TEST Peugeot e-2008 GT – Stylovka pro rozvážné
Modernizovaný Peugeot 2008 vypadá vážně k světu a má lepší infotainment. Elektrický pohon mu skvěle sedí, verze e-2008 je pohodlná a za svou cenu nabízí docela dost. Bude se ovšem líbit výhradně těm, kteří hledají auto pro klidnou, rozvážnou jízdu a jiný styl cestování nevyhledávají.
Design, interiér
Peugeot 2008 je na světě už nějaký ten pátek, ovšem koncem jara ho automobilka odhalila v modernizované verzi, jejíž nejvýznamnější novinka v případě elektrické verze e-2008, kterou jsem dostal na týden „na hraní“, není vidět.
Začněme ale od toho, co vidět je – nové lampy na obou koncích auta, trojice „drápů“ denního svícení v rozích předního nárazníku či upravená maska chladiče. Nejvýraznější jsou samozřejmě ty „drápy“, nahrazující „zuby“ – tedy jedinou linku na každé straně – dosavadního provedení.
„Dvatisíceosma“ se mi vážně líbila už před modernizací a spolu s trojicí čoček hlavních světlometů vypadá příď ještě o něco lépe. Vodorovné segmenty zadních lamp místo svislých zrcadlí spíš hlavní světla než podpis denního svícení na přídi, třebaže se rozsvěcují právě s denním svícením; právě tím, že svítí i vzadu trvale, u mě má e-2008 malé plus. Druhé je v párových couvacích i mlhových světlech.
Ergonomicky překvapivě slušný
Interiér, upřímně, modernizovat nepotřeboval, díky svému poměrně extravagantnímu designu pořád působí neokoukaně. Kromě zvětšení centrálního displeje na 10 palců úhlopříčky se tedy u Peugeotu soustředili na to, co je uvnitř – infotainment. Zastarávající systém je ten tam, e-2008 po modernizaci dostala novější verzi, známou z modelu 308 či jeho koncernových sourozenců.
Kromě vítané možnosti nastavovat si „widgety“ na několika domovských obrazovkách je nový systém výrazně snazší, intuitivnější na ovládání, a to navzdory faktu, že vůz nedostal druhý displej s nastavitelnými zkratkami, v 308 nazvaný i-Toggles. Zkratky mají pořád podobu fyzických dotykových tlačítek o patro pod displejem, doplněných o pár skutečných tlačítek k ovládání základních funkcí klimatizace.
Za šera jsou piktogramy v obou řadách hůř čitelné, ale kromě toho jsou pořád výborně použitelné. Velmi se mi líbí zejména, že k zapínání výhřevu sedaček či vnitřního okruhu ventilace se nemusím přehrabovat někde v menu klimatizace.
K sedačkám s příjemným čalouněním, dostatečným bočním vedením a hezkým designem nemám výhrady, stejně jako k nenápadnému voliči převodovky na středové konzoli; ta tam je podivná páka, za kterou člověk musel pro zařazení D potáhnout nahoru.
Drobnou výhradou budiž jen fakt, že jak volič, tak třeba startovací tlačítko je nutno v žádané pozici chvíli, tak půl sekundy podržet, aby auto volbu zaregistrovalo. A samozřejmě, jako v každém peugeotu, přes věnec volantu nevidím dobře na přístrojový štít – kterému ale po grafické stránce těžko něco vytýkat. Jeho největším mínusem je, že se zobrazená rychlost mění s prodlevou snad v sekundovém taktu, takže klidně o 5 i 7 km/h najednou.
A také, že místo pádel pod volantem, kterými by se dala regulovat intenzita rekuperačního brzdění, tu k zapnutí jeho silnější verze je mrňavé tlačítko B u voliče převodovky. Když už Peugeot nechce řidiči nabídnout pádla – která přitom do aut s konvenčním pohonem a automatickou převodovkou namontovat umí – aspoň by bylo fajn zapínat režim B druhým potažením voliče k sobě po zařazení D, abych se tam hluboko dolů nemusel dívat, když chci za jízdy režim přepnout.
Prostor na zadních sedačkách je poplatný třídě auta – nenadchne, ale neurazí. Stejně tak poměrně masivní práh, který zrovna neusnadňuje nastupování, si e-2008 ponechala z předchozího provedení. Naopak se mi líbí slušně prostorný kufr s dvojitou podlahou; pod falešné dno se toho dá schovat docela dost včetně nabíjecích kabelů. To ale nedělejte, nebo budete muset jako já vyndávat všechny věci z kufru, když přijedete k pomalé nabíječce.
Motor, jízdní vlastnosti
Nakousl jsem, že největší změna e-2008 po modernizaci není vidět. Je to totiž větší trakční baterie – přibyly jí 4 kWh na celkových 54, využitelná je ale pod padesáti – 48,1 kWh. Není to moc, ale v rámci snahy o zachování ceny na uzdě a také v rámci segmentu to není špatná hodnota.
