Test: Volvo FH 440 a FH16 560 - Rodinný duel

Dva tahače Volvo FH a FH16 spolu s jedním návěsem zapůjčeným od společnosti Nástavby - D.M.T. v Dolních Beřkovicích tvořila trojici, která se dvakrát vydala na stejnou trasu. Účelem rozsáhlé akce se stalo porovnání nejprodávanější verze typu FH 13 o výkonu 294 kW (440 k) s prostředním provedením majestátního šestnáctilitru podávajícího 426 kW (580 k).

Volnost

Jako testovací trasu jsme zvolili kombinaci průjezdu volnou krajinou druhé poloviny rychlostní silnice D8 od sjezdu u Nové Vsi směrem na Lovosice až na konec rychlostní komunikace. Druhá část cesty pokračovala dál na severovýchod po silnici číslo 8, známé v rámci českých podmínek extrémním střídání stoupání a klesání a téměř žádným vodorovným úsekem.

Prubířským kamenem se stalo dvanáctistupňové stoupání za obcí Vchenice a těsně před Velemínem. Prudká stoupání a klesání kombinovaná s táhlými kopci o 6-8 stupních tak spolu s ustálenou jízdou po rychlostní komunikaci završila všechny jízdní režimy, jež lze běžně využít.

Lze namítnout, že chybělo pomalé popojíždění v hustém městském provozu či koloně. Tím jsme si prošli (do testovací trasy však nebylo započteno) na cestě samotným tahačem ze sídla Volvo Truck Czech v Čestlicích do areálu D.M.T. v Horních Beřkovicích, kde na nás čekal plně naložený návěs.

Rovnost

Původně jsme plánovali, že pro jednodušší provedení srovnání použijeme pro oba tahače odlišné, ale stejně naložené návěsy shodného typu. Nakonec přišla vhod složitější a náročnější varianta s jedním připojeným vozidlem a přepřaháním. Naprostá rovnost podmínek pro oba trucky nás uklidňovala, že mezi oběma neproběhne s trochou nadsázky řevnivost. Proč by také měla? Tahače pocházely z jedné rodiny, pojilo je tedy bratrství.

Při snaze o nastolení co možná největší míry rovnosti jsme v případě obou motorů zvolili technologii dočišťování výfukových plynů selektivní katalytickou redukcí SCR.

V případě šestnáctilitrového agregátu se stejně jiná možnost nenabízela, ale třináctilitr lze získat buď se systémem SCR, či recirkulací výfukových plynů EGR.

Volvo však vsadilo na stejnou technologii k dosažení emisních limitů, v případě méně objemnější jednotky šlo o Euro 5, šestnáctilitr splňoval Euro 4.

Téměř stejné převodovky

Tahače využívaly automatizované převodovky I-Shift o dvanácti stupních. Stejně tak rovné podmínky nastaly v tom, že obě ústrojí byla ve verzi Fuel economy. Ta zahrnuje pokročilou strategii řazení a inteligentní tempomat, které upravují rychlost soupravy na začátku stoupání, aby nedošlo k plné akceleraci v jeho nástupu a zbytečnému nárůstu spotřeby.

Globetrotter dvakrát jinak

Malou odlišnost obou tahačů jsme našli pouze u velikosti kabin. Zatímco FH poskytovalo velmi prostorný Globetrotter (L2H2), FH16 nastoupilo s top budkou Globetrotter XL (L2H3).

Rozdíl mezi nimi najdeme zejména ve výšce kabiny, rozdíl činí 17 centimetrů. Lze tedy říci, že vlajková loď těžila nejen z větší nabídky vnitřního prostoru, ale také aerodynamičtějšího přechodu mezi střechou tahače a čelem návěsu.

Rozdílná jízda

Pokud odhlédneme od variant budek a soustředíme se zejména na jízdu, pak jsme byli překvapeni tím, že skutečnost nedosáhla na námi předpokládaný rozdíl mezi testovanými agregáty. Rozjíždění z klidu až na hranici povoleného limitu nepřineslo zásadní odlišnost navzdory tomu, že automatizovaná převodovka I-Shift v obou verzích přeřazovala na vyšší rychlostní stupeň při téměř stejných otáčkách 1400-1450/min.

Odpověď na méně než předpokládaný rozdíl v dynamice se nacházela ve stálém převodu zadní nápravy. Verze 440 disponovala pro tuto specifikaci určenou zadní nápravou RSS1344C (pro největší výkon 440 k) s druhým nejdelším převodem 2,85:1 (možno také od 2,61:1 do 3,70:1). Silnější šestnáctilitr musel používat robustnější nápravu RS1356SV nabízející nejdelší převod 2,50:1, zatímco k dispozici je až 3,67:1.

Velký rozdíl ve stálém převodu byl dán odlišným průběhem maxima točivého momentu. Zatímco 440 poskytuje nejvíce 2200 N.m od 1050 ot. za min, objemnější šestnáctilitr 580 chrlí 2800 N.m, a to již od 1000 ot. za min. FH16 tedy hravě snese těžší převod, protože zároveň vzniká potřeba větší objem válců (které je třeba naplnit palivovou směsí) vykompenzovat menším počtem otáček motoru na ujetou vzdálenost.

