Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Bloodhound SSC: Jak vypadá kokpit pozemní stíhačky? (video)

Aleš Dragoun
Diskuze (3)
Rekordní auta už dávno nemají mechanický pohon kol, pohánějí je raketové, případně proudové motory. Nebo rovnou obojí jako v případě chystaného Bloodhoundu SSC.

O automobilech se už vlastně ani nedá mluvit, daleko přesnější pojem je „pozemní vozidlo“.

Bloodhound SSC je projektem dvou posledních světových rychlostních rekordmanů. Stojí za ním Britové Richard Noble a Andy Green. Právě Green na Thrustu SSC prolomil jako první a zatím poslední muž na planetě rychlost zvuku. 15. října 1997 dosáhl v nevadské poušti Black Rock rychlosti 1227,73 km/h. Bloodhound míří mnohem výše, jeho cílem je překonání rychlosti 1000 mph, tedy 1609 km/h. Do kokpitu usedne opět stíhací pilot RAF Andy Green. Právě on nám představuje už funkční kokpit, nebo chcete-li „kancelář“, jak mu sám říká.

Práce na projektu Bloodhound SSC byly zahájeny už před šesti lety, před necelými čtyřmi se pak představila nefunkční maketa v měřítku 1:1. Rekordní stroj ale prostě nepostavíte přes noc, ale je vidět, že celá věc rozhodně neusnula. Proudový motor Eurojet EJ200 z Eurofighteru Typhoon, který se nachází takřka za hlavou pilota, poskytuje dle dříve zveřejněných technických údajů tah 90 kN, při rychlosti nad 480 km/h se uvede v činnost raketový motor s maximálními 122 kN. Celá soustava tedy bude mít 212 kN, pro představu se jedná o ekvivalent 99 360 kW, tedy 135 tisíc koní! Raketový agregát se spouští pomocí ještě dalšího, klasického zážehového. Zrychlení z klidu na 1609 km/h za 42 s je pro normálního smrtelníka jen těžko představitelné...

Interiér vypadá jako z kosmické lodi. Tři velké obrazovky, spousta přepínačů na levé i pravé straně a uprostřed volant. Ten je z práškového titanu a byl vytvarován přesně podle Greenových rukou, stejně jako mu byl postaven na míru celý kokpit. Zaujme i kulatý rychloměr vlevo, nejen tím, že nese logo věhlasného Rolexu, ale jeho cejchování končí číslicí 11. V mílích za hodinu a pochopitelně krát 100... Promítá se i na středový displej spolu s dalšími informacemi. Přepínače slouží třeba k zapínání a vypínání obou motorů, tlačítka zase k aktivaci padáků a vzduchových brzd. Aktuální teploty hydraulických komponentů a kapalin ukazuje obrazovka vlevo. I když žijeme v době karbon-keramických kotoučů, pořád ještě neexistují takové, se kterými byste zastavili z rychlosti nad nějakých 450 km/h. Natožpak ze skoro čtyřnásobné! Byť je střela schopna zpomalit o 96 km/h každou vteřinu. Stroj má překvapivě i plynový a klasický brzdový pedál. Páka vpravo slouží například k přerušení přívodu paliva, ty vlevo pak zapínají opět padáky. Mechanicky. Ano, některé funkce jsou zdvojené, bezpečnost je totiž prvořadá!

Bloodhound SSC (Supersonic Car) má být 12,8 m dlouhý a vážit kolem šesti tun. Andy Green se pokusí o překonání vlastního rekordu v jihoafrickém Hakskeen Pan, jak bylo původně plánováno. Zatím ale není jasné kdy. Projekt je pomyslným během na ještě delší trať, než se původně předpokládalo, vždyť Green měl do Jižní Afriky vyrazit už před dvěma lety. Zatím se pozemní stíhačka (nebo raketa?) prohání jen virtuálně na videu. Ale jednou určitě vyjede, máme se tedy na co těšit. I když Andymu za ty roky přibylo šedivých skrání, pořád je evidentně jediným, kdo na to má! Fyzická kondice kvůli přetížení je nutná, nehledě k hluku a žhavé „elektrárně“ za zády...

Aleš Dragoun
Diskuze (3)
24. 6. 2014 23:07
Re: A další faktická chyba
A i mezi vozidly s poháněnými koly je to složité, protože jsou kategorie pro turbíny (o kterých taky někdo bude tvrdit, že to nejsou auta) a pístové motory, ty mají milion podkategorié podle objemu, přeplňování. Samozřejmě nezapomínejme na naftu, elektřinu, páru a kdo ví co ještě.

Jinak s poháněnými koly momentálně rekord drží Vesco Turbinator. Ale chystá se na něj momentální pístový rekordman Poteet&Main Speed Demon. Oba cílí na 800 km/h. Čímž by definitivně pokořili úžasný Bluebird-Proteus CN7 z roku 1962 (mimochodem poslední kola pohánějící absolutní rekordman), který nikdy nedostal šanci využít svůj plný potenciál ležící celkem spolehlivě kolem 750-800 km/h.

Pro absolutní rekord je ale důležité jen to, co jako auto označuje FIA - po Bluebirdu CN7 a od následující proudové revoluce v 60. letech je definice prakicky "čtyři kola na zemi".
Avatar - Stejsn
24. 6. 2014 19:43
Re: A další faktická chyba
je způsob pohonu kol. Trysková a raketová vozidla mají své kategorie, ovšem stejně tak je kategorie rychlostních vozidel s konvenčním pohonem. Samozřejmě absolutní pozemní rychlostní rekord je jedna věc, ale stejně tak jsou pak rekordy v jednotlivých kategoriích a mezi auty s poháněnými koly se normálně i nadále soutěží.
24. 6. 2014 19:02
Brzdy - faktická chyba
Není pravda, že brzdy jsou ocelové kvůli tomu, že by karbonové nedokázaly vůz zabrzdit. Naopak, brzdný účinnek mluví ve prospěch karbonu. Problém ale je, že ty brzdové kotouče, ačkoliv nebudou při nadzvukových rychlostech používány, musí tyto rychlosti vydržet (jsou pochopitelně napevno připevněné ke kolům). To znamená 10000 otáček za minutu a enormní odstředivé síly působící na kotouč. Tolik karbon nevydrží, prostě se rozpadne na prach. Ocel to zvládne.