Emisní TDI od VW pod kapotou. Důvod ke strachu?
Již včera koncern Volkswagen vydal oficiální tiskovou zprávu, že se v posledních dnech silně medializovaný problém týká vznětových motorů řady EA189. Co si pod tím konkrétně představit? Jedná se agregáty 1.6 TDI a 2.0 TDI splňující emisní normu Euro5. Jejich výroba započala v roce 2009 a poslední prodané vozy s těmito motory se datují do jara letošního roku (v užitkových verzích Volkswagenů). Spadá sem tedy velké množství modelů německého koncernu, tedy včetně tuzemské Škody.
Že vozy Škoda používají motory EA189 nám potvrdil také Jozef Baláž z tiskového oddělení. A dále k celé věci dodal: „Technický vývoj skupiny Volkswagen v tuto chvíli intenzivně pracuje na řešení. Zákazníky budeme odpovídajícím způsobem informovat.“ Jak ale bude celá věc probíhat, zatím neupřesnil. Je dost možné, že to v tuto chvíli to ani sama automobilka neví.
Dotaz ohledně toho, jaký bude v dané věci další postup, jsme samozřejmě vznesli i na tuzemské zastoupení značky Volkswagen. „Prosíme o pochopení. Tato záležitost je momentálně předmětem šetření na koncernové úrovni, které mimo jiné ověřuje veškeré technické náležitosti,“ sdělil Jan Klíma, tiskový mluvčí českého Volkswagenu.
Nejčastěji se mluví o nahrání nového softwaru řídicí jednotky motoru. Jde o takzvané „flashování“, tedy proces, který se již léta dělá u aut zcela běžně. Většinou se tak děje na základě stížností zákazníků na různé chyby a anomálie, která auto, častěji po náběhu produkce, při provozu vykazuje. Někdy tak servis učiní i bez vědomí zákazníka, obvykle v rámci garanční opravy. Důležité je, že vozidlo po tomto servisním zásahu funguje zcela normálně. Lze předpokládat, že tak tomu bude i nyní.
Jaký bude postup?
Pokud koncern Volkswagen rozjede svolávací akci, je otázkou, jak bude v praxi probíhat. Běžný postup je ten, že automobilka, pokud zjistí problém u konkrétní skupiny vozidel (téměř vždy jsou to auta vyrobená v jistém časovém období ohraničeným příslušnými čísly VIN), obešle zákazníky dopisem, v němž je kulantní formou vyzve, aby si udělali čas a navštívili servis. Jindy se celá věc vyřeší podobně jako v případě výše zmíněné změny softwaru v tichosti v rámci pravidelné servisní prohlídky.
V daném případě ale vidíme problém v tom, že řada „postižených“ vozidel již není v držení původních vlastníků. Je tedy obtížné je kontaktovat. A pokud navíc nejezdí do autorizovaného servisu, je prakticky nemožné u jejich vozidel byť i třeba v tichosti provést probíranou úpravu. Něco jiného je, pokud se budou noví majitelé inkriminovaných aut sami zajímat a autorizovaný servis navštíví z vlastní iniciativy.
Zřejmě to ani nepoznáte
Majitelé vozů koncernu VW poháněné zmíněnými agregáty z řady EA189 mají přirozeně obavy, jak se případné úpravy projeví na jejich autech. Dotázaní specialisté se shodují, že i po servisním zásahu budou vozidla fungovat prakticky stejně, jako před ním. „Medializovaná nelegální softwarová úprava řídící jednotky motoru se aktivovala pouze při procesu, při němž se měří emise. To znamená třikrát za sebou a v rychlém sledu plné sešlápnutí pedálu akcelerace, při němž navíc motor pracuje bez zátěže,“ říká k problematice Petr Petřík, uznávaný nezávislý specialista na servis vozů koncernu Volkswagen v Praze. Při běžném užívání zmíněná úprava softwaru nikterak chování motoru neovlivní.. Podle Petříka by se z pohledu motoristy nemělo na voze po případném svolávacím zásahu nic změnit.
Čisté jsou dost
Současná kauza se samozřejmě týká emisí jako takových, nicméně je pouze a jen špičkou ledovce. A ten jak známo leží z převážné části pod hladinou moře. Hlavním viníkem je ve většině případů legislativa, která automobilové výrobce často až nesmyslně tlačí k tomu, aby vyráběli co možná nejekologičtější automobily. Ty ale zároveň musejí být co nejbezpečnější, dobře vybavené, rychlé a pohodlné. Jde vlastně o zcela protichůdné požadavky, takže najít vysněný optimální průsečík všeho není úplně lehké.
Podle Libora Fleischhanse, jednatele společnosti IHR-TECHNIKA, předního české specialisty na automobilovou diagnostiku, jsou současné automobily čisté dost. „Mnohdy nepřiměřeně přísné laboratorní podmínky ovšem někdy doslova donutí výrobce ke konstrukčním změnám, zcela postrádajícím jakékoliv opodstatnění,“ říká Fleischhans. „Příkladem může být jeden nejmenovaný výrobce menšího SUV, jenž zkrátil první převodový stupeň jen proto, aby byl zařazen do kategorie vozidel s terénním charakterem převodovky. Co tím získal? V emisním testu na válcové zkušebně se tak podle předpisu může rozjíždět na dvojku, čímž posunul hodnoty spotřeby sníží,“ dodává Fleischhans.
Zajímavý postřeh zaznamenal také Petr Petřík. „Před časem jsem uskutečnil netradiční měření emisí. Při něm jsem porovnával Volkswageny Golf čtvrté a páté generace a Passat B7 bez filtru pevných částic. Všechny byly poháněny vznětovými motory TDI a vybaveny běžným oxidačně-redukčním katalyzátorem. Když jsem všechna měření porovnal, došel jsem k překvapivému výsledku. Nejnižší souhrnné emise vykazoval k mému údivu nejstarší Golf.“ Žel byl zmíněný Passat B7 poháněn propíraným motorem z řady EA189, jistě nemusíme dodávat.