TEST Toyota Corolla Sedan 1.8 Hybrid – Jak jezdit za pět
Nová generace Toyoty Corolla se vrátila ke starým pořádkům a po experimentu se jménem Auris je opět k dispozici v několika karosářských verzích. Najdeme mezi nimi i sedan.
Design, interiér
Corollu jistě můžeme považovat za legendu automobilového světa. Vůz s tímto označením se prodává již od roku 1966 a kumulativně, po započítání všech generací, jde o nejprodávanější auto planety v historii průmyslu. Nedávno Toyota na trh uvedla už dvanáctou generaci tohoto vozu.
Důležité pro ni je, že po letech opět můžete vybírat z různých karosářských verzí. Jsou tři - sedan, který tu byl vždycky, doplňují i pětidveřový hatchback a kombi s přídomkem Touring Sports. Právě tyto varianty v předchozích dvou generacích na evropských trzích nesly označení Auris. Výrobce se tak na starém kontinentu vrátil u celé rodiny kompaktních modelů k osvědčenému jménu.
Je jiný
Bez zajímavostí není skutečnost, že se všechny verze nevyrábí na jednom místě. Zatímco hatchback a kombík vznikají ve Velké Británii, sedan se vyrábí v Turecku.
Technický základ mají všechny varianty stejný, postaveny jsou na podlahové plošině GA-C coby produkt globální architektury TNGA (Toyota New Global Architecture), automobilka však tvrdí, že každé provedení dostalo svou „osobnost“. Právě na sedanu by to mělo být vidět nejvíc.
A to doslova. Toyota totiž počítá s tím, že zájemci o tradiční čtyřdveřovou verzi požadují elegantnější vzhled. Proto sedan ve srovnání s hatchbackem a kombíkem dostal odlišné svítilny, jiný nárazník či jiné blatníky a jinou kapotu. Odlišně koncipovaná je také záď s nízkými a jednoduše tvarovanými koncovými světly, propojenými chromovanou linkou.
Rozměry se sedan blíží kombíku, na délku měří 4630 milimetrů (kombi 4650 mm) a má i stejný rozvor náprav – 2700 mm, u hatchbacku mezi koly naměříme jen 2640 mm.
Delší rozvor se pozitivně projevuje v nabídce vnitřního prostoru, především v oblasti pro nohy cestujících na zadních sedadlech je na tom sedan o hodně lépe než hatch. Svažující se linie střechy však způsobuje omezení prostoru nad sedadly, „drbat se“ hlavou o strop mohou už cestující s výškou lehce nad 180 centimetrů.
A k praktičnosti ještě jeden údaj – zavazadelník má objem 471 litrů, jeho využití ale poněkud omezuje menší vstupní otvor, daný typem karoserie. Samotný kufr je však široký a hluboký. V corolle najdete sklopná zadní opěradla, po jejich sklopení vznikne výrazný schod.
Malý Lexus?
Když jsem poprvé otevřel dveře testovaného vozu, byl jsem příjemně překvapený, jak dobře vypadá jeho interiér. Jasně, světlé čalounění nebude moc praktické, ale dokáže udělat dojem. Ten navíc podtrhla nejvyšší výbava Executive, která zahrnuje čalounění v kombinaci přírodní i syntetické kůže a textilie, obložení palubní desky měkkou texturou s prošíváním či dekory interiéru v imitaci kůže. Výsledek skutečně vypadá a působí dobře, dokonce tak dobře, že jsem si po usednutí do měkkých a pohodlných sedadel vzpomněl na Lexus. Srovnání s prémiovou značkou Toyoty pochopitelně berte jako mírnou nadsázku, ale už fakt, že mě Lexus jen napadl, lze jistě považovat za pochvalu.
Interiér využívá moderní koncepci s volně stojícím dotykovým displejem multimediálního systému, který má úhlopříčku osm palců. Displej je díky vysokému umístění hezky na očích. Grafika infotainmentu není nejmodernější, ale se samotným ovládáním jsem neměl problém – i díky přítomnosti fyzických ovladačů.
Další displej, sedmipalcový TFT, najdete také v kapličce přístrojů, doplněn je však o analogové ukazatele – palivoměr a teploměr chladicí kapaliny vpravo, otáčkoměr (což je „budík“, který není v hybridech zrovna obvyklý) vlevo.
Sedmipalcový displej (levnější verze mají displej s úhlopříčkou 4,2") pak zastává především funkci palubního počítače. Na jeho ovládání jsem si chvíli zvykal, ale přehlednosti a čitelnosti není co vytknout – zvlášť když si podobu i obsah zobrazených informací můžete částečně zvolit sami.
Testované auto bylo vybaveno také paketem VIP, který zahrnuje příplatkový head-up displej s úhlopříčkou deseti palců, což je nejvíce v rámci kategorie. Působivé!
A nějaké výhrady? Corolla by mohla mít víc odkládacích prostor, schránky ve dveřích by mohly být větší a lépe přístupné. Také je škoda tvrdých plastů na palubní desce vlevo od řidiče, jinak měkčené plasty najdete třeba i na výplních dveří.
