mm jde o suverénně nejdelší auto střední třídy, které současně délkově překonává i některá kombi vyšší střední třídy. Ze suchých čísel by se mohlo zdát, že jde o primát omezující, na druhou stranu, estetickou úroveň vnějšího designu. Chyba lávky! Insignia Sports Tourer se nejen na obrázcích, ale i ve skutečnosti může směle měřit s krasavicí formátu Mazdy 6 Wagon nebo s francouzským elegánem – Citroënem C5 Tourer. Pokud denně nekroužíte v přeplněných centrech českých měst hledaje vhodné místo k zaparkování, nenajdete zřejmě důvod proč velkoryse střižené kombi z Rüsselsheimu kvůli designu zavrhnout.

Velké rozměry ale nejsou jen tak. Problémy pro výrobce začínají totiž už na přídi, která u dnešních aut musí splňovat přísné předpisy na ochranu chodců. Ač se to na první pohled nezdá, je začátek kapoty Insignie umístěn právě kvůli chodcům výš než u poslední Vectry.

opel testy strednitrida
 

Nový Opel ale nevypadá lépe jen kvůli celistvějším tvarům! Hodně dělají také rozměry kol. Velká karoserie si žádá velké průměry, což všichni designéři vědí, ale nákladová oddělení v automobilkách něco takového obvykle jen nerada pouštějí do výroby. U Opelu tomu však bylo jinak, takže z výroby si můžete koupit kola s těžko pochopitelným průměrem 19 nebo 20 palců. Podvozek Insignie na to je naštěstí připraven, ale i tak platí, že současně s velkými koly byste měli objednávat rovnou i adaptivní tlumiče, které výrazně vylepšují jízdní pohodlí, aniž byste se rovnou museli vzdát malých náklonů a hbitých reakcí auta.

Zadní vrátka

No, jsou to spíše vrata, která designéři novému kombi vymysleli. Podobně jako u Audi Q5 a Q7 překrývají u Opelu celou šířku zádě a nesou i rozměrná do boků zasahující koncová světla. Kvůli viditelnosti vozu s otevřeným víkem musela být koncová světla zdvojena, takže po otevření jsou v rozích karoserie další menší svítilny.

Vstupní profil je ideální: neomezuje využitelnost zavazadelníku, spodní hrana je ve stejné výšce jako dno (650 mm nad zemí) a shora neohrožuje hlavy osob, které manipulují se zavazadly. V nejvyšší výbavě Cosmo je navíc zadní výklopná stěna ovládána elektricky.

Střednětřídní objem

Od bezmála pětimetrového kombi se čeká nadprůměrný vnitřní prostor a velký zavazadelník. Zůstaneme-li nejdříve u prostoru pro náklad, jde vlastně jen o standard střední třídy. Design zaoblené zádě a silně skloněné zadní sklo, to nejsou vzory efektivity obestavování velkého vnitřního prostoru. Když se na Sports Tourer budete dívat tak, jak Opel chce – tedy lifestylově – je jeho zavazadelník více než dostatečný.

opel testy strednitrida
 

Základní objem 540 l je větší než u předchůdce (530 l), ale maximum při dvoumístném uspořádání 1530 l je výrazně menší než u dostavníkové Vectry (1850 l). Složitá zadní náprava si vyžádala omezení minimální šířky mezi podběhy na 1030 mm, když lepší hodnoty zvládají i některá kombi o třídu níž (viz sr.test Fordu Focus Combi a Škody Octavia Combi). Délka u dna činí 1020 mm, po sklopení sedadel pak 1650 mm. Výška po plato, podle toho zda máte instalovanou falešnou vyrovnávací podlahu, činí 460 až 520 mm. Manipulaci s těžkým nákladem usnadňuje relativně nízko nad zemí umístěný práh. Naopak jeho velká šířka je při umisťování rozměrnějších předmětů na obtíž, musíte se totiž přes něj natahovat.

Drobnou výtku zasluhuje nedokonalost v podobě zlomu v podlaze, po sklopení opěradel. Kombi této velikosti by mělo umět vyrovnat dno dokonale, byť s využitím dvojitého dna či jiných pomůcek. Při transportu dlouhých a těžkých předmětů, které by měly ležet celou tíhou na podložce, se taková vlastnost zavazadelníku hodí.

Luxusní interiér

Zavazadelník v podstatě nezklamal, ale jak jsme naznačili, podobné přepravní možnosti nabídnou i vozy o kategorii menší a výrazně levnější. V čem se tedy od nich dnešní špičková střední třída liší? Jedním z důležitých faktorů jsou rozměry a komfort uspořádání resp. provedení interiéru.

Opel si dal i zde mimořádně záležet. Prostorností míst vpředu i vzadu patří ke špičce střední třídy. Sedí se komfortně, na šířku, výšku i na délku je dost místa i když jste nadprůměrně vysocí. Na zadních místech přibyly centimetry nad sedadly, které schází v sedanu a liftbacku. Ve Sports Toureru jsme vzadu ke stropu naměřili 1000 mm, v sedanu je přitom o 110 mm méně! Pochvalu zaslouží špičková ergonomická sedadla, která jsou u vyšších výbav v ceně a u nižších za příplatek 8 až 10 tisíc. Za nevelkou sumu navíc dostanete mj. nastavitelnou délku sedáků (docílit tak lze délkového rozmezí 490 až 550 mm), slušné boční vedení a bohaté možnosti dalších nastavení. Vzadu se našlo místo na dlouhé sedáky (520 mm) i opěradlo (650 mm). Poloha sedáků nad podlahou (350 mm) by ale mohla být vyšší i na úkor velkorysé výšky ke stropu. Sedí se zde podobně komfortně jako v jiných velkých kombi, ale mohlo by to být ještě o něco lepší, díky účinnějšímu podpírání stehen zadních cestujících.