Kdykoliv při nabíjení dosáhnu sta procent, displej ukazuje 400 km dojezdu. Tolik ovšem na jedno nabití jednoduše ujet nedokážu. Jezdil jsem povětšinou placatým Polabím a na polovinu baterie – tedy v moment, kdy displej ukázal 50% stav nabití – jsem měl za sebou 158 km a vůz ukazoval dojezd dalších 166 km. Celkem 324.
Když jsem však s 22 % baterie připojoval vůz k nabíječce, bylo to po 243 km se zobrazeným dojezdem 62 km – celkem 305 km. A to jsem nejezdil nijak ostře, průměrnou spotřebu vůz ukázal 16,4 kWh/100 km – dobrá to mezi elektromobily hodnota.
Svižnější jízdou je dojezd pochopitelně nižší, po plném nabití jsem ujel 191 km s průměrnou spotřebou 17,8 kWh/100 km a displej hlásil 31% stav nabití s dojezdem 90 km; celkem tedy 281 kilometrů. Počítejte tedy, že i na třísetkilometrový dojezd bude potřeba se aspoň trochu snažit.
Sportovní jízda? Co to je?
„Dvatisíceosma“ vám to však usnadní tím, že navzdory papírově nijak mizernému výkonu 156 koní jezdí, řekněme, rozvážně. Zapomeňte na prudkou akceleraci, prudké vystřelení z místa, to se tady vůbec nenosí ani v režimu Sport. Dynamika není špatná, jen prostě trvá, než elektromotor pošle kolům své maximum. Po chvíli se přizpůsobím, nechci po něm žádné sprintování, a nakonec to je docela fajn.
Naladění podvozku, jehož odpružení je velmi měkké a houpavé, takové jízdě odpovídá. Do zatáček si prostě přibrzdíte – a vlastně ani to ne, prostě včas sundáte nohu z plynu, aby vůz k zatáčce doplachtil zhruba přiměřenou rychlostí k jejímu projetí, maximálně mu pomůžete aktivací režimu „Brake“ u voliče převodovky (právě proto mi vadí, že je tlačítko B tak malé – používám ho pořád), projedete ji a pak zase zvolna přidáte.
Kvitovat musím také klidnější zadní nápravu ve srovnání s „předfaceliftovou“ benzinovou verzí. Protože automobilka o změnách na podvozku v rámci modernizace nehovořila, připíšu to na vrub rovnoměrnějšímu rozložení hmotnosti díky baterii v podlaze. Zatímco u benzinu byla zadní kola, zavěšená jednoduchou torzní příčkou, na nerovnostech neposedná a jízda tak nebyla příjemná, tady žádný takový problém nevnímám, záď se chová způsobně i na nerovnostech. Hlavně patrně díky tomu, že zavěšení kol je částečně nezávislé na deformovatelné příčce s Panhardskou tyčí.
Plusem budiž dobré odhlučnění interiéru, slušný audiosystém, již zmíněná pohodlná sedačka s vcelku měkkým čalouněním. A také poměrně bohatá výbava verze GT, která zahrnuje adaptivní tempomat i aktivní vedení v jízdním pruhu – ovšem to ve spolehlivosti nemá na řadu jiných automobilek a adaptivní tempomat reaguje poměrně pozdě na to, když auto před vámi uhne do jiného pruhu, či naopak z něj najede před vás.
Závěr
Peugeot e-2008 není vůbec špatné auto – ovšem pouze pokud vám sedne do noty. Máte-li rádi klidnou, rozvážnou jízdu bez spěchu. A samozřejmě jste-li připraveni za malé auto – nebudeme si lhát, stěhovák to není, i když jsem s ním pomáhal kamarádovi při stěhování – zaplatit aspoň 900 tisíc korun, věřím, že s ním budete spokojeni.
Není to totiž univerzál, který by zvládal všechno. Je to auto, které plní specifické požadavky, a zvládá to velmi dobře. O to hůř se dokáže vypořádat s jakoukoliv odchylkou, ale to zákazníkům, hledajícím zajímavý design zvenčí i uvnitř a pohodlí, vůbec nemusí vadit.
Nejlevnější verze modelu | 470.000 Kč (2008 PureTech 100 S&S MAN6 Active) |
Základ s testovaným motorem | 895.000 Kč (e-2008 156 k 54 kWh, Active) |
Testovaný vůz bez příplatků | 985.000 Kč (e-2008 156 k 54 kWh, Active) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.078.000 Kč (e-2008 156 k 54 kWh, Active) |
Plusy
- Jízdní pohodlí
- Design
Minusy
- Dojezd na jedno nabití
- Na můj vkus příliš rozvážná jízda