Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Vše o palivových nádržích: Nalévej, ale nepřelij!

Martin Jeník
Diskuze (1)

Ať už patříte mezi ty, kteří tankují pro jistotu, sotva klesne palivo pod půlku, nebo střelce, již musí vyjet i rezervu, tankování je věčné téma. Vysvětlíme, jaký je skutečný objem nádrže. Proč se nevyplatí tankovat až „po hrdlo“. Jak je vyřešena ochrana proti záměně benzinu a nafty i to, kolik ještě ujedete s nulou na palubním počítači?

Konstrukce

Nádrž zpravidla zaujímá místo pod zadními sedadly, kvůli co nejlepšímu vyplnění prostoru bývá plochá a nalévací hrdlo vede nahoru k jejímu víčku. Pro možnost čerpat palivo z nádrže do motoru, je nutné aby byla spojena s okolním prostředím, takzvaně dýchala. Vzduchem z atmosféry se totiž musí doplňovat místo uvolněné po palivu, které se spotřebuje během jízdy. Každá nádrž proto obsahuje odvzdušňovací systém. U zážehových motorů vede přes filtr s nádobkou na aktivní uhlí. To slouží k tomu, aby na sebe navázalo uhlovodíkové výpary a eliminoval se jejich únik do ovzduší. I toto se totiž sleduje v rámci emisních norem. Ekologické předpisy tak byly zásadním hybatelem i ve vývojích nádrží. Nejedná se přitom ani tak o volbu materiálu nádrží z hlediska přímého vlivu na životní prostředí (byť plast je recyklovatelný a zpracovávají se i ořezy z výroby), ale zejména o těsnost palivového systému. Emise se totiž zkoumají u auta nejen při jízdě. V rámci takzvaného testu SHED (Sealed Housing for Evaporative Determination – stanovení odpařování v utěsněné komoře) se zjišťuje únik uhlovodíkových výparů u vozu s vypnutým motorem. Netýká se to přitom jen samotného palivového systému, ale celkového vypařování uhlovodíků i třeba z lepených spojů či plastů. Auto se posuzuje jako celek.

S nástupem normy Euro 6 se řešil únik během prvních 24 hodin po odstavení a limit byl 2 gramy, nyní se zkoumá 48 hodin a limit je rovněž 2 gramy (tedy dvojnásobná přísnost). Po uplynutí této doby se už aktivní uhlí nasytí a jeho schopnost vázat uhlovodíky se obnoví regenerací zase při zapnutém motoru. Dávno už se nepoužívají pryžové hadice upevněné ocelovými sponkami k propojení hrdla a nádrže. Filtr a čerpadlo už se integrují do jedné jednotky uvnitř prostoru a velmi se řeší i stěnová propustnost nádrže. „Už za dob felicie se stěny nádrže sytily fluorem, aby se omezilo pronikání uhlovodíků. Současné plastové nádrže mají většinou šest vrstev, nejdůležitější je zde vrstva EVOH (ethylvinylalkohol), která zabraňuje průchodu uhlovodíkových výparů téměř dokonale. Její odolnost proti difuzi je 4000x větší proti základnímu materiálu, jímž je vysokohustotní polyetylen (HDPE)“, vysvětluje Radek Bjaček, vývojář nádrží Škody Auto. Celková tloušťka stěny bývá 3 až 6 mm. Nádrž je kvůli technologii výroby i možnosti umístění vnitřního vybavení dvoudílná, spoje jsou pečlivě svařeny, což se týká i hrdla či odvzdušňovacích hadic.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Martin Jeník
Diskuze (1)

Doporučujeme