TEST Toyota RAV4 vs. Subaru XV – Já do lesa nepojedu

Úvod, pořizovací náklady

Terénní auta už jsou v oblibě dlouhá léta, ale jejich majitelům jako by se snad ani nelíbilo, že mají off-roady. Tedy líbí se jim patrně jen něco – vysoký posaz, robustní vzhled, prostornost a pocit bezpečí, přitom by ale chtěli jízdní vlastnosti jako u silničních aut a nízké provozní náklady. A tak rok od roku, generace od generace, se klasické „teréňáky“ až skutečně na pár výjimek změnily v něco, co jsme si zvykli nazývat SUV (popřípadě SAV, MAV apod.) a řada z nich se transformuje dále v typ auta, nazývaný crossover. Jsem trošku na vážkách, jestli je Toyota RAV4 ještě SUV nebo už crossover, ale ať už je tím či oním, jisté je, že před třemi lety porazil v našem srovnávacím testu plnokrevné SUV Subaru Forester.

Nyní se ale schyluje k dalšímu bratrovražednému souboji a Subaru to tentokrát zkouší z druhé strany. Tedy opět žádný „klasický“ crossover, ale docela obyčejný hatchback s ambicemi obstát i na nějaké té polňačce, a to díky (výrazně) větší světlosti, balónovějším pneumatikám a „terénnějším“ nárazníkům. RAVka posledně vyhrála díky vyváženějším schopnostem, tedy proto, že je více „silniční“ a Subaru XV, zrozené původně právě pro silnice, tedy cítí svou šanci. Jak dopadne souboj dvou benzinových dvoulitrů s CVT převodovkami?

V tuto chvíli by určitě mělo zaznít, že mezi oběma vozy je v základních výbavách dvoulitru s variátorem cenový rozdíl 70 tisíc korun ve prospěch Subaru (669.000 Kč vs. 739.900 Kč). To je spousta peněz, ale jedná se o vozy s odlišnou koncepcí a těžko lze nějak kvalifikovaně porovnávat přidanou hodnotu SUV oproti hatchbacku. Toyota RAV4 má o něco prostornější kabinu a výrazně větší kufr, takže je třeba říci, že tato částka především dělí případného zájemce o zvýšenou čtyřkolku na ty, kteří potřebují, nebo nepotřebují plnohodnotný rodinný vůz.

Pokud prostě zvažujete kompakt s pohonem všech kol a větší světlostí, pak je třeba říci, že XV představuje dobrou nabídku, RAV4 patří spíše k dražším SUV a XV naopak bude pro zájemce o crossover lákavou nabídkou. Výbava obou aut je ve středních výbavách Active u Toyoty a Comfort u Subaru téměř identická, nechybí snad nic, co by zájemce o vůz této kategorie vyžadoval a individualizace je u „japonců“ tradičně problém. U Subaru připlácíte víceméně pouze za metalický a perleťový lak, vyšší verze výbavy Executive pak nabízí navíc snad jen dva reproduktory audiosystému, bezklíčové otevírání a střešní okno, výbava je tedy vyčerpávající.

U Toyoty si lze dopřát některý z výbavových paketů, v našem případě Trend za akčních 79 tisíc korun. To není úplně malá částka, ale vzhledem k tomu, že zahrnuje 18“ kola, elektricky ovládané víko pátých dveří, zatmavená zadní boční okna, Bi-LED světlomety, elektricky stavitelné sedadlo řidiče včetně bederní opěrky s vyhříváním (i pro spolujezdce), kombinaci koženko-mikroplyšového čalounění a bezklíčové otevírání, určitě stojí za zvážení. Snad jen ta kola bych kvůli kvalitě jízdy oželel.

Design, interiér

Hodnotit design je vždycky ošemetné, co člověk, to názor a vkus, dle mého názoru se ale nový „look“ vozů Toyota povedl a RAV4 sluší, působí dravě a moderně zároveň, plusem je rozhodně fakt, že si jí s ničím na silnici nespletete. Naproti tomu Subaru si snad přímo zakládá na jisté ošklivosti svých aut a nijak krásná Impreza vypadá „na špičkách“, s plastovými lemy a nárazníky až komicky. Ale i to pochopitelně přináší autu notnou dávku individuality.

