Tohoto muže určitě neznáte! Přitom v automobilových magazínech zanechal nesmazatelnou stopu

Když se zamyslíme nad světoznámými automobilovými novináři, většina fanoušků bude nepochybně jmenovat Jeremyho Clarksona, případně jeho kolegy z The Grand Touru. Jiní spíše zmíní Chrise Harrise nebo možná Stevea Sutcliffa či Tiffa Needella. To James „Jim“ Dunne mezi tak slavná jména nepatří, a přitom svět automobilových magazínů změnil jako málokdo.

Jim Dunne se totiž dá považovat za zakladatele „špionážní fotografie.“ Snímky pečlivě zamaskovaných prototypů teprve chystaných automobilů jsou dnes běžnou součástí obsahu automobilových magazínů, přičemž do velké míry se o to zasloužil právě Jim Dunne.

Jeho příběh „špionážního fotografa“ započal v roce 1964, kdy Dunne pracoval jako redaktor magazínu Popular Science. Články o automobilech obvykle doplňoval fotografiemi z oficiálních zdrojů, v případě zprávy o druhé generace Chevroletu Corvair tomu ale bylo jinak. Doplnil ho snímkem vozu v testovacím centru Milford v Michiganu, který se Dunnovi povedlo vyfotit několik měsíců před oficiální premiérou.

Takové fotky se v automobilových magazínech objevovaly už od padesátých let, avšak nepravidelně a většinou náhodou. Dunnovým nadřízeným se ale snímek vyfocený jak od paparazziho (ze skrytého místa zpoza plotu s výhledem na testovací středisko) líbil a požádali ho o další takové fotografie. A tak se Dunne rozhodl celý obor zprofesionalizovat.

Opel vs. fotošpióni: proč a jak se maskují prototypy?

Sice si ponechával svoji práci redaktora, stále častěji se ale vydával za novými automobily. Za maskovanými prototypy jezdil už cíleně, ať už do Minnesoty, kde se testovalo v mrazivých podmínkách na sněhu, nebo do Arizony, kde naopak chystaná auta jezdila v horké poušti. Dokonce si pořídil pozemek s výhledem na testovací středisko Chrysleru, aby si svoji práci usnadnil. Díky tomu třeba zachytil tehdy teprve chystaný Dodge Neon. Jindy si zase v Údolí smrti půjčil helikoptéru, aby s pomocí pilota vyfotil čtvrtou generaci Corvetty. Vrtulník přistál u silnice a když testovací jezdci zastavili prototypy, aby se šli podívat, zda se něco neděje, Dunne fotil o sto šest.

Vedle toho ale tajně mířil přímo i do testovacích center nebo vývojových dílen, aby pořídil fotografie aut v době, kdy se teprve stavěly jejich prototypy. Takhle třeba u Pontiacu na konci šedesátých let vyfotil několik připravovaných novinek této již nefungující značky, ještě před jejich dokončením.

V průběhu let Dunne rozšiřoval počet magazínů, kterým rozesílal svoje snímky. Mezi nejzajímavější zachycené vozy patřil již zmíněný zamaskovaný prototyp Chevroletu Corvette C4, vyfocený dva roky před zahájením výroby, nebo maskovaný Mercedes-Benz SLR McLaren. Automobilky jej v té době relativně tolerovaly. Někdy se dokonce dočkal i tipů z oficiálních míst, kde budou prototypy testovány, takových rad se ale dočkal málokdy.

Postupem času Dunneovi rostla konkurence, zvlášť s dnešními chytrými telefony může být „špionážní fotograf“ doslova každý, stačí být ve správnou chvíli na správném místě. Automobilky navíc zapracovaly na zatajení připravovaných novinek. Prototypy jsou dnes kamuflovány speciálními návleky, kvůli nimž z tvaru karoserie moc nepoznáte. Stále častěji pak výrobci uvolňují fotografie maskovaných prototypů aut svými silami, v době, kdy si to sami naplánují.

Dnes osmašedesátý Jim Dunne po zajímavé kariéře odpočívá. Pořád občas fotí, kariéru fotografa, který číhá v lese, leze na stromy a utíká před securiťáky už ale pověsil na hřebík. Nicméně o ní napsal knihu, nazvanou Car Spy, v níž se dozvíte celý jeho příběh.