TEST Škoda Superb: první jízdní dojmy

První generaci Superbu bylo často vyčítáno, že se vlastně jedná o nízkonákladový, prodloužený Volkswagen Passat se všemi pozitivy i negativy, které z toho plynou. Nový Superb je ale jiný. Je opravdový.

Škoda je nyní v koncernu Volkswagen v takové pozici, že její hlas má velkou váhu a tak, když se v Boleslavi rozhodli vyrobit následovníka Superbu čistě podle sebe, měli volné ruce.

Na první pohled je jasně patrné naprosto minimální sdílení dílů v exteriéru s ostatními příbuznými vozy a to je moc dobře. Superb tím jasně říká „tady jsem, přijíždím z Čech a jsem poctivá Škoda“ . Je logické, že pod karoserií pracuje mnoho dílů, které nalezneme napříč modelovým spektrem značek pod křídly Volkswagenu. Takováto modulová strategie totiž snižuje náklady na vývoj, inženýři pak pracují s dobře známými komponenty, které jen modifikují a sestavují do nových celků. Příkladem budiž podvozková plošina, která vychází z menšího modelu Octavia. Pro potřeby Superbu byla ale přepracována, zvětšen byl její rozvor i šířka.

Protože je Škoda chápána jako značka, nabízející zejména zajímavý poměr cena/užitná hodnota nebylo pro nás velké překvapení to, že byla před časem ohlášena verze kombi. Zavazadlový prostor o velikosti 565 litrů tak ještě více nabude a dosáhne hodnot, ze kterých se milovníkům chataření a rodinné turistiky dozajista ještě více zatají dech. Uvidíme, zda v kombi po sklopení zadních sedadel vznikne rovná ložná plocha, u sedanu tomu tak není. Jsme také docela zvědaví na designové ztvárnění celého vozu. Superb totiž máme přes sedm let zažitý pouze jako sedan, a tak stojí před designéry v čele s Jozefem Kabanem nevšední výzva. Zatím údajně nebyl pro oficiální prezentaci stanoven pevný termín. Když už jsme zabrousili do designových vod tak dodejme, že nový Superb by měl na trzích vydržet 5 až 7 let, přičemž zhruba na polovinu tohoto období připadá facelift. Jeho načasování bude pochopitelně závislé na tom, jak bude vůz v příštích letech u zákazníků oblíben.

Zajímavostí je také to, kde se bude Superb vyrábět. Kromě ČR se totiž do výroby zapojí také výrobní závod v Bratislavě (a Škoda se tak stane domácí slovenskou značkou) a v Indii. Ačkoliv by se mohlo zdát, že právě na trzích v Indii a Číně je ideální místo pro „výrobní důchod“ Superbu první generace, vedení automobilky o tom neuvažuje. Ukazuje se totiž, že i na těchto (z našeho pohledu zaostalejších) trzích je nyní již třeba přicházet s posledními novinkami. Trh začíná být poměrně náročný, konkurence nespí a vstoupit na tak pro Škodu mladé trhy se starým modelem by byla chyba.

Čerpadlo-tryska (stále) na scéně

V seznamu motorizací nového Superbu nalezneme i již pomalu dosluhující agregáty 1,9 TDI PD (77 kW) a 2,0 TDI PD (103 kW). Odhlučnění jejich nepříliš vytříbeného zvukového projevu byla věnována velká péče, přepracováno bylo například sání či výfuková soustava, největší díl na odhlučnění agregátu ovšem mají samotné tlumicí materiály. Oproti předchozímu Superbu se akustická pohoda uvnitř vozu rozhodně zlepšila.

Také jde samozřejmě o konečnou prodejní cenu, což je jeden z hlavních důvodů, proč tyto agregáty v nabídce najdeme. Cena nového Superbu, vybaveného základním turbodieselovým motorem 1,9 TDI PD totiž zřejmě nepřesáhne hranici 700.000,- Kč. Dalším důvodem je také to, že tyto agregáty mají mimořádně nízkou spotřebu paliva, což Škoda důsledně využívá ve své řadě Superb GreenLine. U tohoto provedení je kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem pouze 5,1 litru nafty na 100 kilometrů právě díky malému apetitu motoru 1,9 TDI PD, jakož i dalším úpravám vozu. Za tím se skrývá aerodynamická optimalizace, snížení karoserie o 15 milimetrů, snížení hmotnosti (například místo standardního náhradního kola v zavazadlovém prostoru je k dispozici souprava pro nouzové opravy pneumatik), sériová montáž pneumatik s nižším valivým odporem a delší převodové poměry snižující otáčky motoru při cestovních rychlostech v kombinaci s úpravami programu řídicí jednotky motoru.

