Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Zastava 101 se stala automobilovou živoucí fosílií, vyráběla se skoro 40 let

ČTK ČTK 16. 10. 2021 • 09:32
31
3
Zobrazit náhledy (31)
Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101 Zastava 101

Model s označením 101 přežil ve výrobním programu srbské automobilky Zastava nástup modernějších vozů, ekonomické sankce proti Miloševičově Jugoslávii i bombardování továrny v roce 1999.

První sérové vozy sjely z výrobní linky 15. října 1971 a ještě o téměř čtyři dekády později se dala v Srbsku koupit automobilová "latimérie podivná". Živoucí motoristické fosílii se až v listopadu 2008 stala osudnou dohoda srbské vlády s italským Fiatem, který převzal zastaralou továrnu v jihosrbském městě Kragujevac.

Spolu s vozem, přezdívaným "stojadin" nebo "kec", definitivně tehdy skončily i další dva letité modely, Koral a Florida. Ty ale vydržely ve výrobním programu vlastně poměrně krátkou dobu - první z nich se začal vyrábět v roce 1981 a ve své době elegantní Florida ještě o šest let později. Zastava 101 patří k několika málo vozům, které v Evropě po druhé světové válce vydržely sjíždět z výrobních pásů tak dlouho. Mezi dodnes vyráběné patří už jen ruská Lada Niva (od roku 1977) a pak malosériový Caterham Seven (jeho předchůdce Lotus Seven vznikl už v roce 1957).

První kusy Zastavy 101 opustily výrobní pás na podzim 1971 (jeho předobraz, Fiat 128, se ale poprvé objevil ještě o dva roky dříve) a během téměř čtyř desítek změn vůz prošel jen drobnými modifikacemi. Srbský zákazník si tak ještě před 13 lety mohl v přepočtu zhruba za 100.000 korun koupit auto, které se od začátku 70. let příliš nezměnilo - jen originální kulatá světla vystřídala hranatá a interiér ovládl místo původní koženky plast, jenž nahradil i chrom na náraznících a vnějších zrcátkách.

Jinak si ale člověk v novém "stojadinu" připadal jako ve stroji času: místo vstřikování měl motor až do konce tradiční karburátor a airbag nebyl ani v příplatkové výbavě. Změn se během výroby nedočkala ani diskutabilní kvalita. V jugoslávském časopisu Auto Revija se už v srpnu 1972 objevily kritické ohlasy majitelů - Ivica Krašovec ze Záhřebu kupříkladu psal, že se mu u zcela nového vozu třikrát po sobě zablokovaly brzdy, Dušan Ćurčić z Bělehradu si zase stěžoval na elektroinstalaci.

Od roku 1971 se vyrobilo přes milion "stojadinů", z výrobního pásu v Kragujevaci sjelo ještě 250.000 vozů Zastava 128, což je vlastně původní sedan Fiat. V posledních letech výroby ale továrnu opouštělo jen kolem 2000 vozů ročně, celková výroba dosahovala pouhých 20.000 aut. Krátce po přelomu století se továrna pokusila uspět s licenčním Fiatem Punto, přejmenovaným na Zastavu 10, skutečný impuls ale přinesli až Italové, kteří v Kragujevaci od roku 2012 vyrábějí Fiat 500L. Osudy továrny je ale po vzniku koncernu Stellantis nejistý.

Zastavu 101 (s označením 1100) je možné potkat i v České republice, ve druhé polovině 70. let ji prodávala Mototechna. Auto za 65.000 korun tehdy patřilo k těm dražším, stejně stála Lada 1300, Škoda 120 byla o 7000 levnější. Na kvalitu zpracování si ale stěžovali i recenzenti tehdejších časopisů Automobil a Svět motorů. Druhý z nich v roce 1977 v závěru napsal: "Máme-li jmenovat pořadí, v jakém by se měl výrobce věnovat zlepšování vozu, pak se o první dvě místa dělí kvalita dílenské práce a snižování hluku."

V Československu se mezi roky 1976 a 1980 prodalo jen 10.000 "stojadinů", které se z Jugoslávie dovážely v rámci barterového obchodu. V českém registru jich zůstává k letošnímu 30. červnu zůstávalo zhruba 1250, ještě před 15 roky to byl ale asi dvojnásobek. A kolik z nich opravdu jezdí, se přitom nedá zjistit. Občas se zachovalý vůz ještě dá potkat na silnici a existují také webové či facebookové stránky věnované Zastavě 101.

"Stojadin" je docela populární i v bývalé Jugoslávii, přestože není tak kultovním vozítkem jako jeho předchůdce ve výrobním programu kragujevacké automobilky - "fićo", tedy jugoslávská verze Fiatu 600, která se vyráběla v letech 1955 až 1985. Známá kapela Hladno pivo třeba zpívá, že "Ty nové značky padají z pásů/jsou to jen vraky bez duší/ten můj (stojadin) je čistá ruční práce/od nárazníku k výfuku."

Související články

Témata
20. 10. 2021 09:53
my měli 2 Zastavy v 80. letech
Na východním bloku to bylo moderní auto s živým motorem. Ale kvalita byla tragická. Po 5 letech se jí vždy otec zbavil. Ale i u nového kusu se špatně zavíraly dveře, případně něco odpadlo.

Obecně v automobilovém průmyslu se asi nejvíce projevoval rozdíl mezi východem a západem. Sednout si do Renaultu či VW a pak přesednout do Škodovky, Lady, Zastavy atd. znamenalo přejít do jiné dimenze, jiného světa.
17. 10. 2021 14:06
Re: Ale treba uznať,
Přesně tak, Fiat doslova zachránil východní Evropu před ještě daleko větší automobilovou bídou a mizérií! (Lada, Polski Fiat, Zastáva).
Avatar - wakantanka
16. 10. 2021 15:08
Ale treba uznať,
že v tej dobe to taliani s ostblokom vedeli. Nebyť Fiatu tak v poľsku majú Varšavu, rusi Moskviča a Pobedu a v juhoslávii nič. O to viac je smutné kde dnes Fiat je.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku
Články odjinud