Motor, jízdní vlastnosti
Klasika pro kliďase
Zatímco pro hatchback a kombík Toyota nabízí dvě hybridní motorizace - tedy 1.8 Hybrid a 2.0 Hybrid, sedan můžete mít jen se slabší verzí. Jde o známé a osvědčené ústrojí s autonomním dobíjením o systémovém výkonu 90 kW, které kombinuje spalovací osmnáctistovku o výkonu 72 kW pracující v Atkinsonově cyklu s elektromotorem o výkonu 53 kW, planetovou převodovkou a nikl-metalhydridovým akumulátorem.
Hybridní osmnáctistovka bude stačit klidnějším řidičům, nic víc než dostatečnou dynamiku od této motorizace nelze čekat. Zvlášť ve vyšších rychlostech jsou limity zřejmé a každé předjetí je potřeba důkladněji zvážit. Pokud si vyhodnotíte, že opravdu chcete jet, po sešlápnutí plynového pedálu dojde na můj „oblíbený“ vysavačový efekt – tedy nepříliš libý monotónní hluk vytočeného motoru. V testovaném autě byl bohužel opravdu výrazný.
S vysokými rychlostmi a hlukem se pojí ještě jeden poznatek – Toyota by mohla zapracovat na „ztišení“ aerodynamického hluku a hluku od pneumatik.
Jezdit rychle v tomhle autě prostě není úplně příjemný zážitek. Ovšem vyčítat mu to by nebylo zcela fér, smyslem hybridu v podobě, jakou nabízí Toyota, je úsporný a efektivní provoz, k němuž přispívá právě klidná a plynulá jízda. Snahy o sportovní řízení jdou naopak proti přirozenosti vozu.
Hybridní pohon samozřejmě pracuje nejúsporněji v situacích, kdy odpojí spalovací motor a vystačí si s elektřinou. A protože má Toyota s hybridy letité zkušenosti, funguje její řešení v tomto směru výborně. Pokud si osvojíte jistá specifika řízení hybridu a naučíte se, jak pracovat s plynovým pedálem a brzdami, dosáhnete na skvělé hodnoty spotřeby.
Ve městě není problém jezdit okolo pěti litrů na sto kilometrů, podobné číslo však palubní počítač může ukazovat i mimo město. Tedy pokud se vyhnete dálnici – při 130 km/h pohonné ústrojí odebírá asi 7 l/100 km.
Jestli vás zajímají hodnoty, kterých jsem dosáhl já, pak vězte, že po Praze jsem jezdil za 5,1 l/100 km, mezi městy a mimo dálnice za 4,9 l/100 km a průměr po týdenním testu činil 5,2 l/100 km.
Pohodlí na prvním místě
Toyotu pak musím pochválit také za to, jak kultivovaně hybridní systém funguje – až na zmíněný „vysavač“ při prudké akceleraci je totiž přepínání jednotlivých částí pohonu plynulé a tiché, skoro neznatelné.
Tuhle schopnost pak sympaticky doplňuje dospělý a vyvážený jízdní projev. Použití platformy TNGA (verze GA-C) umožnilo snížit těžiště auta, což přispívá k jistějším jízdním vlastnostem, stejně jako přepracovaná geometrie předních kol. Corolla také standardně dostala vyspělou zadní nápravu typu multilink. Zajímavé je, že sedanu Toyota věnovala jinak naladěný podvozek, oproti sourozencům je měkčí a houpavější. Sedan prostě víc sází na komfort.
I tak ale charakter odpružení představuje povedený kompromis mezi pohodlím a stabilitou, jehož výsledkem je neutrální projev, při němž přední náprava statečně vzdoruje nedotáčivosti. Ta zadní zase účinně dokáže udržet kola v kontaktu s povrchem. Dobrý dojem ve mně zanechalo i přesné a poměrně strmé řízení.
Závěr
Závěr
Corolla Sedan 1,8 Hybrid je prostě takové normální, sympatické a klidné auto a příjemný dopravní prostředek pro každý den.
A cena? Zatímco sedan s atmosféricky plněnou jedna-šestkou stojí nejméně 499.900 Kč, hybrid vyjde na 569.900 Kč. Rozdíl 70 tisíc korun pak platí i pro další verze výbav. Testovaný vůz v nejvyšší výbavě a několika příplatkovými prvky stojí 789.800 Kč.
| Nejlevnější verze modelu | 499.900 Kč (Toyota Corolla Sedan 1.6 Valvematic) |
| Základ s testovaným motorem | 569.900 Kč (Toyota Corolla Sedan 1.8 Hybrid Active) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 714.900 Kč (Toyota Corolla Sedan 1.8 Hybrid Executive) |
| Testovaný vůz s výbavou | 789.800 Kč (Toyota Corolla Sedan 1.8 Hybrid Executive) |
Plusy
- Úsporné hybridní ústrojí
- Kvalitní interiér
- Komfortní podvozek
Minusy
- Vyšší spotřeba na dálnici
- „Vysavačový“ efekt spalovacího motoru
- Hluk ve vyšších rychlostech
