Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Toyota 4Runner: Civilizovaný Hilux slaví třicátiny

Aleš Dragoun
Diskuze (9)
Toyota 4Runner je většině evropských fanoušků neznámá. Pravda, svou domovinu našla hlavně v Severní Americe, ale na starém kontinentu se prodávala také.

4Runneru je právě třicet let, začal se v japonské Tahaře v prefektuře Aiči vyrábět v roce 1984. Místní sourozenec nesl až do čtvrté generace označení Hilux Surf, což dává jasně najevo, ze kterého modelu konstrukčně 4Runner původně vycházel.

První řada také vlastně nebyla nic jiného než dvoudveřový pikap s plastovou nástavbou. Jenže Toyota chtěla na americkém trhu konkurovat hlavně Fordům Bronco a Chevroletům Blazer. Pod kapotami bychom našli řadové zážehové čtyřválce objemů 2,0 a 2,4 litru, ještě s karburátorem. Také diesel bez turbodmychadla měl objem 2,4 litru.

Přeplňovaný naftový agregát přišel na řadu až v sezóně 1985, v osmdesátém šestém se turbo objevilo i u většího benzinu. To už měl dokonce vstřikování, čímž vzrostl výkon ze 75 na 87 kW. Tehdy zároveň 4Runner prošel prvními stylistickými změnami a původní tuhou nápravu i vpředu (!) nahradily nezávislé závěsy, zvětšil se také rozchod. Mřížku chladiče rozdělovaly chromované pásy na čtyři obdélníky místo původních šesti.

Třešničkou na dortu v motorové paletě se stal vidlicový šestiválec 3,0 l dodávaný od roku 1987. Luxusnější výbava SR5, která se nabízí dodnes, má původ už v první řadě. Připomeňme, že tato auta vážila kolem 1,7 tuny, byla 4,44 m dlouhá a dodávala se s pětistupňovými manuály a čtyřstupňovými automaty. 4Runner se úspěšně vyvážel také k protinožcům.

Druhá generace z roku 1989 přišla rovněž do Evropy. Šestiválec 2,96 l dával v místní specifikaci 105 kW. Ač tenhle 4Runner vypadal jako pořádný kus auta, málokdo by mu hádal délku 4,47 m. I on si zachoval zadní tuhou nápravu s podélnými rameny, panhardskou tyčí a vinutými pružinami. Přední kola byla zavěšena nezávisle na ramenech trojúhelníkových a odpružena zkrutnými tyčemi. Rozvor se zvětšil z 2616 na 2624 mm. Pohon přední nápravy byl přídavný, nejednalo se o stálou čtyřkolku. Robustní rám i světlost 210 mm však zaručovaly, že se v terénu neztratila.

Pár vozů z této v roce řady se objevilo coby individuální dovozy také na našich silnicích (a nejen nich). Šlo většinou o importy z Německa. Druhá řada také přinesla jako jediná výběr mezi dvou- a čtyřdveřovým provedením to první je ale extrémně vzácné. V Severní Americe se prodával navíc znovu menší čtyřválec 2,4 l, buď jen se zadním pohonem, nebo i coby 4x4. Zážehové dvoulitry a čtyřválcové turbodiesely 2,4 a 3,0 l neopustily břehy Japonského císařství, stejně jako atmosférický jednotka 2,8 l. Nejvýznamnější stylistické úpravy přišly v roce 1991, kdy dosloužily staré obdélníkové přední světlomety, změny v dalších letech byly jen kosmetické. Na samém konci produkce se přední cestující mohli spolehnout na airbagy. Tato řada vznikala dokonce v Brazílii.

Třetí pokolení přišlo na řadu v sezóně 1995. Jeho produkce se rozběhla navíc v tokijském závodě Hamura, v původní továrně přitom zůstala. Mířilo za větším luxusem, jeho šasi s rozvorem 2675 mm už vycházelo z Land Cruiseru a nikoli z Hiluxu. Mělo tedy vinuté pružiny na obou nápravách a ovladatelnost drasticky zlepšovalo hřebenové řízení. Nový benzinový čtyřválec 2,7 l se chlubil 110 kW a 240 N.m, šestiválec posílil na 3,4 l a měl 136 kW, respektive 294 N.m. V Zemi vycházejícího slunce se dal pořídit opět i třílitrový turbodiesel. Délka vozů dosáhla takřka 4,54 m, standardem se stalo ABS, pohon kol šel přepínat během jízdy.

