Akce Yamaha ATV 2008: YFM250R na tankodromu (velká fotogalerie)

Velmi mě potěšilo, když jsem koncem září našel v mailové schránce pozvánku na představení čtyřkolek společnosti Yamaha pro rok 2008. Akce se konala ve specializovaném Quad Parku v Sázavském údolí, poblíž vesnice Lešany nad Sázavou.

Začátek celého dne byl zahájen ráno, kolem deváté v Lešanech v pizzerii na zámku. Během snídaně proběhla prezentace novinky YFM250R.

Yamaha YFM250R

Z press-kitu Yamahy: Nová sportovní čtyřkolka YFM250R byla zkonstruována pro ještě zábavnější a rychlejší jízdu. Už jen od pohledu je zde jasná přístupnost s modelovou řadou "R". Agresivitou překypující karosérie a světlomety použité z ostrého modelu YFZ450 jasně naznačují, že nová YFM250R je připravena přitáhnout celou novou generaci jezdců, které zajímají adrenalinové zážitky a zábavu, jakou nabízí jen jízda na čtyřkolce.

Nový, čtyřtaktní, vzduchem chlazený jednoválec o objemu 249 cm³ je vyladěn k poskytnutí obrovského točivého momentu v nízkých a středních otáčkách. A díky relativně nízkým emisím je nový motor k životnímu prostředí šetrnější než ekvivalentní dvoutakty. Stejně, jako ostatní R-modely, je i YFM250R vybavena novým vylepšeným podvozkem, který poskytuje vysokou míru komfortu a mimořádně dobré řízení. O zastavení čtyřkolky se starají kvalitní odzkoušené brzdy, kotouče jsou z YFZ450 a třmeny mají původ v modelu Grizzly 700.

Po ukončení prezentace o nové čtyřkolce, Yamaze YFM250R, jsou všichni zúčastnění novináři správně napružení a v dobré náladě se hromadně přesouváme do Quad Parku.

Čtyřkolky Yamaha v Quad Parku

Zhruba kilometr od vesnice Lešany nad Sázavou se v překrásné scenérii Sázavského údolí rozprostírá špičkový terén pro milovníky adrenalinu. Quad Park postaven v bývalém areálu tankodromu a přilehlém lese.

Před stany, nabízejícími zázemí nejen pro nás, novináře, stála řada krásných nových čtyřkolek a jednoho vozítka Rhino 660. Největší zastoupení zde měla novinka roku 2008, YFM250R, kterých tu byly hned čtyři kousky. Dále se dalo jezdit na sportovních čtyřkolkách YFZ450 a YFM350R a dále zde byla trojice spíše pracovních ATV: Grizzly 350, Grizzly 450 a Grizzly 700.

Většina novinářů se převlékla do off-roadového oblečení, jiní (já a můj kolega Jirka) museli jezdit v tom, jak přijeli. "Civilní" motocyklové oblečení se časem ukázalo opravdu jako naprosto nevhodné, ale to je poznat i z fotografií :o) Trochu se strhla tlačenice při rezervaci čtyřkolek, ale po odjetí prvního kola se nakonec ukázalo, že se téměř žádný novinář nenudil.

Naštěstí jsem nebyl jediný "čtyřkolkový panic" a na doporučení jsem si měl vzít jednoho z Grizzlyků, protože tyhle čtyřkolky nemají převodovku, jen variátor. Vzhledem k profilů mé postavy jsem se napsal na toho největšího, Grizzly 700, a dobře jsem udělal. Velký jednoválec disponoval dostatkem výkonu a točivého momentu v každé situaci.

Velitel akce, pan Čejchan z Yamahy, nás vodil po plácku, jak husa svoje housátka po jezírku, aby jsme si mohli čtyřkolky pořádně "osahat". Celou dobu jsem měl tendenci otáčet pravou rukou, ale ouha, u čtyřkolek se plyn přidává malou páčkou, kterou ovládáte palcem pravé ruky. Jde jen o zvyk, mně se to dostalo pod kůži po pár minutách.

