TEST Volkswagen Polo 1.4 TDI a 1.0 MPI: První jízdní dojmy

Téměř čtyřicet let na trhu, pět generací, nespočet verzí a miliony prodaných vozů. Taková je bilance malého vozu Volkswagen Polo. Po pěti letech nyní přichází modernizace poslední verze, kterou navenek sice moc nepoznáte, ale jinak je poměrně výrazná. Novinku jsme otestovali v okolí Mnichova i jezera Tegernsee.

Malé, ale nabité

Polo se nyní stává automobilem, u kterého si můžete připlatit za prvky výbavy, které má konkurence jenom výjimečně či vůbec. Nový informační systém zobrazuje vedle údajů z navigace a přehledného menu také obraz ze zadní parkovací kamery, kterou kupříkladu Škoda Octavia dostane až později. Dále můžete mít adaptivní tlumiče, kdy po zmáčknutí tlačítka uděláte z Pola tvrdší a minimálně na hladkém asfaltu obratnější stroj, stejně jako full-diodové světlomety, což je v této třídě unikát.

Před dvanácti lety byl ve vlajkové lodi Phaeton poprvé v rámci Volkswagenu použit adaptivní tempomat. Voilà, nyní jej můžete mít i v méně než čtyři metry dlouhém Polu, společně se systémem zabránění kolize, kdy vůz v případě hrozící nehody zalarmuje řidiče, předpřipraví brzdný systém vozu, zvýší brzdný tlak nebo dokonce sám začne brzdit. K tomu se váží i další systémy, ať už postkolizní brzdný systém či City Emergency Braking, který dokáže automobil v rychlostech pod 30 km/h zcela zastavit. Tuto výbavu nemají ani některá auta o dvě třídy výše, otázkou ale zůstává, jestli jsou všechny prvky v takovémto malém autě rozumné a využitelné.

Decentní zásah plastických chirurgů

Při pohledu zvenku vám nejspíše bude chvíli trvat, než rozeznáte nové Polo od verze před faceliftem. Kosmetické změny se omezily maximálně na světlomety a tvar nárazníků, přesně v duchu hesla Proč to měnit, když to funguje. Následujících dvanáct měsíců bude na trhu zaváděcí edice Fresh (v ceníku jako Style), která má zatmavené zadní svítilny, sytě modrou barvu, černá zrcátka a několik znáčků.

V interiéru se toho také mnoho nezměnilo, kromě již zmiňovaného informačního systému, který lze snadno spárovat s až dvěma mobilními telefony a celkově se jedná o rychlé a intuitivní rozhraní.

Opravdu úsporně

Hlavní novinkou jsou motory Pola, zejména naftový agregát 1.4 TDI. Ten se vyrábí ve třech variantách, z nichž my jsme vyzkoušeli tu prostřední o výkonu 66 kW, která se ovšem do Česka dovážet nebude. Vystačit si budeme muset se základní variantou, která produkuje 55 kW a točivý moment 210 N.m. Silnější bratr se ale projevoval nebývale sympaticky. Naftové tříválce rachtají a duní jako malotraktor, mají silný turboefekt a těžce se sbírají z nízkých otáček. Tahle verze sice nezapře svůj lichý počet válců, ale je překvapivě pružná již od nějakých 1200 otáček, neprotestuje v těchto oblastech vibracemi ani hlučností a má bryskní odezvu na plyn, který se dá citlivě dávkovat. Rovněž odhlučnění je na úrovni, takže při konstantní rychlosti obvykle o motoru téměř nevíte. Při zátěži sice duní více, než srovnatelné čtyřválce, a ve vyšších otáčkách motoru brzy dojde dech, celkově je ale malý agregát příjemným překvapením, i přes pouze pětistupňovou, dlouze zpřevodovanou, ale zase přesně řadicí převodovku. Výsledná spotřeba 4,2 litru na sto kilometrů je vzhledem k jízdnímu stylu v rámci rychlostních limitů, s občasným vyzkoušením dynamiky vozu, nadprůměrná.

Je to trochu paradox, ale zatímco dříve byly turbodiesely v Polu oblíbené, nyní tvoří mizivé procento prodejů. Není tedy divu, že Volkswagen raději vsadil na benzinové motory. Tříválec 1.0 TSI přijde až na přelomu roků 2014/2015, stejně jako posilněná verze GTI (nově i s manuální převodovkou). V nabídce je tak ještě notoricky známý čtyřválec 1.2 TSI ve dvou variantách a nové atmosférické tříválce 1.0 MPI převzaté z menšího modelu Up!

My vyzkoušeli litr v silnější variantě s 55 kilowatty. Malý tříválec nahrazuje často vysmívané motory HTP. Oproti nim je sice kultivovanější, zároveň však v jistých ohledech ztrácí. Jeho menší objem stojí za točivým momentem pouhých 95 N.m, který sice stačí na Škodu Citigo, ale s větším Polem se motor častěji trápí. Na druhou stranu, tato varianta bude v České republice tvořit úplný základ nabídky. A díky krátce zpřevodované pětistupňové převodovce je motor dostatečně pružný aspoň ve městě. Pro lepší dynamiku se ale musí ždímat, což cílová skupina vozu většinou dělat nebude. Na druhou stranu, motor sice pocitově možná nejede tak dobře jako HTP, ale má určitě menší spotřebu. Kopcovitou trať zvládlo Polo s tímto agregátem s průměrem 5,0 l na 100 km. Zde by sedělo oněch avizovaných 21 %, o kterých má být nový model oproti starému v některých verzích úspornější.

Jízdně se Polo nijak zásadně nezměnilo, což je dobře – vždy se jednalo sice o malé, ale překvapivě dospělé auto. A to platí i nyní – je kultivované, podvozkově sice tužší, ale jisté. Přesto jedna změna se ještě objevila a k dobrému nebyla. Auto nyní dostalo nové elektro-mechanické řízení, které je nejen necitlivé, ale působí i dosti nepřesně. Špatně dávkovatelné jsou také brzdy, na zacházení s nimi se ale dá zvyknout. Co se týče dalších verzí, očekávat můžete Polo Bluemotion s motory 1.4 TDI a 1.0 TSI s velmi nízkou spotřebou. Na některých trzích se bude prodávat také Cross Polo a Polo BlueGT, v Česku však ne.

Jinak může malý Volkswagen vydržet ve službě ještě několik let, tato modernizace mu totiž v mnohém prospěla. Polo zase o kousek dospělo, jezdí velmi úsporně a má výbavu, o které se mnohým jenom snilo. Škoda, že nabídka motorů v České republice bude dosti omezená a ceny ne zrovna lidové...