Ukrajinci nahánějí ruské tanky v upravených buggynách

Ukrajinská armáda předvádí již od začátku ruské agrese neuvěřitelnou houževnatost, odhodlanost a také kreativitu. Zprávy o jednotkách, které využívají k útokům na ruské cíle upravené civilní drony, vybavené protitankovými granáty se stabilizátory vytištěnými na 3D tiskárnách, již dávno oběhly svět. Ukrajinské síly však mají ve svém repertoáru i další nezvyklé kousky techniky.

V poslední době si totiž o pozornost říkají také terénní buggyny, opět modely dostupné i na civilních trzích, které ukrajinské síly vybavují různými zbraně. Některé byly vybaveny například těžkými kulomety, velká část je však osazena protitankovými řízenými střelami, které pomáhají vyrovnat nižší počty těžké obrněné techniky na ukrajinské straně.

Ukrajinci fascinují svět. Prohlédněte si techniku, kterou ukořistili

Ostatně protitankové střely, stejně jako z ramene odpalované protiletadlové střely, se staly jedním ze symbolů současného konfliktu, neboť početně i technicky slabší ukrajinské armádě umožňují způsobovat ruským silám výrazné ztráty. V současnosti přitom ukrajinské síly využívají poměrně pestrou paletu protitankových zbraní.

Část těchto protitankových řízených střel a protitankových zbraní pochází z domácí výroby, část pak dodali západní spojenci. Ze západních zbraní si velkou pozornost urvaly zejména americké střely Javelin, britské NLAW nebo německé Panzerfaust 3. Francie by měla dodat své vlastní protitankové řízené střely Milan, zatímco z Česka putují jednorázové raketomety RPG-75 Kobylka.

Vraťme se ale zpátky ke zbraním vyráběným na Ukrajině, jako je například střela Stugna-P, v exportní verzi označovaná Skif. Komplet je schopen útočit na tanky ve vzdálenosti 100 až 5000 metrů, objevilo se však i video, na kterém byl úspěšně použit k sestřelení vrtulníku Ka-52 ve visu. Raketa ráže 130 mm je vybavena tandemovou hlavicí, která by si měla poradit s reaktivním pancéřováním, a dokáže se probít pancířem o síle až 800 mm.

Kozak, Spartan nebo Novator: Ukrajinská armádní SUV, o kterých jste nejspíš neslyšeli

Zbraň bývá umisťována na různou armádní techniku, včetně obrněných transportéru a speciálních SUV. Současně lze však komplet také kdekoliv rozložit a odpalovat ho jednoduše z pole – a to dokonce i na dálku ze vzdálenosti až 50 metrů. Ostatně na sociálních sítích lze snadno dohledat videa, na kterých je možné vidět ničení ruských tanků střelami Stugna-P odpalovanými z nejrůznějších míst. Včetně upravených civilních buggyn.

Ze snímků a videí na Twitteru není přesně vidět, jaké konkrétní značky a modely buggyn ukrajinští obránci používají, pravděpodobně se však bude jednat o stroje podobné pracovním čtyřkolkám/buggynám Polaris Ranger, respektive armádní verzi MRZR Alpha. Podobné stroje nicméně nabízí i celá řada dalších společností.

Konkrétně Polaris Ranger se nabízí ve dvoumístném, třímístném a čtyřmístném provedení, v zadní části je pak vždy menší nákladní korba. Pod kapotou může být několik pohonných jednotek. Zákazníci mohou vsadit na čistě elektrický pohon, který ve vrcholné verzi XP Kinetic nabídne až 110 koní, tichý provoz a dojezd až 70 kilometrů. V armádě však najdou uplatnění spíše verze se vznětovým, nebo ještě lépe zážehovým motorem

Výkon vznětového motoru se pohybuje kolem 24 koní, potěší však úsporností. Benzínové jednoválce a dvouválce ovšem nabízí citelně vyšší výkon, v případě třímístných buggyn s dvouválcem v rozmezí 44 až 82 koní. Nosnost se pohybuje do půl tuny, tažná síla pak u nejvýkonnějších verzí klidně překračuje hranici jedné tuny. Buggyny navíc slibují světlou výšku kolem 26,7 až 33 cm, komfortní podvozek a především vysokou odolnost.

Ukrajinské jednotky se tak mohou i v náročnějším terénu rychle a relativně pohodlně přesunovat z místa na místo, za pomoci výkonné optiky najít cíl, zaútočit a opět se rychle přesunout na jinou pozici, než se Rusové vůbec stihnou vzpamatovat. Během některých útoků se však ukrajinským silám daří i z jedné pozice ničit několik kusů nepřátelské techniky.

Koncept malých a rychlých buggyn s protitankovou výzbrojí však není v ukrajinské armádě zcela nový. Již v minulosti, zejména během střetů v okolí separatistických oblastí, využívaly ukrajinské speciální síly buggyny osazené ještě ruskými protitankovými řízenými střelami 9M111 Fagot nebo 9M113 Konkurs. Ostatně tyto protitankové střely se ve výzbroji ukrajinských jednotek objevují dodnes.

Česko zajistí servis ukrajinských tanků a obrněnců, úkol svěří zkušeným odborníkům

Některé buggyny pak byly podle dostupných snímků osazeny těžkými kulomety M2 Browning, výzbroj na palubě pak podle všeho mnohdy doplňují další těžké zbraně. Včetně automatických granátometů, protitankových zbraní nebo antimateriálových velkorážních pušek.

Koncept rychlých útočných vozidel přitom v minulosti rozvíjely a stále rozvíjí i velké západní armády, včetně té americké, kterou proslavily stroje jako FAV (Fast Attack Vehicle), později označované DPV (Desert Patrol Vehicle) od společnosti Chenoweth. Výrazně profesionálněji vyhlížející buggyny americké armády tak již v osmdesátých a devadesátých letech nesly výzbroj složenou z kulometů a protitankových řízených střel TOW. Svou roli pak podobné stroje v rukou západních armád sehrávaly také během konfliktů v Iráku, Afghánistánu a obecně na Středním východu.