Evropské Automobily roku: Opel Astra (2016)
Jméno Astra má u Opelu zajímavou historii. Používal jej zprvu pouze sesterský britský Vauxhall, teprve s řadou F přišlo i do kontinentální Evropy, kde nahradilo předchozí Kadett. Písmeno I se pak nikdy nepoužívalo, protože příliš připomínalo římskou jedničku. „Blesk“ jej z tohoto důvodu prostě přeskočil, o první generaci přece nešlo a záměna by u laiků byla velmi pravděpodobná...
Lehkonohá
Aktuální řada K se představila na v září 2015 na IAA ve Frankfurtu, první fotky odhalila jedna z nejstarších dosud fungujících automobilek světa už v červnu. Oproti až příliš otylému „jéčku“ razantně zhubla až dva metráky. Váží od 1248 do 1364 kg podle provedení. Hmotnost samotné karoserie klesla díky štědrému použití vysokopevnostních ocelí o 20 % na 280 kg, šasi pak o půl metráku, tady se ve velké míře uplatnil hliník.
Design pětidveřových hatchbacků zaujal, silueta s ostrými linkami působí agresivně, elegantní střecha klesá směrem dozadu plynule. Osobně mi přijde nejzajímavějším prvkem tmavý „maskovaný“ zadní sloupek, který z dálky vypadá jako průhledný a novou generaci skutečně charakterizuje. Podobný optický klam použil Opel už dříve u mini Adam. Astra s výklopnou zádí a dvěma páry dveří ztratila na délce pět centimetrů, měří 4370 mm, je také 1809 mm široká a 1485 mm vysoká, součinitel odporu vzduchu vykazuje hodnotu 0,285.
Nová srdce
Paleta motorů začínala při zahájení výroby a spuštění objednávek v červenci 2015 atmosférickým čtyřválcem 1399 cm3 (74 kW/130 N.m). Objemově nejslabším byl však přeplňovaný tříválec 999 cm3 se 77 kW a 170 N.m. Taktéž dopovaná čtrnáctistovka (1399 cm3) nabízí buď 92, nebo 110 kW a v obou případech 245 N.m, v provedení EcoFlex ale jen 230 N.m. Nesmíme zapomenout na „tiché“ diesely CDTI 1598 cm3 ve třech stupních: 70 kW/280 N.m, 81 kW/300 N.m a 100 kW/320 N.m.
V říjnu 2015 se přidal benzinový 1.6 Turbo (1598 cm3/147 kW/280 N.m) s overboostem, který příval newtonmetrů krátkodobě zvýší na tři stovky. Vrchol dieselového portfolia tvoří od té doby 1.6 CDTI Bi-Turbo, tedy naftový motor se dvěma dmychadly, 118 kW a 350 N.m. Vždy jde o nově vyvinuté celohliníkové jednotky s rozvodem DOHC a přímým vstřikem (u zážehových se zkratkou SIDI), ten chybí jen atmosférické 1.4. Benzinové agregáty mají vždy proměnné časováním ventilů.
Poháněna jsou výhradně přední kola prostřednictvím pěti- a šestistupňových převodovek. Buď manuálních, nebo u „šestikvaltu“ též samočinných (pro 1.4 SIDI Turbo/110 kW a 1.6 CDTI/100 kW), poloautomat Easytronic 3.0 spojený výhradně s tříválcovým „litrem“ má pět rychlostí. Tato malá jednotka dostala také jako jediná standardně start-stop, k ostatním se dá přikoupit. Úsporné varianty EcoFlex (1.0 T, 1.4 T a 1.6 CDTI) jím disponují standardně, mají také klasické úpravy typu vylepšené aerodynamiky a pneumatik s nízkým valivým odporem.
Koncernový základ
Podvozek koncernové platformy General Motors D2XX se chlubí štědrým rozvorem 2662 mm, i když někteří soupeři v nižší střední třídě už přesáhli donedávna limitní hranici 2,7 m. Přední kola jsou zavěšena nezávisle na vzpěrách McPherson, zadní náprava používá torzní pákový mechanismus, u špičkových modelů doplněný Wattovým přímovodem. Příčné zkrutné stabilizátory najdeme na obou. Adaptivní tlumiče FlexRide zatím chybějí, Opel jejich návrat slíbil v blízké budoucnosti.
Hřebenové řízení pochopitelně vyznává moderní elektrický posilovač, hydraulika je minulostí. Základní verze mají zadní brzdy překvapivě stále bubnové a šestnáctipalcová ocelová kola, litá mohou být až o dva palce větší. Parkovací je klasická mechanická, případně elektrická s tlačítkem. Do palivové nádrže se vejde 48 l pohonných látek. Zavazadelník pojme v základu 370 l zbytečností, ve dvoumístném uspořádání až 1210 l.