Konec legrácek, vyrážíme do Quad Parku. Nikdy jsem nic podobného nezažil, takže nemůžu nabídnout srovnání, ale trať byla postavena speciálně pro čtyřkolky a vedle strojů pořádně prověří i umění jezdců. Cesta vedle lesem, kde jsou ostrá klesání i stoupání a vše je lemováno velkými stromy. Z lesa se najednou ocitáme na louce a poté v prostoru, který bych označil jako neudržovaný sad. Všude samá zatáčka, dokazuje to i pasáž nazvaná Labyrint 4x4.

Po přírodních nástrahách se trať přesouvá na bývalý tankodrom, kde je to samá díra, výmoly a uměle vytvořené brody s pořádnou porcí bláta. Je zde i plno lavic, na kterých zdatnější kolegové předváděli slušné skoky.

Pár zatáček před cílem a zastavujeme v depu. Ty tam jsou krásné barvy čtyřkolek, stačí jedno dvě kola a stroje jsou zahaleny do maskovacího hnědého dezénu. Quad Park nabízí snad všechny situace, jaké si dovedete v terénu představit. Prověří nejen schopnosti jezdce, ale i limity čtyřkolky.

Dojmy druhého jezdce

Jiří Chajda: Nádherné babí léto v Lešanech bylo jako stvořené pro vyzkoušení čtyřkolek Yamahy, na které mě pozval kamarád Roman z redakce AUTO.CZ. Po posilnění se ranní snídaní a nabytí informací o novém modelu YFM250R se zvědaví a natěšení odebíráme vyzkoušet tyto modely v místním Quad Parku.

Jako první sahám po nové dvěstěpadesátce a jsem překvapen tahem od spodních otáček u nízkoobjemového čtyřtaktu, docela ostrými brzdami, přesným řazením a snadným ovládáním. Jak zjišťuji v první rokli, tato čtyřkolka v rukách nezkušeného nevyjede všechno. Zůstal jedním zadním kolem v bahnité koleji a předními koly na břehu. Po krátkém boji s blátem ve srázu odevzdávám čtyřkolku do rukou profíka od Yamahy, který situaci dobře zvládl. Když mi ji poté předal zpět, poučil mě, že se mám více rozjíždět. Po prvním kole jsem byl s tímto strojem s tvrdým odpružením při své velikosti a fyzické kondici hotový, protože jízda převážně ve stoje je spíše pro trénované závodníky, nebo pro mladé jezdce menšího vzrůstu.

Druhý zkoušený stroj je YFM350R. Na tomto stroji nejsem již ničím překvapen a to, co jsem očekával, mi i předvedl, menší nutnost řazení rychlostních stupňů při jízdě do prudkých stoupání, dobré brzdy, které jsem skoro nepoužil, tlak jednoválce je schopen při podřazení spolehlivě a docela rychle dobrzdit před náhlým padáním do rokle. Poučen z předchozího nezdaru, rozjíždím se před největší louží a roklí na trati, ale tentokrát jsem to přehnal. Ještě ke všemu jsem si zapomněl zavřít hledí, takže odjíždím jako kanec z rochniska, což se všudy přítomným fotografům velice líbí. Ze začátku jsem byl celkem nejistý v zatáčkách, protože jsem měl na této čtyřkolce pocit, jakoby nechtěla zatočit a potápěla se na vnější stranu zatáčky s tendencí se převracet. Poposednutím na okraj sedátka, zamáčknutím páčky plynu jsem si zvykl na to, že na čtyřkolce se prostě jezdí smykem. Což mě jako motorkáři samozřejmě ze začátku nesedělo. Myslím, že tuto čtyřkolku bych zvolil na své pravidelné vyřádění se.

