Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

V anglickém železničním tunelu odpočívají desítky zapomenutých klasiků

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 27. 1. 2020 • 04:22
50
1
Zobrazit náhledy (50)
Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu Auta v železničním tunelu

V jednom tunelu na severozápadě Anglie se skrývá poklad. Vlaky tu dávno dojezdily, vystřídal je autoservis. A ten měl ve finále pohnutý osud...

Pátrání po opuštěných místech je úžasný koníček, kterému se věnuje spousta lidí po celém světě. Týká se pochopitelně i automobilů. Všelijaká vrakoviště, rozpadající se stroje v lesích, sem tam nějaký ten showroom zapadaný prachem s takřka novými auty, případně stodola s veterány... Vždy se najdou poklady, které buď zamíří rovnou do aukce, nebo jsou ponechány svému osudu, fotograf pouze pořídí dokumentační snímky, které zachycují patřičnou atmosféru.

Tunely, kudy kdysi vedly koleje a proháněly se vlaky, mají kouzlo nejen pro fandy automobilové, nýbrž i železniční. Jenže v případě jednoho takového v Británii zůstaňme u aut, samotná stavba mimochodem pochází z konce 19. století. Fotograf Kyle May, který snímky pořídil, navíc nemusel pátrat na vlastní pěst, vyhledal současného majitele a ten mu dal svolení. Přesné místo pochopitelně zůstává utajeno kvůli nezvaným návštěvám, které by si chtěly něco odnést...

Poté, co přesně po padesáti letech utichl lomoz železniční techniky a byly většinou sneseny koleje, se místo proměnilo v autoservis. Jenže nic nevydrží věčně, obzvláště ne stavba stvořená lidskou rukou. Když v roce 2012 začalo vážně hrozit zřícení stropu, znamenalo to konec. Místo bylo zapečetěno, zůstaly zde desítky klasických i novějších automobilů včetně těch, které sem přivezli zákazníci - a doslova tu hnijí. Více než dvacítka vozů představuje opravdovou všehochuť. Většina z nich zde odpočívá přes 30 let, některé se sem dostaly ještě před otevřením onoho servisu.

Britské vozy

Poválečný a tajně během konfliktu vyvíjený Morris Minor se od konce čtyřicátých let moc nezměnil. Lord Nuffield, majitel Morrisu mu říkal „sázené vejce“, nelíbil se mu, přitom byl radikálně oblý. První britské auto, které překročilo milion kusů (vzniklo jich přes 1,4 milionu) strávilo na linkách dlouhých 23 let, Na počátku 70. let už bylo samozřejmě beznadějně zastaralé. Dnes ale roztomilý sedan nepostrádá kouzlo...

Modrý Land Rover 88 druhé série z konce 50. let minulého věku nevypadá ani moc unaveně. Na starém kontinentu nepříliš známý a i doma pozapomenutý Humber Hawk série IV pochází z roku 1964. Právě tehdy dostal modifikovanou karoserii, manuální převodovku s kompletní synchronizací a stabilizátor na zadní nápravu. Stylovka ale potřebovala ke zrychlení z klidu na stovku skoro 20 sekund. Humber patřil na konci svého života koncernu Rootes, který koupil Chrysler a značka tím o tři roky později zanikla.

Z tříkolového Reliantu Regal 3/25 (1967) zbylo pouze torzo se zadní částí karoserie. Tmavě zelený Rover P5B byl vyroben v roce 1968 a pohání jej klasika, vidlicový osmiválec Buick 215 s výkonem 118 kW (160 k) a točivým momentem 280 N.m. Na svou dobu lehký motor objemu 3,5 litru měl Rover licencovaný. Celkem vzniklo jen 11.501 P5B s karoserií sedan, ale postupně vyvíjený poháněl i terénní land rovery a range rovery. Agregát přežil za Velkou louží až do sezóny 2006, to už neexistoval ani samotný Rover... P5B si oblíbila britská královna Alžběta II, vozily ministerské předsedy i další členy vlády.

Fiaty, Japonsko a Amerika

Fiat 130 je vzácný a kupé obzvláště. Tomuhle chybí některé karosářské díly, třeba pravý přední blatník celý je notně orezlý, ale má překvapivě zachovalou kabinu. Z kupé Triumph GT6 toho zbylo celkem dost, ale zoufalému stavu nenapomáhá další haraburdí na něm naházené. Fiaty 127 si pamatujeme i z našich silnic, měly přední pohon a během prvních tří let produkce se jich prodal milion. Hlavně v Evropě to bylo nesmírně populární auto, titul Vozu roku mu náležel jistě právem.

Odpočívá tu i zrezivělá Honda Civic první generace, kterých mnoho nezůstalo, protože se rozpadly na prach. Paradoxem je, že tahle výjimka potvrzuje pravidlo, zachránit by se i dala. Importovaná japonská auta v první polovině 70. let řádně zatopila britským výrobcům, protože zákazníci začali kupovat právě ta. Zjistili, že daleko na východě umějí, byla mnohem spolehlivější a méně žíznivá... Fiat 124 Sport Coupé měl pod kapotou dvouvačkový čtyřválec z pera Aurelia Lamprediho, který se proslavil hlavně u Ferrari. Z objemu 1,76 l dával 118 koní (87 kW), což mu stačilo na 185 km/h. S výchozími modely řady 124 nemělo kupátko prakticky nic společného. Bílý vůz pochází z roku 1975.