Nejde o spurt

Všechna předchozí fakta o převodech vycházejí ze základního hlediska – ekonomického. Na vodorovném úseku dálnice jsme tedy kromě rozjíždění valný rozdíl nepoznali (šestnáctilitr samozřejmě točil na rychlostním limitu o cca 100 otáček méně.

Kopce rozhodly

Táhlé vrchy silnice číslo 8 směrem na Bílinku dávaly všem nákladním vozidlům najevo, že tady obstojí se ctí jen ten, kdo navštěvuje posilovnu. Dlouhé stoupání kombinované úseky s 12procentním svahem pokořilo několik starších nákladních vozidel natolik, že by ve stoupání mohla závodit se šnekem. To však nebyl náš případ, protože jsme sedlali silnější verzi 580. Plný plyn a práce převodovky I-Shift pouštějící otáčky až nad hranici 1450 dokázaly z naložené soupravy udělat raketu (ve srovnání s nejhojněji používanými motorizacemi 420-450 koní).

Při zpáteční trase od Teplic k Lovosicím nám přišel vhod systém řízeného sjíždění kopců. Po navolení rychlosti 80 km/h si motorová brzda VEB přidávala, či ubírala na výkonu v závislosti na strmosti klesání. Pokročilá strategie řízení, kterou Volvo Truck Czech nazývá jeden z programů převodovky I-Shift, kromě automatické volby stupňů motorové brzdy VEB zahrnovala i samočinné podřazení v případě potřeby největšího brzdného výkonu VEBu. S mimořádnou ostražitostí jsme očekávali, zda v době podřazování v 12procentním klesání nedojde k nadměrnému zvýšení rychlosti soupravy. S velkou úlevou jsme zaznamenali, že když I-Shift podřazoval na nižší rychlostní stupeň, v tom okamžiku se automaticky aktivovaly provozní brzdy, které soupravu v době podřazování držely na stanoveném limitu 80 km/h. Tak to je paráda, tomu říkáme bezpečí – libovali jsme si.

Přepřahání

Po absolvování jednoho kolečka jsme odpojili návěs a přepřáhli jej do slabší verze. Při této činnosti nás překvapila skutečnost, že tahače byly vybaveny funkcí samostatného zabrzdění návěsu z prostoru kabiny. Ta nám umožnila po zastavení nevystupovat z tahače, abychom zabrzdili návěs kohoutem v jeho zadní části a pak klesli s točnicí tahače a popojeli několik decimetrů vpřed pro snazší odpojení hadic a elektrických konektorů. Návěs bylo možné zabrzdit z kabiny a pak nadále z jejího tepla (venku vládl chladný vítr) klesnout s točnicí a povyjet. Jedna jinak obvyklá vycházka řidiče ven při přepřahání nás tedy minula. Pro někoho, kdo tuto práci provádí maximálně jednou denně, nemusí být tato výhoda příliš zajímavá, ale v dešti či sněžení přijde vhod i v tak zřídka prováděné výměně návěsů. Najdou se však společnosti, jež v rámci logistiky přepřahají i několikrát denně.

Slabší, ale tahoun

Druhá část testování probíhala ve slabší verzi 440. Ve stoupáních se proti FH16 580 projevil nejen úbytek výkonu, zejména však menší točivý moment o 600 N.m. Jeho maximum se nabízelo v rozmezí 350 ot. za min. Navzdory jen průměrnému výkonu 324 kW (440 k) jsme ocenili, že při 1400 ot. motor pracoval nad očekávání intenzivně. Pohled na křivku agregátu nám přinesl odpověď – při těchto otáčkách podává nejen maximum výkonu, ale také největší točivý moment. Tato velmi příjemná sešlost dvou parametrů v největších hodnotách patří v motorizaci dálkové dopravy mezi velmi málo časté. To se také projevilo tím způsobem, že v táhlém stoupání jsme kvůli vpřed jedoucímu kamionu s výkonovým označením 450 museli lehce ubrat na plynu. Na omluvu tabulkově silnější verze uvádíme, že souprava mohla být proti námi plně naložené přetížená a také druhé vozidlo mělo již řadu let jistě náročného provozu za sebou.

Rychlostní rozdíl

Vraťme se k porovnání obou výkonových verzí volva. Kromě spotřeby, která v případě FH16 činila přibližně o pět litrů více než u třináctilitru, byly nejvíce patrné rozdíly v rychlosti stoupání. Náš styl jízdy zněl – kopce pod plným plynem a ubrat až těsně před vrcholem stoupání. Ve dvanáctistupňovém stoupání dokázala 440 dosáhnout 40 km/h, zatímco 580 zvládla ve stejném úseku o jeden stupeň těžší převod a jízdu v 50 km/h. Rychlostní rozdíl tvořící čtvrtinový nárůst zůstává v případě urgentních zakázek velmi zajímavý, vyvažuje jej však kromě odlišné pořizovací ceny také několikalitrový nárůst spotřeby. Pohled na tahače kamionů, jež se po českých a středoevropských silnicích pohybují, ukazuje na preferování jízdní ekonomiky.