TEST Toyota Prius (aut.parkování) - parkuj, parkuj, vykrúcaj

Nejprodávanější hybridní automobil na světě dostal pro aktuální modelový rok několik inovací, které reagují na výtky zákazníků nebo mají ještě zvýraznit technologický náskok Toyoty před konkurenčními značkami. Hlavní novinkou je Inteligentní parkovací asistent. Znamená to, že mohou v autoškolách parkovací manévr vypustit z osnov?

Toyotě Prius jsme na stránkách www.auto.cz věnovali celou řadu článků, které popsaly techniku i praktickou stránku používání tohoto automobilu. Výběr těch nejdůležitějších článků naleznete na konci tohoto testu. Dnes se budeme věnovat chytré parkovací novince, kterou ostatní automobilky zatím do sériových automobilů jen chystají.

Aktuální provedení pro modelový rok 2006, dostupné na našem trhu od letošního jara, se od předchozího liší novým předním nárazníkem, přepracovanými světlomety, koncovými svítilnami vzadu a chromovanou lištou na masce. Uvnitř vozu jsou hodnotnější materiály, které lépe vypadají a jsou také příjemnější na dotyk. Poprvé je k dispozici kůží obšitý volant. Navigační systém nabízí možnost hlasového ovládání a je schopen přijímat signál s dopravními informacemi, které jsou následně využívány pro dynamickou navigaci (u nás zatím jen ve zkušebním provozu). Přepracovaná zadní lavice nabízí cestujícím o 6 mm více místa nad hlavami. Tím nejdůležitějším, co však Prius letos do Evropy přivezl, je systém automatického parkování, první svého druhu, jaký je na starém kontinentu vůbec k dispozici. V domácím Japonsku se tento prvek výbavy dodává již delší dobu. O jeho popularitě svědčí fakt, že se pro něj rozhoduje 80% zákazníků Toyoty Prius. Jak si tedy elektronická high-tech novinka vede v praxi?

Ještě můžeš, ještě můžeš, a teď se pojď podívat…

hybrid technika toyota testy Tak nějak to dlouhá léta probíhalo v nepřehledných místech, kam jste potřebovali odložit váš automobil. Pak přišly elektronické snímače, které postupně nahrazují živé asistenty. Od ultrazvukových senzorů se některé automobilky dostaly v posledních letech ke kamerám, které pomáhají získat představu o situaci za vozem. Od kamer na zádi a obrazovek v interiéru automobilu, už není daleko k systému, který nyní nabízí Toyota.

Parkovací manévr je relativně snadno geometricky řešitelný problém, takže známe-li velikost mezery kam máme zaparkovat a několik geometrických hodnot automobilu (délka, šířka, úhel rejdu kol, délky převisů karoserie, atd.), není převedení takové úlohy na počítačový program příliš složité. Elektronika již také převzala v řadě automobilů vládu nad posilovačem řízení, a tak zbývalo již jen propracovat systém rozpoznávání překážek z obrazu a pohrát si s perspektivním zobrazením, které je třeba vzhledem k umístní kamery respektovat. Dejte to vše dohromady a můžete nechat parkovat automobil sám.

hybrid technika toyota testy Ve skutečnosti to bohužel tak snadné není! Pomineme-li technické obtíže, které se během vývoje průkopnického systému zcela jistě objevily, je tu pořád ještě také nutná jistá dovednost na straně řidiče, protože ten zatím nese veškerou zodpovědnost. Automobil ponechává řidiči stále i značný kus moci výkonné. Automatické parkování je tedy příliš silný výraz, ke kterému se ostatně ani Toyota nehlásí.

Testujeme parkování…

Pomocí dalších právě testovaných automobilů konkurenčních značek vytváříme modelovou mezeru mezi dvěma u chodníku stojícími vozy a s důvěrou se pouštíme do prvních parkovacích pokusů. S Priusem je třeba jednoduše zastavit někde poblíž potenciálně vhodného parkovacího místa, zařadit zpátečku a zapnout tlačítkem vedle volantu funkci IPA (Intellegent Park Assist). Máte-li volant v poloze mimo přímý směr jízdy, budete vyzváni k jeho vyrovnání. Barevný obraz parkovací kamery na monitoru uprostřed přístrojové desky nabízí pohled na zaparkovaná auta a vyzývá nás, abychom zvolili zda hodláme parkovat vpravo nebo vlevo resp. kolmo k chodníku nebo podél chodníku. Ve většině případů je třeba zvolit polohu zeleného obdélníku, která určuje kam se bude počítač snažit automobil dopravit. Zde je první zádrhel celé automatiky. Řidič možná nepotřebuje mnoho praxe s parkováním, ale na druhou stranu musí být schopen na poměrně malém monitoru titěrnými šipkami vhodně zaměřit cílovou polohu, aby celý manévr proběhl úspěšně. Nám se to zpočátku příliš nedařilo také zřejmě proto, že jsme nastavili jen o málo větší parkovací mezeru než byla délka Priuse.

hybrid technika toyota testy Máme vybráno kam a potvrzujeme, že opravdu chceme zaparkovat do zvoleného místa. V tuto chvíli je na řidiči, aby nožní brzdou řídil rychlost jízdy vzad. Ta se musí pohybovat mezi přibližně 3 a 5 km/h, aby celý manévr proběhl úspěšně.“Na volant ani pedál akcelerátoru prosím nesahat,“ žádá systém a my se rozjíždíme s pohledem upřeným k monitoru. Dráhy plánovaného pohybu ukazují, že vše je v pořádku, volant se bez lidské síly komíhá sem a zase tam a během několika sekund jsme u cíle. Ukázalo se, že obdélník končí příliš vzadu, takže příď lehce vybočuje z řady zaparkovaných vozů a proto musíme (již manuálně) popojet vpřed. Při jízdě vpřed již nic nepomáhá. Poměrně nepřehledná karoserie nedává řidiči přesnou představu o tom, kde auto vpředu končí, což ostře kontrastuje s tím jak dobře se s autem couvá. Napoprvé je to však slušný výkon.