Třetí stroj je již podle jména Grizzly 350 dorostlé medvídě s automatickou převodovkou. U tohoto stroje mě při prvním seznámení nadchlo pohodlné sedlo, větší řidítka, parkovací brzda. S tímto strojem se může práce v lese na farmě nebo zahradě stát velice příjemná, a po práci pokud zbude energie se na něm dá krásně vyřádit. Ze začátku mě překvapila složitost startování a řazení, kdy je nutné mít sešlápnutou nožní brzdu a páčku ruční, ale z bezpečnostního hlediska je to u automatické převodovky nutností. Seznámen se strojem vyrážím na trať, pohodlí se nedá se sportovními modely srovnat a ejhle přichází zatáčka a já s očima vytřeštěnýma z důlků, co se bude dít, už vidím medvídě na boku. Jak později zjišťuji hranice tohoto stroje jsou někde jinde, než jsem si myslel, a také jsem začal využívat brzdění zadní brzdou v zatáčce a projíždění ji smykem. Automatika ale smyk moc nedovoluje. Žádný učený z nebe nespadl,a začínám si zvykat a těšit se, až vyzkouším nejsilnějšího taťku medvěda.

Čtvrtý pracovní nástroj medvěd Grizzly 700 je ovládáním stejný jako předchozí testovaný stroj, ale po prvním zatlačení páčky plynu od sebe hned vím co má pod kapotou. Neohrabanost, velikost a hmotnost v úsecích, které byly spíše pro menší sportovní stroje, byly znát, ale ani tento stroj nezklamal a již jsem mohl zkusit projet zatáčky smykem. Oproti třistapadesátce sedmistovka i s automatem zatáhne jak má, takže není problém. V některých utaženějších zatáčkách jsem měl pocit, že se každou chvíli medvěd postaví jen na své dvě boční tlapy, ale naštěstí se mi to nepovedlo: možná to bylo pudem sebezáchovy nebo nedosažených limitů k překlopení tohoto stroje.

Protože je stroj moc čistý a já hodně špinavý, tak zkouším rokli s největší kaluží doslova přeletět, fotografové uskakují a já se rozhodl, že zkusím ještě jedno kolo a tentokráte pomalu s náhonem na jednu nápravu. Zastavím v prudkém úseku a rozjíždím se, Grizzly mě tam nenechal a krásně se vyškrábal nahoru a skoro ani nepodklouzl. K čemu je tedy 4x4 a uzávěrka? Rozhodl jsem se vyzkoušet tuto vymoženost na nejprudším kopci s tvrdým povrchem. Zastavím pod kopcem, přepnu na 4x4 bez uzávěrky a rozjíždím se, grizzly mě veze na svých zádech jakoby nic. Počkej, já ti dám medvěde. Zastavím v půlce kopce a tak tak se zapírám na podlážce a držím za řídítka, to stoupání opravdu stojí za to. Přidám trochu plynu a Grizzly 700 mě unáší dále jakoby nic. Tento stroj je určitě výborný do extrémních podmínek. Naštěstí jsme jej nemuseli použít k vyprošťování, když jsem potkal na trati v ostré zatáčce převrácené Rhino, na kterém se jel vyřádit sám šéf akce. Rhino má bezpečnostní pásy a ochranný rám, takže v případě převrácení dostatečně chrání dvoučlenou posádku. Nikomu se nic nestalo, Rhino jsme vrhli zpět na kola, a pokračovali dále v radovánkách a testování.

Poslední testovaný stroj, na který jsem sedal již jako méně odvážný, ale malinko pokročilý čtyřkolkář, se mi líbil nejvíce. Jednalo se o racingovou Yamahu YFZ450, na které jsem se opravdu vyřádil a cítil jsem se velmi jistě. Téměř dokonalé pérování mi nedovolilo cítit něco jako překlápění se na stranu v zatáčce, ostrá čtyřistapadesátka tahala krásně do všech kopců, výmolů a ze zatáček. Vynikající brzdy mi dovolovaly jezdit smykem, dovolil jsem si jízdu po zadních kolech a pár skoků. Adrenalinu a endorfinu se dostavilo najednou takové množství, že mě kamarád z této čtyřkolky musel skoro sundat.

Závěr

Na akci Yamaha ATV 2008 jsme s Jirkou poznali dosud nepoznané a vřele doporučujeme všem, aby se seznámili s některým z testovaných strojů. Příležitost budete mít např. při slavnostním otevřením Quad Parku pro veřejnost, které proběhne v sobotu 20. října.

Poděkování za skvělé zážitky z akce patří společnosti Yamaha Motor Czech.