Po faceliftu (1999) se díky mohutnějším nárazníkům 4Runnery natáhly až ke 4,66 m, maska chladiče dostala širší středovou chromovanou lištu, novinkou byly i víceparabolové světlomety a projektorové mlhovky. Dále došlo k modifikaci interiéru, přemístily se některé ovladače, vylepšilo audio a přibyl tempomat. Modely 2001 pak těžily z průhledných krytů zadních světel, jiných zrcátek a hlavně kontroly stability VSC.

Čtvrtá řada z podzimu 2002 měla svůj konstrukční základ v Land Cruiseru 120 a hmotnost se vyšplhala ke dvěma tunám. Vidlicový šestiválec s objemem 4,0 l dával 183 kW a 382 N.m. Poprvé se však v útrobách objevil i vidlicový osmiválec se 175 kW a 434 N.m, o točivý moment se staral výhradně pětistupňový automat Aisin. Osmiválce utáhly přívěsy až do hmotnosti 3,3 tuny, V6 jen o tunu lehčí. Třílitrové čtyřválcové turbodiesely se nabízely i v Latinské Americe. Přední náprava využívala dvojitých lichoběžníků, zadní i nadále zůstala tuhá. Podvozek. motor a benzinový nádrž dostaly kryty, aby odolaly terénním nástrahám.

Pohon 4x4 využíval mezinápravového diferenciálu Torsen, dražší modely mohly mít kromě standardních hydraulických tlumičů X-REAS také vzadu vzduchové odpružení. Základem se staly i elektronické asistenty pro sjíždění a vyjíždění prudkých kopců. Podvozek už měl rozvor 2789 mm a vozy přerostly metu 4,8 m. Výbavy zahrnovaly dvouose nastavitelné volanty, automatickou klimatizaci, bezklíčkový vstup či elektrickou loketní opěrku a víko kufru. Vyšší modely měly zadní kamery a mezi příplatky bychom našli třeba navigaci a audio JBL. Počet vzduchových vaků se postupně zvyšoval, stejně jako přibývaly nové standardní prvky, třeba kontrola tlaku v pneumatikách.

Pro modelový rok 2005 dostal osmiválec upgrade v podobě variabilního časování ventilů, čímž jeho výkon vzrostl na 194 kW a točivý moment na 415 N.m. O sezónu později se změnila vizáž aut (nárazníky, maska), vzadu se objevily diody a vpředu kulaté mlhovky. Majitelé už mohli přehrávat při jízdě i MP3, V roce 2007 se přidala vypínatelná stabilizace, navigace TomTom a až osmnáctipalcová kola, následovaná vyspělejší kontrolou trakce a přehrávačem DVD i pro zadní cestující

Pátá generace ze září 2009 zamířila rovněž do Číny. Modely se čtyřválcem 2,7 l/117 kW, čtyřstupňovým automatem a pohonem zadní nápravy byly v Severní Americe nabídce jen krátce. Standardem je šestiválec 4,0 l s dvojitým proměnným časováním a 201 kW, spojený s pětirychlostní samočinnou skříní. Současná platforma s nezměněnou vzdáleností mezi nápravami 2789 mm už však nemá svůj původ v legendě, pochází z retra FJ Cruiser. Auta ale řádně přibrala, váží od 2 do 2,2 tuny, byť se jejich délka příliš nezměnila. Zaujmou mohutné lemy blatníků, celkový vnější vzhled ještě více zdrsněl po loňském faceliftu. Skutečný extrémní off-road pak představuje specifikace TRD (Toyota Racing Development) s patřičně upraveným šasi.

Ač 4Runner nikdy nedosáhl proslulosti Land Cruiseru a Evropané dávno zapomněli na to, že vůbec existuje, vzhledem ke kulatým narozeninám si alespoň takovéto kratší ohlédnutí určitě zaslouží.

Aleš Dragoun
Diskuze (9)
Avatar - tomtoylc
27. 2. 2014 18:27
Re: Design
uznávam, ,téměř žádné,, beriem späť :-|
Avatar - tomtoylc
27. 2. 2014 18:21
Re: Design
si ma rozosmial teraz >:D
Avatar - Hotwire
27. 2. 2014 11:46
Re: Design
Porsche 911, Mitsubishi Pajero, Mercedes G, Land Rovery, atd atd atd.
Avatar - Hotwire
27. 2. 2014 11:45
Re: Design
Fuj, neblazni, ved to vyzera este horsie nez SUV-cka od Hyundaiu. 8-s To uz radsej ostan pri svojej oblubenej znacke.
Avatar - tomtoylc
26. 2. 2014 15:14
Re: Design
staré autá resp. rivaly vo svojej triede sa často aspoň trochu podobali ... skvelým príkladom sú pick-up-y