Malé pivo

Koncernová jednotka 1,6 Turbo (132 kW, 230 Nm) měla svou premiéru v menších Corsách a Astrách. V téměř pětimetrové Insignii se sbírá o poznání méně ochotně, což je ale vzhledem k pohotovostní hmotnosti (přes 1,6 t) celkem logické. Bohužel musíme potvrdit pro dynamickou jízdu nutné vytáčení i vysokou citlivost spotřeby maloobjemového turbobenzínu na zatížení, což v kombinaci s těžkým autem a obrovskými koly dává výslednici směřující při běžné jízdě ke spotřebě nad 10 l/100 km. Když se budete snažit, dá se se slušným rychlostním průměrem kolem 100 km/h jezdit i za 7,5 l/100 km, dálniční rychlost 130 km/h znamená důstojných 3000 min^-1 a odběr 9,5 l/100 km.

opel testy strednitrida
 

Za všech okolností tichý motor s bezprostřední reakcí a širokým využitelným otáčkovým pásmem se při prvních jízdách v Německu nechal snadno vyprovokovat i k rychlostem kolem 180 km/h, za touto hranicí už byla dynamika slabá. Naopak v nízkých otáčkách a rychlostech těší jednoduché ovládání motoru i spojky a komfortní odhlučnění.

Vzhledem k cenám shodným s turbodieselem 2.0 CDTi (96 kW) se bude zájem klientely obracet spíše k turbodieselu. Argumenty v podobě výrazně horšího komfortu (ovládání ve městě, akustický projev) a horších jízdních výkonech (0-100 km/h u CDTi za 11,6 s vs. 9,2 s u 1,6 T) asi jen těžko přebijí stejnou cenu a o 2 litry nižší kombinovanou spotřebu turbodieselu.

Velký jízdní styl

Vyspělý podvozek, velká kola s kvalitními pneumatikami a adaptivní tlumiče (v rámci systému FlexRide) dělají i z velkého kombi s relativně maloobjemovým motorem jednoduše ovladatelné auto, které dokáže řidiče potěšit. Beze zbytku to platí při jízdě mimo město a na dálnici, kde si můžete podle libosti naordinovat komfortní jízdu v režimu Tour nebo kontaktní styl v režimu Sport. V něm se mimo tužší charakteristiky tlumičů mění i účinek posilovače řízení nebo elektrický převod pohybu plynového pedálu. Funguje to tak jak má. Na pětimetrové auto je Insignia Sports Tourer překvapivě agilní, ale na rozdíl od podobně dobré Mazdy 6 zvládá i téměř houpavou jízdu, třeba když chcete při cestě na dovolenou s celou rodinou trochu klidu na palubě.

opel testy strednitrida Horší je to s ovladatelností ve městech. Délka, šířka (1856 mm, 2084 mm se zrcátky !) i velké převisy karoserie jsou znát, a tak manévrování na parkovištích nebo jízda ve zúžených jízdních pruzích není nic pro tohoto otesánka.

Málo chyb a dobrá cena

Hledání stinných stránek tohoto Opelu není snadná úloha. Když vezmeme seznam výtek dříve testovaných Insignií, platí i pro kombi relativně malá plocha vnějších zrcátek, příliš velké množství tlačítek, které musí řidič obsluhovat na středové konzole a také nepřehledná karoserie s velkými mrtvými vzdálenostmi kolem auta, do nichž nemá řidič šanci vidět. Zavazadelník by mohl být vzhledem k úctyhodným rozměrům auta ještě větší, ale v Rüsselsheimu správně upřednostnili design, který bude silným prodejním argumentem proti konkurenčním Mazdám, Volkswagenům i Fordům. Jízdní vlastnosti, pohodlí i rozměry a provedení interiéru patří ke špičce třídy.

Slušně vybavený vůz s přiměřeně výkonnou motorizací stojí kolem 750 tisíc korun, ale uvážíme-li, že jde o absolutní novinku, maximalistický formát a vlajkovou loď Opelu se vším, co k tomu patří, jde o zajímavě oceněnou nabídku.

Nový vlastník automobilky Opel si může být alespoň něčím jistý. Největší současný model je konkurenceschopný reprezentant značky ve střední třídě. Úspěch Insignie teď už záleží jen na marketingu…

opel testy strednitrida
 

Plusy

• Velký interiér, dostatek místa i na zadních sedadlech
• Nízko položený práh zavazadelníku, velký vstupní otvor
• Vlastnosti podvozku se systémem FlexRide
• Ovladatelnost za jízdy
• Dobrý přenos hnacích sil přes přední nápravu
• Kvalitní interiér, špičková sedadla
• Bohatá výbava

Mínusy

• Objem zavazadelníku nekoresponduje s délkou 4,9 m
• Široký vstupní práh znesnadňuje manipulaci se zavazadly
• Jen průměrné rozměry (délka, šířka, výška) úložného prostoru
• Po sklopení opěradel nevzniká rovná plocha
• Nepřehledná karoserie
• Malá plocha vnější zpětných zrcátek
• Mnoho tlačítek na středové konzole