TEST Suzuki Vitara S – Nečekaně Sportovní

Úvod, interiér

Design Suzuki Vitara je poněkud konzervativní a nemusí se líbit každému, na mě ale funguje přesně naopak – hranatý design japonských aut mám rád a tak považuji tenhle subkompakt za jeden z nejhezčích současných crossoverů, přičemž rozhodně není na škodu, že se od běžné konfekce poměrně výrazně odlišuje. V případě Vitary S tu ale máme navíc ještě tmavá kola, jinou masku chladiče, červené doplňky v interiéru a kovové pedály.

Jenže se Suzuki obecně mám určitý problém. Ačkoli nepatřím k vášnivým olizovačům měkkých plastů, přístup téhle automobilky k materiálům mi na dnešní dobu přijde už poněkud hardcore. Kamenné plasty s nepříliš vydařenou texturou prostě dávají už příliš okatě najevo, že na majiteli automobilka ušetřila. U puristického Swiftu Sport se to dá přehlédnout, ale u crossoveru za skoro 550 tisíc korun už moc ne.

Záhy ale možná zjistíte, že když se budete dívat pouze ven, bude Vitara překvapivě příjemné místo pro cestování. Začíná to už sedadly – jsou ukotvena hodně vysoko, takže sedák podpírá stehna v celé své délce, což je opravdu příjemné, čalounění je spíše tužší, opěradla mají lehké boční vedení a pro urostlejší postavu optimální rozměry. Navíc z nich nebolí záda ani po delší jízdě.

suzuki testy crossover  

Totéž platí překvapivě i o těch zadních. Za sebe se bez problémů posadím, před koleny ještě nějaký ten centimetr zbývá, ale holeně jsou nepříjemně v kontaktu s jen látkou čalouněnou kostrou sedáku.

Volant se dobře drží, řadicí páka je pěkně po ruce a má přesné a krátké dráhy, jak se na japonské auto sluší, chod je ale takový „volkswageňácký“ s odpory na neutrálu. U malého crossoveru by to mohlo být jedno, ale jak se dočtete dále, není…

Motor, jízdní vlastnosti

Důvodem, proč testujeme Vitaru, je nová přeplňovaná čtrnáctistovka, dodávaná výhradně ve verzi Vitara S. Suzuki pro jednotku používá cool označení BoosterJet, ale k uštěpačným poznámkám není sebemenší důvod. Museli jsme si na ni sice počkat zhruba o rok déle, než bylo původně oznámeno, ale tento čas inženýři rozhodně nestrávili popíjením saké a dlouhou dovolenou v Evropě. Má výkon 103 kW při 5500 otáčkách a točivý moment 220 N.m v rozmezí 1500-4000/min, což jsou na vůz této velikosti velmi slušná čísla. Ale nejde pouze o ně, famózní je zejména charakter motoru.

Nejblíže má asi k fordím EcoBoostům, vyznačuje se malou „turbodírou“ a téměř nulovým turboefektem. Na povely plynového pedálu reaguje rychle a plynule, turbo motor „nenakopne“ a Vitara se tedy rozjíždí sice důrazně, ale plynule. Ba co víc, má příjemný, sportovní zvuk a přestože to nejlepší ze sebe dynamicky vydává ve středním pásmu od 2500 do 4500 otáček, líbí se mu i nahoře. Díky kombinaci jen mírného vadnutí dynamiky po překonání hranice 5500 otáček a hutného zvuku působí BoosterJet dojmem, že má výkonovou špičku, můžete ho neustále držet mezi 4500-6000/min a radost bude mít řidič i stroj. Navíc malý čtyřválec také ochotně reaguje na meziplyny, takže vás jízda s ním bude zcela jistě bavit.

