Je libo Bugatti EB110 SS v atypické černé? Připravte si balík

Bugatti EB110 je dnes vysoce ceněným klenotem. Aby ne, italská anabáze Romana Artioliho skončila po čtyřech letech (1991-1995), mimo jiné ještě stihl tenkrát koupit i britský Lotus, na kterém si ovšem vylámal zuby. Stodesítka nesla iniciály zakladatele původní firmy a číslo značilo výročí jeho narození, debutovala na den přesně: 15. září 1991 Podnikatel Artioli kdysi prodával Ferrari, pak se rozhodl vzkřísit legendu... Jenže – nepovedlo se, akvizice britské firmy z Hethelu a nákladný vývoj čtyřdveřové EB112 Bugatti Automobili S.p.A. pohřbil.

V12 a čtyři turba

Nejen vzhled, ale i technika se vymykala běžnému chápání. Tříapůllitrový vidlicový dvanáctiválec byl přeplňován čtyřmi turby IHI a v základní verzi GT dával 412 kW (560 koní). Později přišla ještě výkonnější SS (Sport Stradale, nikoli Supersport, jak se mylně traduje) se 612 koníky (450 kW) v 8250 otáčkách. Všechny EB110 byly čtyřkolky se šestistupňovou manuální převodovkou. Dnes, v době hybridních hypersportů tohle zní jako pohádka, že? Přitom to není tak dávno... Sport Stradale akceleroval z klidu na stovku za 3,2 s a na patřičně dlouhé rovince dosáhl 347 km/h. I většině současných aut stačí...

Do krachu vzniklo jen 139 aut včetně prototypů, z toho 31 SS, což je sice více než například u McLarenu F1, ale mnohem méně než dalších současníků: Jaguaru XJ220 a Porsche 959, o „masovce“ Ferrari F40 nemluvě. Většina jich byla typicky modrá, případně stříbrná, třeba Michael Schumacher měl ovšem žlutou.

Dauer

Jeden zajímavý exemplář se objevil k prodeji. Pochází údajně z roku 2002. Jak to? Když italská Bugatti padla, jedním z kupců toho, co zbylo, konkrétně rozestavěných šasi verze SS a zásoby dílů, byl Jochen Dauer. Ano, ten Jochen Dauer, bývalý závodník, který zkonvertoval Porsche 962 pro silniční provoz, načež se objevily zpátky na Circuit de la Sarthe a dokázaly tam vyhrát!

V norimberských dílnách Dauer Sportwagen se zrodil velmi omezený počet vozů, na který stačily koupené komponenty – a tenhle je jedním z nich. To už Bugatti dávno vlastnil Volkswagen, který zakoupil práva v roce 1998 a připravoval další reinkarnaci...

Tmavá a rudá

Černou Dauerovu bugattku prodávají Joe Macari Performance Cars v Londýně na Merton Road, inzerát najdete i na serveru JamesEdition. Levná samozřejmě není, stojí 894.950 liber, což je dle aktuálního kurzu necelých 25,9 milionu korun. Naše tvrdá měna posiluje, jinak jde o víceméně obvyklou částku, za vzpomínanou F40 dáte dnes podobné peníze. Ale ceny léty určitě vzrostou, takže investice více než bezpečná...

Kupé s volantem vlevo a nápadně rudým interiérem je samozřejmě v naprosto excelentním stavu, také ujelo pouze 1.050 km. Za patnáct let života! Ale v původním? Druhá série Dauerových bugattek, kterých bylo zřejmě pouze pět, už nemohla nést slavné logo, VW ho Norimberčanům „nepůjčil“, nabízený kousek jej však má. Ani nevíme, jak moc je poladěný, technici z motoru dokázali vyždímat i 645 kW (876 k), pak střela letěla až 370 km/h. K téhle konkrétní nechybí dvě sady klíčů, „návod k použití“, německé registrační dokumenty a ani faktury za servis. Pro sběratele vzácných youngtimerů jedinečná příležitost.