Usednutí do kabiny Toyoty RAV4 vyvolá zajímavé pocity. Nejprve překvapí palubní deska, její design je velmi neobvyklý a asi byste ho těžko někam zařadili. Je prostě svůj, což se počítá, žlábek před spolujezdcem je sice k ničemu, ale dobře opticky rozbíjí masu plastu a díky absenci napojení středového panelu na tunel má pravá noha řidiče nadbytek místa. Čalounění vinylem a mikroplyšem přidává kabině na dojmu luxusu a neurazí ani ostatní materiály, které potěší perfektním zpracováním.

Subaru XV je prostě a jednoduše… Impreza. Palubní deska je vzhledově i materiálově konvenční, což ovšem v rámci standardů značky znamená v rámci třídy slušný standard, ba dokonce pokud patříte k měkkoplastovým fetišistům, tolik jich v žádném kompaktním SUV snad ani nenajdete. Také XV má zpracování na výši a bez viditelných prohřešků, snad jen ty stříbrné dekory působí trošku lacině.

SUV ve vedení

Sedadla Toyoty RAV4 jsou pohodlná, s lehkým bočním vedením, malinký volant se dobře drží, ale potřeboval bych větší rozsah podélného seřízení, sedím zde s více pokrčenýma nohama, než bych rád. Vzadu platí víceméně totéž, posaz je bezproblémový, před koleny i nad hlavou zbývá spousta místa, rozčarování ovšem nastává ve chvíli, kdy potřebujete dozadu dát tři dětské sedačky, zjistíte totiž, že je to téměř nemožné. Zavazadlový prostor o objemu 550 litrů v zásadě odpovídá tomu, co najdete u automobilů kombi stejné třídy, což znamená, že by většině transportních nároků měl vyhovět.

To sedadla Subaru XV mají boční vedení jen symbolické a opěradlo je v horní části podivně měkké. Mezi klady naopak patří nízký posaz, kdy palubní deska tělo příjemně a útulně obklopuje a opravdu velkorysý je rozsah podélného seřízení volantu. Škoda jen, že je to takové kormidlo… Na zadních sedadlech XV potvrzuje svou pověst jednoho z nejprostornějších kompaktů, i tady je místa pro kolena a hlavu dostatek, i když méně, než v RAV4. Jenže jestli to doteď pro zvýšené Subaru vypadalo docela dobře, po otevření kufru je jasné, že XV si jako rodinné auto můžete klidně škrtnout. Se 380 litry jde spíše o vůz pro „singles“ nebo pro páry.

Co se infotainmentu týče, nechybí pochopitelně konektory USB, Bluetooth a dotyková obrazovka, v obou případech sedmipalcová. Starlink v Subaru mi přišel přehlednější, ale Toyota Touch zase reaguje rychleji a sympatičtější uživatelské prostředí, v tomto případě je to remíza.

Motor, jízdní vlastnosti

Motory? Tohle byste nečekali

Japonské značky zatím stále hojně nabízí atmosférické benzinové motory, ale zdá se, že minimálně v případě Toyoty nikoli nadlouho, takže pokud lpíte na tomto typu pohonných jednotek, neměli byste s pořízením už váhat. Na druhou stranu je třeba říci, že v případě zkoušených vozů u dobré poloviny z nich nejde o žádné terno, nostalgie tedy asi není namístě.

Dvoulitr v Toyotě dává 112 kW při 6200 otáčkách a 196 N.m při 4600/min, což nejsou úplně špatné hodnoty, jen ten točivý moment už má dneska kdejaká oturbená dvanáctistovka, Subaru poskytuje 110 kW při 6200 otáčkách a taktéž 196 N.m, ale už při 4200/min. S ohledem na charakteristiku motoru i o téměř 150 kg menší hmotnost XV je vám asi jasné, jak obě auta pojedou…

V krátké době po sobě jsem strávil týden s boxerem od Subaru a musím říct, že jsem se asi stal lehce závislým na jeho zvukovém projevu. Nastartování s houpnutím karoserie a všudypřítomný bublavý zvuk se mi líbí čím dál víc, jenže bohužel musím říct, že to je jeho jediné plus. Z klidu se sice sbírá velmi temperamentně, až divoce, ale prvotní nápor záhy poleví a XV ve zbytku otáčkového spektra působí letargicky. Můžete namítnout, že za to může projev variátoru, jenž dokáže maskovat rychlost, v kombinaci s opravdu slušným odhlučněním motoru, jenže pak dojde na předjížděcí manévr… a „rychlost“ auta se ukáže v celé jeho nahotě. Takhle by dvoulitr určitě jezdit neměl.