Interiér

Vnitřek Superbu působí díky použitým materiálům příjemným, hodnotným dojmem. Chválíme použití střídmých černých lakovaných dílů, které interiér celkově velmi zkultivují a vylepší. Černobílý informační displej mezi otáčkoměrem a ukazatelem rychlosti působí decentně, i ostatní grafika sází spíše na jednoduchost než na extravagantní tvary či barevné kombinace. Dílenskému zpracování ani ergonomii není do vytknout, jediný problém nastal s umístěním mobilního telefonu. Chybí totiž přihrádka s rozměry ideálními pro telefonní přístroj. Kolegu to mrzet nemuselo, ten svůj nechal v letadle (naštěstí se spolu večer na hotelu opět shledali), a já jsem nakonec ten svůj uložil do přihrádky mezi sedadly. Nápoje tak musely, chtě nechtě, do bočních kapes ve dveřích. Testovaným vozům vládl v prostřed palubní desky umístěný navigační systém Columbus s dotykovým displejem, který se může pochlubit pamětí o velikosti 30 GB. Z toho 10 GB můžete například pomocí slotu na SD karty zaplnit tím, co rádi posloucháte.

V Superbu jde především o prostor, kterého je na délku opravdu hodně. I přes zkrácení rozvoru o 42 mm si cestující vzadu nemohou stěžovat (v reklamním spotu vzadu dokonce vyhrávala sličná hráčka na violoncello), pro lepší komfort jsou jim k dispozici i opěrky chodidel. Horší je to na šířku a to hlavně vpředu. I přes to, že oproti předchozí generaci narostl Superb do šířky o 52 milimetrů, nenabízí cestujícím vpředu přílišný nadbytek místa v oblasti loktů. Viníkem jsou zejména velmi robustní dveře, které do prostoru pro cestující zasahují možná více, než bychom uvítali. Naopak v oblasti kolen je místa velmi mnoho a to díky zúženému středovému tunelu. Přivítali jsme zadní i přední parkovací senzory s grafickým výstupem na barevný displej, je totiž pravdou, že výhled vzad je díky úzkému zadnímu oknu poněkud omezen. Výhled šikmo vpřed zhoršují masivní A-sloupky, ve kterých nalezneme výdechy klimatizace. Dá se na ně ale zvyknout a po několika minutách jízdy již jejich mohutnost neobtěžovala, o něco zhoršený výhled ale pochopitelně zůstal.

A vyrážíme

Testovací trasa nás zavedla také do sousedního Německa, kde jsme mohli beztrestně vyzkoušet, jak se Superb chová při vysokých rychlostech. Superb bude mimo jiné kupován jako schopný silniční křižník a musíme potvrdit, že i při rychlostech daleko za naším dálničním limitem jeho podvozek neznervózní a ani se na delších nerovnostech nehoupe. Lidé od Škody zkrátka umí nastavit podvozek, o jejich potenci se v rámci koncernu dobře ví, a ani zde nezklamali. Trefili se totiž přesně mezi komfort a sportovní tuhost, takže výsledkem je přiměřeně pohodlný sedan, který ale ani na klikatých horských silničkách neztrácí nadhled. Při jízdě na limitu se dostavuje klasická nedotáčivost, jejíž příchod je ale velmi dobře čitelný. Verze s mezinápravovou spojkou Haldex s ní velmi dobře bojují plynulým přesunem části točivého momentu směrem k zadní nápravě, což zlepšuje pocit z jízdy jakož i samotnou aktivní bezpečnost vozu.

Při startu nás ručičky otáčkoměru i rychloměru poslušně pozdravily prolétnutím celého ukazatele tam a zpět, ještě upravit příjemně velká zpětná zrcátka a můžeme vyrazit. Hned první pohyby pravé ruky prozradily, že s řazením tedy rozhodně problém nebude. Kulisa řazení je exaktně vymezena a spojkový pedál má spíše měkčí chod, což jsme ocenili zejména ve městě. Středně tlustý multifunkční volant dobře padne do ruky, v nabídce ale budou kromě testovaných čtyřramenných kusů také volanty se třemi rameny, které působí sportovněji.

Motorizace

Troufáme si tvrdit, že z nabídky Škody si ten „svůj“ oblíbený motor vybere každý. Překvapivě poměrně bez problémů si s vozem poradil i přeplňovaný benzinový agregát 1,4 TSI, který tvoří základ nabídky. Nečekejte žádný manažerský expres, výkon motoru je ovšem pro tento vůz (nahlíženo optikou základní motorizace) dostatečný. Naše mírné obavy tak naštěstí byly liché.

