TEST Škoda Octavia Combi 1.9 TDI DSG - automat v úsporných službách?

Těsně před vyzkoušením první benzínové motorizace nové Octavie Combi (2,0 FSI) jsme se rozhodli k testu poněkud exotické kombinace slabšího ze dvou nabízených turbodieselů a špičkového dvouspojkového automatu DSG. I když tato verze zřejmě nebude na rozdíl od varianty s manuální převodovkou patřit k favoritům českého trhu, za pozornost rozhodně stojí. A jak se s ní jezdí v praxi?

Při studeném startování se agregát se systémem čerpadlo-tryska ozývá výrazným duněním, po zahřátí je ale již hluk v mezích přijatelnosti. Motor o výkonu 77 kW při 4000 otáčkách známe už z ostatních koncernových motorů a víme, že s klasickou pětistupňovou převodovkou je důstojným nástupcem dosavadní dvojice 66/81 kW. Jak se ale tento turbodiesel bude chovat v kombinaci se sportovním automatem DSG, byli v redakci zvědaví úplně všichni.

Podrobné představení převodovky DSG je jen dobrovolnou četbou, protože navenek se ovládání samozřejmě neliší. Páka voliče na středovém tunelu je nezvykle široká a v Octavii poprvé můžeme vychutnávat i „odbočku“ v kulise umožňující sekvenční řazení. Takže zbývá jen nastartovat. V režimu D nebo sportovním S je potřeba trochu citlivosti při rozjíždění – DSG totiž nemá hydrodynamický měnič a plynulost rozjezdu nebo parkovacích manévrů jak je známe u klasického automatu nenahradí.

V režimu D má auto vlastnosti klasického automatu – i přes extrémně krátké časy na přeřazení nelze necítit o trochu větší rozvážnost, než bychom od průběhu křivky krouticího momentu čekali. DSG má pozitivní vliv na čas a rychlost, naopak trochu netypicky potlačuje onu subjektivně vnímanou sílu turbodieselu a turboefekt je eliminován téměř úplně. Z křižovatky se rozjedete rychle, ale, řečeno terminologií Audi, spíš než Tiptronic vás veze Multitronic.

Dobrým kompromisem je doplňování nejobvyklejšího režimu D občasnými výlety voliče doprava, do oblasti sekvenčního řazení. Neocenitelné služby prokáže tato možnost zejména při předjíždění, kdy ani kick-down leckdy nepřinutí elektroniku k adekvátnímu podřazení (typicky 5-4 nebo 4-3) Výhoda DSG je zde v tom, že elektronika myslí dopředu a požadovaný stupeň připraví. Řidič tak v podstatě dává jen pokyn, kdy má k přeřazení dojít. Zaváhání by mělo být teoreticky znát při náhlé změně smyslu podélného zrychlení, kdy DSG připravila vyšší rychlostní stupeň, ale vy řadíte níže. Nám se stejně jako u testu šestiválcového Audi A3 zdálo, že ani v těchto situacích automat nezklamal (přeřazení trvá jen o chvilku déle).

Dynamický režim S pak neznamená nic jiného než plné využívání maximálních otáček – v tomto režimu nezmizíte z křižovatky o mnoho rychleji, ale k rozjetí na městských 50 km/h budou potřeba jen dva stupně a okolí „oblažíte“ zvuky typickými pro hranici červeného pole otáčkoměru. V praxi jsme zjistili, že jízda s lehkou nohou a režimem S je poměrně rozumným kompromisem mezi požadavky na dynamiku a úspornost provozu. Při předjíždění má navíc vůz v zásobě o trochu více síly a není přerušován ekonomickým řazením nahoru. Pro zastánce pištících pneumatiky dobrá zpráva: Jedině v režimu S lze aplikovat tzv. Launch control, tedy efektní rozjezd s nejvyšším zrychlením. Před rozjezdem je nutno vypnout ESP, levou nohou zašlápnout brzdu a pravou vytočit motor do oblasti nejvyššího točivého momentu. Po uvolnění brzdy auto vyráží z klidu o něco rychleji než při běžném rozjezdu (nečeká se na nárůst momentu s otáčkami, je povolen určitý prokluz kol).

Jisté jízdní vlastnosti jsme si pochopitelně užívali i s touto motorizací, k velmi dobrým hodnocením směrové stability, neutrálního podvozku a brzd jsme přidali ještě vyšší jízdní komfort daný 15“ hliníkovými koly. V rychlostech nad 60 km/h jsme (už u druhé Octavie Combi) zaznamenali výrazný syčivý aerodynamický hluk z oblasti zadních dveří, stále jej ale přičítáme předsériovosti vozu a budeme zvědavi na běžná produkční provedení.

Během jízd po městě si vůz řekl o přijatelných 7,9 l/100 km, naopak na výletech po okreskách i dálnicích stačilo 5,8 litru. Průměr za celý test 6,3 l/100 km můžeme vzdor půllitrovému rozdílu od údajů výrobce brát jako úspěch, zejména s ohledem na automatické řazení ve městě.

Provozní náklady ale trochu blednou v porovnání s pořizovací cenou 684.000 Kč v nejvyšší výbavě Elegance znamená, že vás ještě mohou čekat výdaje za autorádio, hlavové airbagy a ESP.

Netypická kombinace motoru a převodovky (DSG = příplatek 55.000,-) bude tedy pravděpodobně jen velmi menšinovou volbou, z technologického a uživatelského hlediska jí ovšem nelze vytknout nic podstatného.

Test Octavie Combi 2,0 TDI s manuální převodovkou najdete zde.