RAV4 naproti tomu působí jako polité živou vodou. Motor je odhlučněn o poznání hůř než u XV, což může klamat, ale měření na letišti moje dojmy potvrzuje. Když přišlápnete Toyotu v 60km/h rychlosti (opravdu neočekávám, že by s CVT kdokoli pružně akceleroval s předvolenými rychlostními stupni), na stovce je skoro o 1,5 s rychleji, akcelerace 80-120 km/h pak rozdíl zvyšuje na 2,5 sekundy. A přestože je Subaru lehčí a musí mít menší aerodynamický odpor, má i horší spotřebu. Zatímco RAV4 se při 90km rychlosti ustálí otáčky na rovině na zhruba 1650/min a spotřeba činí 6 litrů, Subaru točí 1600 otáček a chce přitom o litr více. Při dálničních 130 km/h je to v případě RAV4 9,5 l, XV má opět zhruba o 50/min méně a spaluje 9,7 l benzinu na 100 km.

Asi na tom budou mít svůj podíl vyšší ztráty subaráckého pohonného ústrojí, ale hlavní „zásluhu“ ponese nejspíš naladění převodovky CVT. Lineartronic se nám před časem stal jakýmsi etalonem toho, jak by měl fungovat variátor, aby nedeptal posádku neustálým kvílením motoru na 6000/min. V XV je uživatelsky přívětivější, méně „houpe“ otáčkami při změně polohy plynového pedálu, otáčky stoupají plynule (a nepříliš rychle) a při dosažení maxima si nezřídka „odřadí“, aby opět nechala otáčky stoupat. Navíc, jak už jsem zmínil, potěší i dobré odhlučnění.

Přesednutí do RAV4 přinese zprvu rozčarování. Rozjezd je s Multidrive S méně ostrý, motor je uvnitř dost slyšet a otáčky se mění téměř s každou nepatrnou změnou polohy plynového pedálu. I Toyota umí otáčky zvyšovat postupně a „řadit“, ale vtip je v tom, že nejen že reaguje rychleji, ale také posílá rychleji motor do vyšších otáček, což je klíčem k její citelně lepší dynamice.

Jízda s jakýmkoli autem ale pochopitelně není jen o plné akceleraci, při běžné jízdě se oba variátory chovají velmi příjemně a pro Evropana rozhodně stravitelně, navíc úplně odpadají problémy s hladkostí řazení, s nimiž se potýkají dvouspojky a občas i měničové automaty, o robotizovaných skříních vůbec nemluvě. Při ustálené jízdě potěší otáčkami, které jim musí závidět i supersilné diesely, na druhou stranu je ale třeba říci, že by tomu reálná spotřeba mohla odpovídat trochu více, rozdíly oproti „klasice“ budou nejspíš v řádu desetin, pokud vůbec.

Nadvláda z Plejád

Možná vás rozdíly v motorech překvapily, kde ale Subaru nepřipouští nic jiného než naprosté vítězství, jdou jízdní vlastnosti a kvalita jízdy. V těchto ohledech RAV4 naprosto vymazává z automobilové mapy světa. První, co na XV potěší, je jízdní komfort a tlumení nerovností. Tohle Subaru tradičně umí a tento model není výjimkou. Tlumiče si poradí s naprostou většinou rázů, podvozek je dobře odhlučněn a autu při jízdě nechybí ani jistá plavnost na větších nerovnostech.

V zatáčkách se XV trošku nakloní, zaklekne si a ochotně se vrhá do oblouku. Ve chvíli, kdy se začne projevovat nedotáčivost, je třeba více přitáhnout řízení do směru jízdy a zadní náprava krásně pomůže zatáčku vykroužit. Chce to ale trochu zvyku, XV má s 2,8 otáčkami na dnešní poměry dost nestrmé řízení a je tedy třeba natočit volant výrazně více, než je běžné. Totéž platí o jízdě přímým směrem, kdy se Subaru trošku „rozmýšlí“, než změní směr. Potěší však naladění posilovače, jeho účinek není přehnaný a v řízení je docela slušný cit. Nezklamaly ani brzdy, mají plynulý nástup, slušný účinek a auto je i při intenzivním brzdění stabilní.