Pod kapotou Superbu nalezneme i moderní diesel 2,0 TDI CR, tedy motor se vstřikováním common-rail. Ten stojí na vrcholu dieselové nabídky a doplňuje tak levnější agregáty využívající technologii vstřikování čerpadlo-tryska (PD). Nad nimi vyniká nejen kultivovaností ale hlavně silou. Hodnota zrychlení pod devět sekund hovoří sama za sebe, průměrná spotřeba během novinářských testovacích jízd se pohybovala okolo sedmi litrů nafty na 100 km, což je hodnota velmi potěšitelná.

Velmi potěšil zvukový i dynamický projev benzinového přeplňovaného motoru 1,8 TSI o výkonu 118 kW. Jeho kultivovaný chod ve spojení s výkonovou charakteristikou z něj dělá našeho favorita pro Superb. Spektrum otáček, ve kterém se motor cítí jako ryba ve vodě začíná pod dvěma tisíci otáček a pokračuje přes celý otáčkoměr vzhůru až za šest tisíc ot./min. Během našeho, nikterak vycházkového ježdění jsme zaznamenali průměrnou spotřebu 8,2 litru, což je vzhledem k tomu, co motor nabízí, výsledek opravdu dobrý.

Na pomyslném trůnu pak sedí atmosféricky plněný benzinový šestiválec o zdvihovém objemu 3,6 litru a nejvyšším výkonu 191 kW. Ten je bohužel nabízen pouze spolu s automatickou převodovkou DSG, která je sice špičková, na točitých alpských silnicích by ale s manuálem bylo asi více legrace. Pravdou ovšem je, že motor ve spojení s převodovkou ve sportovním režimu umí ze Superbu udělat velmi, velmi rychlý vůz. Plynulý nástup výkonu, který vrcholí při 6200 otáčkách za minutu je zkrátka opojný a vůz může uhánět rychlostí až 250 km/h. I kvůli velké potenci tohoto motoru v interiéru nalezneme velmi příjemná sedadla s dobrým bočním vedením. Škoda se za tuto svou vlajkovou loď nemusí ani v nejmenším stydět, celkové sladění pohonu všech kol, silného motoru, podvozku s mezinápravovou spojkou Haldex a řízení dopadlo na jedničku.

Twindoor, anténa a 4 koncovky výfuku

Závěrem se zastavme u třech detailů, které jsou podle nás zajímavé. Tím prvním je systém otevírání zadních dveří Twindoor. Je možná až trochu úsměvné, jak na něm Škoda staví svou marketingovou prezentaci nového modelu, protože podle nás Superb nabízí mnohem víc než jen dvoudílné zadní víko kufru. To ale neubírá nic z jednoduché geniality, která se v něm skrývá. Zavazadlový prostor Superbu je opravdu obrovský a tak je třeba do něj zajistit adekvátní přístup, na druhou stranu si díky němu Superb zachoval image seriózního sedanu, která je pro jeho prodej klíčová.

Dalším, a velmi diskutovaným detailem, je střešní anténa, která sice připomíná elegantní „ploutev“, ale opět z ní trčí klasický prut. Na náš dotaz, proč tomu tak je nám lidé od Škody odpověděli, že jim se to na autě z designérkého hlediska líbí a proto se pro takovéto řešení rozhodli. Nehrají v tom prý roli finance ani nějaký diktát z Wolfsburgu, je to čistě technická záležitost.

Posledním a neméně zajímavým detailem jsou čtyři koncovky výfuků u vrcholové motorizace 3,6 FSI. To by někomu mohlo připadat jako jistá nabubřelost či dokonce namyšlenost Škody, pravdou ale je, že použití čtyř koncovek výfuku má svůj účel. Lidmi z technického oddělení nám totiž bylo vysvětleno, že si je vyžádal velký objem motoru tak, aby byly splněny hlukové normy. Proto pod zádí nalezneme 2 velké „hrnce“, ze kterých vycházejí dvě koncovky.

Budoucnost

Škoda Superb je bezesporu povedený automobil. Máme k němu sice několik drobných výhrad, celkově se nám ale nový Superb velmi zalíbil. V červnu bude zahájen prodej všech motorizací, na oficiální ceny i výbavy pro náš trh zatím čekáme. Ostatních verzí s pohonem všech kol se dočkáme na podzim.