Úplně první „auto“ mělo parní pohon a je starší než Benzův patentovaný motorový vůz

První automobilem světa je Motorový vůz Karla Benze z roku 1886. Svůj vynález si Benz nechal patentovat a ve stejném roce, kdy jej poprvé předvedl, začal tento stroj pod názvem Benz Velo také prodávat. Pohon vozu zajišťoval benzinový motor. Později se začalo toto auto vyrábět dokonce sériově.

Před 117 lety

Aby nedošlo k mýlce, nikdo nezpochybňuje Benzův vynález automobilu. Prvním „samohybem“ po silnici ale nebyl. Úplně první stroj se po silnici pohyboval vlastní silou celých 117 let před vozem Karla Benze.

Za prvním samohybným strojem stál francouzský vynálezce a také dělostřelecký důstojník Nicolas Josef Cugnot. Jeho „fardier á vapeur“ neboli parní vůz je prvním samohybným mechanickým vozidlem na světě. Přesto toto někteří zpochybňují a argumentují tím, že už v roce 1672 sestrojil první „samohyb“ vlámský misionář v Číně Ferdinand Verbiest. Ten však údajně existoval pouze jako model. To Cugnotův parní vůz byl od začátku plně funkční a je tomu tak dodnes, jak se ostatně můžete přesvědčit na přiloženém videu.

Mercedes postavil repliku svého prvního patentovaného vozu. Teď může být váš

V roce 1769 však Cugnot postavil svůj parní stroj pouze coby model. Šlo o tříkolové vozidlo. Avšak jen o pouhý rok později už vznikla konečná podoba stroje s reálnými rozměry. Vozidlo si zachovalo tříkolovou koncepci, přičemž hnací bylo pouze přední kolo.

K pohonu předního kola použil Cugnot parní stroj. Využíval dva pracovní válce, vedené svisle, přičemž přední kolo poháněly přes klikový mechanismus. Ty byly tudíž dva, každý z jedné strany hnacího kola. Před předním poháněným kolem našel své místo kotel, coby zdroj páry. I vzhledem k jeho umístění před vozidlem a také faktu, že se parní stroj nacházel přímo nad předním kolem, rozložení hmotnosti na obě „nápravy“ nebylo silnou stránkou prvního samohybného vozidla. Hmotnost stroje činila 2,5 tuny a dle Cugnota měl být vůz schopný uvézt až 4 tuny nákladu.

Velké zatížení předního poháněného kola ale mělo za následek poněkud nestabilní jízdní chování. Přitom stroj měl být schopný také jízdy do kopce a rovněž se pohyboval mimo zpevněné cesty.

První automobilová nehoda

Po vyrobení prvního funkčního vozu v roce 1770 postavil Cugnot o rok později druhý stroj. V roce 1771 tak parní vůz existoval ve dvou funkčních exemplářích. Druhý vyrobený vůz Cugnot veřejně předváděl, ale stala se velmi kuriózní příhoda - s vozem havaroval. Cugnotovi se nic nestalo, stroj však byl poškozen, neboť při nehodě doslova projel zdí. Zřejmě se jedná o historicky první nehodu silničního vozidla.

V následujících letech došlo k zastavení vývoje parního vozu. Samotný Cugnot údajně dostal důchod ve výši 600 Franků ročně. Co se stalo s jeho teď už jediným exemplářem parního vozu? V roce 1800 byl předán do francouzského Muzea umění a řemesel v Paříži. A tady je umístěn dodnes.

Jaký byl osud Cugnota? Když ve Francii vypukla Velká francouzská revoluce, byl jeho důchod zrušen. Cugnot odešel do Belgie, kde žil údajně jak se dalo. Většinou na pokraji chudoby. Zpět do Francie se vrátil v roce 1804 na pozvání samotného Napoleona Bonaparta. Velice záhy, druhého října téhož roku, Cugnot v Paříži zemřel.