RAV4 v tomhle ohledu ani v nejmenším nestíhá. Vlastně jsem to auto v testu vůbec nepoznával – mělo zoufale málo mechanické přilnavosti, pneumatiky ztrácely kontakt s vozovkou při podivně nízkých rychlostech, velmi rychle přecházelo do nedotáčivosti a blikající kontrolka stabilizace byla mým věrným společníkem. A to nehovořím pouze o srovnání s XV, ale i v rámci své kategorie. Předpokládám, že si šasi vůbec nerozumělo se zimními pneumatikami Nokian WR D3, což v kombinaci se sice strmějším a přesnějším, ale poněkud lehkým řízením naprosto postrádajícím feedback nevedlo zrovna k pocitu sucha a bezpečí.

Poměrně výrazným handicapem Toyoty je také nevalná kvalita jízdy. Nejsem obecně příliš velký fanda SUV a jsem toho názoru, že mají své jediné opodstatnění nikoli jako tvrdá a nepraktická auta, ale jako prostorné a komfortní rodinné vozy. A komfortní RAV4 tedy vážně moc není. Ve snaze vykompenzovat vyšší těžiště má vůz tvrdé pérování, takže se sice v zatáčkách naklání jen lehce, ale na silnici se natřásá, na nerovnostech nedokáže většinu rázů utlumit a výjimkou není ani rozskákání, popřípadě odskákání. Navíc je odhlučnění podvozku horší než u XV a do kabiny také více proniká aerodynamický hluk.

Když už jsme u zvuků a hluku, Subaru vede i ohledně audiosystému, má mnohem lepší „sound“ i možnosti jeho individuálního nastavení. Ale ještě na skok zpět k jízdě – co se brzd týče, „ravka“ za XV moc nezaostává, dříve se aktivuje ABS, což opět přikládám použitým zimním plášťům. Brzdný účinek se i zde dávkuje dobře, pedál je trochu měkčí, což asi bude vyhovovat řidičkám, protože je v něm více citu, ovšem podle očekávání je při intenzivní deceleraci na nerovném povrchu nebo v případě, kdy kola nejsou naprosto rovně, trochu nervózní.

Závěr

Dvě spřízněné japonské automobilky hledají způsob, jak se zalíbit zákazníkům, dvěma zcela odlišnými způsoby. Toyota RAV4 je dnes se světlostí 163 mm a spíše dynamickými než „off-roadovými“ tvary asi nejméně „esúvéčkové“ SUV na současném trhu, Subaru XV zase světlostí 220 mm naprostou většinu soudobých kompaktních SUV překoná. Pokud budete jezdit ve dvou (!) na chatu po rozbahněných polňačkách, přes hrozivě se tyčící terénní zlomy a po okreskách v ostrém, téměř hatchbackovém tempu, bude to auto přesně pro vás. Ve všech ostatních případech je ovšem (opět) vhodnější univerzálnější Toyota. Potenciál Subaru je zjevně třeba hledat v okrajových segmentech trhu pro specifický typ zákazníků, kterým imponuje nejen filozofie značky stále ještě dělat řadu věcí jinak, ale i podmanivý zvuk motoru s protiběžnými písty. Těm nabídne mnoho, ale vyžaduje to i jisté oběti.

Toyota RAV4 2.0 Multidrive S (112 kW) 4x4

Plusy

• Prostorný interiér
• Přijatelná dynamika
• Moderní vzhled

Minusy

• Odhlučnění motoru a podvozku
• Tvrdé pérování
• Horší jízdní vlastnosti

Subaru XV 2.0 Lineartronic (110 kW) 4x4

Plusy

• Jízdní vlastnosti
• Kvalita jízdy a odhlučnění
• Světlá výška

Minusy

• Malý kufr
• Horší dynamika
• Vyšší spotřeba

Foto: Petr Homolka