Matrix
Zatímco proporce vozu zůstaly zachovány, palubní deska byla zcela překonstruována. Výbavy nesou názvy podle trhů: Selection, Essentia, Enjoy, Business, Edition, Active, Dynamic, či Innovation. Na českém trhu jsou k dispozici nejlevnější Selection, Enjoy a poslední dvě jmenované. Pro firemní klientelu se dodávají Fleet Selection a Fleet Edition. Už naprostý základ má manuální klimatizaci, denní diodová světla, elektrická přední okna a hill-holder, nechybí samozřejmě ani dnes povinné ABS a ESC. Vyšší specifikace přidávají multifunkční kožený volant, dvouzónovou samočinnou klimu, přední mlhovky, bezklíčkové startování, dále pak armádu bezpečnostních pomocníků (tempomat,varování před kolizí a vyjetím z pruhu, hlídání vzdálenosti od ostatních vozidel, světelné, dešťové a parkovací senzory, kameru OpelEye za čelním sklem...).
Nová Astra dostala do volitelné výbavy rovněž hlavní Matrix LED, Opel je nazývá IntelliLux. Každá jednotka sestává z osmi diod a elektronická řídicí jednotka je rozsvěcuje a zhasíná sama tak, aby nedocházelo k oslnění ostatních účastníků silničního provozu. Informační a multimediální systém IntelliLink R 4.0 se sedmipalcovou centrálně umístěnou dotykovou obrazovkou podporuje veškerá multimédia včetně smartphonů (iPhone - Apple CarPlay i Android Auto) připojených přes USB. K dispozici je i větší osmipalcový IntelliNav, se kterým nejspíš už nezabloudíte. Komunikační rozhraní OnStar včetně navigace, asistence při poruchách, automatického hlášení o nehodě a sledování ukradených vozidel konečně od letošního roku funguje také u nás. Kdo se chce od davu lišit, může si koupit firemní sportovní doplňky OPC Line, případně ty od Irmscheru.
Evropský titul Automobilu roku 2016 vyhrála Astra letos na jaře. Získala i několik dalších ocenění. Bariérové testy Euro NCAP zvládla „na max“, odnesla si tedy pět hvězdiček. Vyrábí se mimochodem na dvou místech: v britském Ellesmere Port a polských Gliwicích, v mateřské zemi Opelu nikoli. S produkcí se ovšem dosud nerozloučil ani předchozí model J. I u nás jej stále koupíte jako sedan Classic.
Sports Tourer
Na loňské IAA ve Frankfurtu se vedle hatchbacků objevilo rovnou také praktické kombi. Do délky narostlo na značných 4702 mm, je také vyšší (1510 mm), Astra J Sports Tourer však čněla ještě více. Nejsem si jist, zda auto, které měří přes 4,7 m, lze ještě nazývat kompaktem, ale do současného segmentu C pochopitelně patří. Rozvor si zachovalo z hatchbacku, už ho nemá natažený jako v minulosti. Vypadá však poměrně mohutně, hlavně záď a boky připomínají chromovaným pásem už dříve vzpomínané mini Adam. Prosklená plocha se bohužel neustále zmenšuje, možná móda, avšak hodně podivná. Dozadu se však bagáže vejde poměrně hodně, od 540 do 1630 l.
Sports Tourer bylo možné objednávat už od října 2015, první vozy ale zákazníci obdrželi až v úvodu letošního roku, protože produkce (výhradně na Ostrovech) se rozběhla teprve v únoru. Jiná karosářská varianta nejnovější řady dosud neexistuje. Příchod sportovního třídveřového GTC a klasického „kufrového“ modelu nebyl zatím potvrzen.
Opel ve spolupráci s Kissling Motorsport vyvinul zákaznický závodní speciál pro mezinárodní okruhovou sérii TCR, prezentoval jej loni v říjnu. Ten pohání přeplňovaný benzinový dvoulitr s 243 kW a 420 N.m. Řádně rozšířené a ospoilerované auto má šestistupňovou sekvenční převodovku s páčkami pod volantem, přední lízátko i zadní křídlo jsou dle pravidel nastavitelná. Určení strojů odpovídají brzdy: 378mm kotouče se šestipístky vpředu a 265mm disky s dvoupístkovými třmeny vzadu. Závodní Astra K váží 1200 kg, postrádá ABS i stabilizaci, ty regule TCR naopak zakazují. Letos se zatím neprosadila, vozy však mohou startovat i v jiných šampionátech, například ve vytrvalostním VLN na Nordschleife.
S volantem vpravo
V rallye jako mnozí její předchůdci neúčinkuje. Nová generace ale slouží také záchranářům (hlavně kombi) a policistům, to je už tradice. Na britském trhu se prodává pod tradiční značkou Vauxhall (ale jako Mark 7, písmena se nepoužívají), jako Opel si ji koupí třeba Jihoafričané a chystá se do Austrálie coby Holden. První fotografie své verze představila zámořská divize General Motors v září 2016. Všechny tyto zmíněné odvozeniny mají volant vpravo.
Na stejném základě je počínaje červnem 2015 postaven i čínský Buick Verano, hatchback má vlastně pouze jinou masku, sedan na téže platformě však prozatím vypadá svébytně. Pohonné jednotky 1.5 SIDI Turbo (1490 cm3/87 a 124 kW), stejně jako šesti- a sedmistupňové dvouspojkové převodovky evropské modely postrádají
Astrou náš seriál o evropských Automobilech roku končí. Na dalšího vítěze této ankety si musíme počkat až do autosalonu v Ženevě, ale to už se bude psát letopočet 2017.