Díky tomu všemu si možná budete ve Vitaře dopřávat i více řazení, než by bylo třeba, čímž se vracíme k tomu, že by změna kvaltů mohla být plynulejší a tím i rychlejší.

suzuki testy crossover  

Pokud sledujete spíše ekonomiku provozu, pak vězte, že si motor nechá líbit podtáčení až někam k 1200/min a při sešlápnutí plynu spolupracuje bez klepání, pokud tedy zrovna nemáte pětku nebo šestku. Zpřevodování je takový běžný dnešní standard, na dálnici točí při 130 km/h na šestku 3200 otáček a má spotřebu 7,8 l, což mi přijde s ohledem na zimní provoz a obutí jako poměrně slušný výsledek. Na tentýž kvalt si při devadesátce a 2100 otáčkách řekne o 5,6 l benzinu. Za celý test jsem s Vitarou jezdil za 7,5 litru, a to vcelku svižně, určitě nebude problém se dostat pod sedmilitrovou hranici.

O práci čtyřválce sice v kabině posádka ví, ale zvuk se drží v rozumných mezích, neobtěžuje, dokonce bych jej označil za příjemný. Ostatně, užijete si ho do sytosti, Vitara má slušně odhlučněné podběhy kol, pouze na dálnici převezme iniciativu aerodynamický hluk – daň za krabicovitý design…

Vitara, filozofií designu možná trochu podobná Range Roveru Evoque, jako by se u něj inspirovala i celkovým jízdním projevem. Naladění podvozku lze totiž bez nadsázky označit za sportovní. Je tuhé, poměrně důsledně kopíruje nerovnosti na silnici, takže se řidič a posádka při jízdě trochu natřásají, ale současně velmi dobře tlumí nerovnosti. Kapituluje až před opravdu velkými výtluky nebo propadlými kanály, kterým je ale záhodno se vyhnout s každým autem. Ty menší díry, spáry a boule ale není třeba vůbec řešit, tlumiče Vitary je bez problémů pohltí.

Z toho lze usuzovat, že bude malé Suzuki schopné i v zatáčkách a dá se říci, že ano. Auto si zaklekne jen mírně, je při tom dobře čitelné a i díky docela strmému řízení se ochotně vrhá do zatáček. Při ostřejším tempu je sice znát lehká nedotáčivost, ale s ohledem na to, že jde o SUV, jsou jízdní vlastnosti velmi dobré. To ostatně platí i o brzdách, mají rychlý nástup a velmi dobrý účinek a dávkování. Myslím, že by autu nějaká ta verze Sport šla skvěle k pleti…

suzuki testy crossover  

Díky připojitelné čtyřkolce nemá Vitara problémy s trakcí, zadní náprava je laděná „na jistotu“, takže ubrání plynu nebo přibrzdění v zatáčce nevyděsí, ale ani nepomůže odlehčit záď. Současně auto velmi dobře zvládá prudké vyhýbací manévry, takže na silnici působí velmi jistým dojmem a i když budete jeho potenciál využívat byť třeba jen z poloviny, spoustu ostatních řidičů nepochybně překvapíte.

Závěr

Suzuki Vitara S by pro mne byla téměř ideální auto, pokud bych chtěl malé SUV. Má výkonný motor s rozumnou spotřebou, přesné řízení a řazení, sportovně naladěný podvozek, velmi dobře tlumící rázy, pohodlná sedadla s bočním vedením a z mého pohledu atraktivní design, jdoucí proti v současnosti převažujícím trendům. Jediné výtky mám proti lacině působící palubní desce a asi bych nechtěl sedět na zadních sedadlech kvůli kontaktu holení s kovem ve spodní části sedáku. Méně sportovně založení řidiči by pak měli zvážit, jestli na ně nebude naladění šasi příliš tuhé.

suzuki testy crossover  

Plusy

• Přesné řízení
• Jízdní vlastnosti
• Tlumení rázů od nerovností
• Výkonný motor s rozumnou spotřebou

Minusy

• Laciný vzhled interiéru
• Špatná ochrana holení na zadních sedadlech
• Aerodynamický hluk při dálničních rychlostech

Foto: Jiří Káš