Druhou disciplínou je parkování do řady automobilů, zaparkovaných kolmo k chodníku. Mezera je úzká asi tak jako to bývá v přeplněných centrech měst. Mezi automobily ale i tak zůstává 280 centimetrů volného prostoru, který by nebyl pro průměrného řidiče velkým oříškem. Nastavujeme parkování zádí k chodníku a s napětím čekáme co bude dál. Polohu zeleného obdélníku, značně zdeformovaného perspektivním zobrazením v této situaci není vůbec jednoduché vytýčit, ale zkoušíme co se dá a volbu potvrzujeme. Napoprvé nás zastavuje až kolega stojící venku, který hlásí, že škoda na sousedním vozidle by zřejmě překročila dvacítku tisíc korun. Vydáváme se hledat jinou výchozí polohu... Nakonec se nám s pomocí IPA kolmo k chodníku podařilo zaparkovat asi až na pátý pokus. Co by dělali provozem vycvičení řidiči za námi čekajících vozidel, kdybychom je takto zdržovali? Tak to si dovedeme živě představit.

Inteligentní parkovací asistent je prvním zařízením svého druhu a snad proto není dokonalý. Jeho omezení spočívají ve schopnosti řidiče vhodně zvolit cílovou polohu vozu na poměrně malém monitoru, úspěch je závislý také na vzdálenosti od parkovacího místa (jste-li daleko, velikost cílového obdélníku na monitoru je již velmi malá a s tím klesá přesnost). Při celé operaci je třeba sledovat monitor a nic vás nevaruje v případě, že se chystáte narazit do jiného objektu, který se vám v trase náhle objeví. Uvítali bychom i asistenci při popojíždění vpřed, které bývá v malých mezerách mezi auty nevyhnutelné. Velmi vhodná by byla kombinace systému založeného na vyhodnocení optického signálu s klasickými ultrazvukovými čidly vpředu a vzadu. Akustické varování před překážkou je dnes již přece běžným standardem.

hybrid technika toyota testy Autoškoly tedy mohou zůstat u původního hodinového přídělu věnovaného teorii a praxi v parkování. Toyota totiž vlastně neslibuje modré z nebe - rozuměj auto, co parkuje zcela bez pomoci řidiče. Nabízí jen trochu „chytřejší“ asistenci. Háček je v tom, že parkování s inteligentním asistentem většinou trvá déle než kdybyste to zkoušeli sami a výsledek je přinejmenším nejistý.

Prius podruhé

Druhé setkání s hybridní Toyotou jsme absolvovali rok a půl po první vědecko-fantastické seanci. Množství palubní elektroniky je nám důvěrně známé a tak se soustřeďujeme na úspornou jízdu po městě, která má být jeho hlavní devizou. Na vhodné cestovní návyky, které optimalizují ekonomiku provozu si rychle vzpomínáme. Mezi důležitá pravidla jízdy ve městě patří: (1.) spínat elektrický režim EV kdykoliv to nabití systému a rychlost jízdy (maximálně cca 47 km/h) dovolují, (2.) promyšleně zacházet s pedálem plynu, (3.) zpomalovat co nejvíce pomocí rekuperace pohybové energie. Tak lze jezdit po městě přibližně za stejných 5 litrů benzinu jako při jízdě mimo město. Celkový průměr se tentokrát vyšplhal jen na 5,5 l/100 km, přičemž je třeba brát v úvahu prakticky stále zapnutou elektrickou klimatizaci a 300 kilometrů, které jsme projeli mimo město poměrně svižným tempem, avšak pochopitelně v rámci limitů daných předpisy.

Prius stále ještě vyniká nad ostatní automobily tichým provozem, prostorností interiéru a hlavně ojedinělým technickým konceptem, který přináší rozumnou úsporu paliva zejména ve městě. Vše je přitom dětsky snadno ovladatelné a řidič vůbec nemusí řešit to, že je zřejmě v konstrukčně nejsložitějším autě v ceně do milionu korun. Zaznamenali jsme avizované zlepšení odezvy řízení, lépe zvolené materiály i bezchybné zpracování dílů interiéru.

Trvá bohužel také nelichotivý stav v oblasti podpory hybridních vozidle v České republice. Ta totiž prakticky neexistuje, a tak zatímco v jiných zemích světa vlády poskytují na hybridní automobily příspěvky nebo daňové úlevy, u nás se zatím nikdo nezmohl ani na to, aby ekologicky šetrné automobily mohly parkovat ve městech zdarma.

Související články:

• Test: Toyota Prius - z jiného světa
• Toyota Prius - Technika (1. díl) – Hybrid Synergy Drive
• Toyota Prius - Technika (2. díl) – Elektrické komponenty
• Toyota Prius - Technika (3. díl) – Jízdní dojmy

Plusy:

• nízká spotřeba paliva ve městě
• tichý a komfortní provoz
• prostorný interiér
• unikátní systém automatického parkování

Minusy

• vyšší cena
• podprůměrná velikost zavazadlového prostoru
• nepříliš spolehlivý inteligentní parkovací asistent