AMC Pacer byl zajímavým počinem z druhé poloviny 70. let. Na USA radikálně řešené auto evropských rozměrů (délka pod 4,4 m), ale také neobvyklé, takřka dvoumetrové šířky poháněly řadové šestiválce a vidlicové osmiválce. Atypické, až futuristické Pacery vyjížděly z továrny v Kenoshe ve státě Wisconsin. Jejich nejslavnější chvíle přišla až ve filmu Waynův svět z roku 1992, dávno po ukončení aktivní kariéry. Modrobílý vůz je nekompletní, možná posloužil jako dárce dílů. A dává na odiv svá zadní listová pera.

Lotus a Cortina

Na Lotusu Elite (Type 75) se podílel ještě Colin Chapman předtím, než v roce 1982 zemřel. Tohle auto bylo hodně zvláštní, třídveřový hatchback (či spíše fastback, popřípadě shooting brake) měl vysouvací světlomety, vešli se do něj až čtyři lidé a zavazadla mohli naložit „skleněným poklopem“. Zlatý exemplář pochází z roku 1979, ve tmě je uschován 23 let.

Torzo modrého Fordu Transit Mk2, vlastně jen podvozek s kabinou vypadá jako po nehodě. Kombi Cortina Mark V 2.0 GL (1980) už nemělo nic společného s první generací a zejména verzí Lotus. Šlo o britskou specifikaci německého Taunusu TC3, pro obě slavná jména se jednalo o derniéru.

Tohle „estate“ zřejmě chytilo ošklivou „kožní infekci“... Triumph TR7 byl docela úspěšný v rallye, i když vypadal... prostě zvláštně. Vyráběl se do začátku 80. let ve Speke nedaleko Liverpoolu, ale kvalita vozů nikterak nevynikala. Aby ne, v jedné z továren British Leylandu se spíš stávkovalo než pracovalo.

Volkswageny

Kabriolet Golf GLI (1982) byl otevřenou protiváhou hatchbacku GTI, je pravdou, že v Albionu si člověk sluníčka moc neužije, ale Angličané přece tvrdí, že i kdyby byl jen jeden hezký den v roce, vyplatí se koupit si auto s plátěnou střechou. Čtyřválec 1,78 l s mechanickým vstřikem dával 82 kW (necelých 112 k), v rozletu auto zastavily kotoučové brzdy, vpředu vrtané. Podvozku nechyběly ani stabilizátory. Od podzimu 1983 už se i verze s ochranným obloukem jmenovala GTI. Modrý exemplář dojezdil v devadesátém osmém, ale nevypadá zas až tak zle.

Ford Capri Laser je model 1987, pochází tedy z definitivního konce produkce a poháněla jej atmosférická šestnáctistovka s pouhými 54 kW (73 k). Zde odpočívá takřka patnáct let. I když tahle verze není žádný sporťák, vypadá prakticky stejně jako jeho silnější sourozenci. A Capri mají dodnes spoustu fanoušků... Modrý Land Rover 110 ještě nenesl jméno Defender, protože byl vyroben v osmdesátém osmém, vedle stojící bílý Volkswagen Caddy je o dvě léta mladší. „Užitkový golfík s korbou“ vypadá poměrně slušně, stejně jako jeho britský kolega do terénu.

Moderna

Dále tu najdeme třeba krátké Mitsubishi Pajero V20 (1992). Tedy vlastně Shogun, což bylo označení pro britský trh. Zůstalo zde i některé další vybavení, nářadí a pneumatiky na land rovery. Nejzachovalejší zelený Defender z roku 1993 by klidně po doplnění paliva a přezutí mohl snad i vyjet. Stejně starý červený Renault Safrane už se chlubil airbagem řidiče, vždyť šlo o svého času nejluxusnější a největší model francouzského výrobce. Fordů Ka první generace, který se skrývá za zmíněným Roverem P5B, ještě jezdí dost. Stejně jako „trojkových“ Range Roverů.

Torzo Volkswagenu Transporter T5 s předním pohonem z roku 2004 připomíná katastrofu, kdy se nakonec v úvodu zmíněný strop opravdu zřítil. Dodávka je sice robustní, ale ne natolik, aby vydržela tuny cihel, kamení a zeminy. Ovšem poté, co ji majitel zbavil suti, pomocí trubky z PVC vyčistil chladicí systém a a s troskami popojel na současné místo!

Náklaďák značky Karrier je určitě mnohem starší. Co člověka zarazí, je ten fakt, že některé části komplexu vypadají čistě a jsou osvětleny. Natáčel se tu totiž film...

Zdroje: The Drive, Kyle May, Wikipedia, CSFD.cz

Foto: Kyle May

Související články

Témata
Avatar - Stejsn
28. 1. 2020 10:57
No popravdě
nic cenného tam není. Většinou tuctový kraksny a z těch vzácnějších jsou to rozstřelený totálky. Šrot to byl už než to shnilo.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku