Znáte Škodu Octavia TS? Česká automobilka se díky ní úspěšně vrátila do motorsportu

To auto se jmenuje Octavia Touring Sport (TS). A důležité je hlavně proto, že se díky němu značka znovu výrazněji prosadila ve světě závodění. Mladoboleslavská firma o tomto automobilu dokonce mluví jako předchůdci dnešní Octavie RS. 

Octavia TS se zrodila v roce 1960, tedy do doby, v níž po tuhých 50. letech docházelo k opatrnému československému otevírání se světu. Škoda se toho rozhodla využít a rozhodla se, že k propagaci svých modelů využije po delší době opět sportovní úspěchy. Tak vznikl plán na posílání škodovek na slavné zahraniční soutěže.

Zejména dlouhé rallyeové maratony přitom podnik považoval za ideální zatěžkávací zkoušky techniky. Účast v rallye navíc nebyla tak finančně náročná jako v pozdějších dobách, takže mnoho týmů si upravovalo soutěžní vozy samo. Stačilo mít základ – a Škoda měla sériovou Octavii TS.

Octavia TS existovala postupně ve dvou objemových, a tedy i výkonových variantách. Původní s motorem o objemu 1089 cm³ byla oproti základní verzi modelu osazena dvěma spádovými karburátory Jikov 32 SOPb. Pohonná jednotka dostala nové sací potrubí a kompresní poměr se díky deflektorům na pístech zvětšil na 8,4:1. Takto upravený agregát generoval výkon 50 koní při 5500 min^-1 a točivý moment 74,5 Nm při 3500 min^-1.

Škoda připomíná 120 let v motorsportu speciální edicí některých modelů

V roce 1961 se do výroby dostaly modernizované varianty Octavie a Felicie, přičemž podstatnou novinkou bylo zavedení verze Super, u níž byl původní motor převrtán na průměr 72 mm a výsledný zdvihový objem tedy narostl na 1221 cm3.

Zatímco však verze Super pracovala s kompresním poměrem 7,5:1 a výkon dosahoval 47 koní, v lednu roku 1962 představená Octavia TS 1200 měla díky výše zmíněné větší kompresi o 5 koní víc, tedy 55 při 5100 min^-1. Točivý moment činil 86,2 Nm při 3500 min^-1. Octavia TS se díky tomu rozjela až na 130 km/h. To byl však stále jen sériový „polotovar“ pro civilní zákazníky. Ladiči dokázali ze soutěžního motoru vydolovat výkon blížící se k hranici 100 koní.

Motor byl spojen se čtyřstupňovou převodovkou s řazením na podlaze, druhý až čtvrtý převodový stupeň byly synchronizované. Vůz, vážící 920 kg, stál na páteřovém rámu s centrální nosnou rourou, který nesl nezávislé zavěšení všech kol. V letech 1960 až 1962 vzniklo více než 2270 exemplářů provedení Touring Sport.

Úspěchy nejen na Monte

Auta v soutěžní úpravě, která závodila v kategorii do 1300 cm³, si brzy získala oblibu i u soukromých zahraničních týmu. Úspěšná pak byla především finská posádka ve složení Esko Keinänen/Rainer Eklund, která už v roce 1961 ovládla svou třídu na Rallye Monte Carlo, celkově byla šestá.

O rok později se Rallye Monte Carlo zúčastnilo již 16 Octavií s posádkami z osmi zemí. A stejně jako o rok dříve ve třídě jasně dominoval Fin Esko Keinänen, který zvítězil před čtveřicí vozů Alfa Romeo.

Škoda slaví 120 let v motorsportu. Víte, že na začátku bylo neuznané vítězství?

Tovární vozy pro Rallye Monte Carlo 1962 byly jen lehce upravené – komprese zůstala na hodnotě 8,4, motor dostal hliníkovou vanu oleje a ze dvou homologovaných stálých převodů byl použit ten s poměrem 4,78. Pneumatiky pro tuto soutěž byly vybrány Barum OS 11 5,60×15 nařezané a Michelin Valiart s hřeby. Triumf ve své třídě na Monte Octavia TS zopakovala ještě v roce 1963, tentokrát díky norské posádce Gjölberg/Karlan.

Škoda kromě úspěchů v zřejmě nejslavnější rallye světa jmenuje i další zajímavé výsledky Octavie TS, včetně toho největšího, k němuž došlo na Rallye tisíce jezer 1962, kde Keinänen dokázal porazit všechny soupeře vyjma Toivonena s Citroënem DS 19 a celkově si dojel pro stříbro, přičemž opět opanoval svou třídu. O rok později byl Keinänen ve Finsku v celkovém pořadí čtvrtý.

Se soutěžní oktávkou samozřejmě závodili také Čechoslováci. Josef Vidner a Bohuslav Staněk vyhráli třídu do 1300 cm³ na Tour d’Europe v roce 1963 a skončili na pátém místě absolutně. Octavii TS po soutěžích proháněli také Jaroslav a Václav Bobkové, Miroslav Fousek, Vladimír Hubáček, Zdeněk Mráz, Leopold Lancman, Josef Vidner, Jiří Srnský a další.