Konec autonehod? Nejdříve za 50 let, tvrdí šéf bezpečnosti Škody Auto
Bezpečnost automobilů se v posledních letech výrazně zlepšila, stále je ale na čem pracovat. Z dlouhodobého hlediska by se totiž výrobci chtěli autonehodám zcela vyhnout. Vedoucí oddělení bezpečnosti a zkoušek ve Škoda Auto Petr Kraus ale tvrdí, že to ještě pár desetiletí bude trvat.
„Bude trvat ještě 50 let, než automobily přestanou bourat,“ říká Kraus a své tvrzení dále vysvětluje. Zatímco v minulosti se pracovalo hlavně na snížení následků nehod, díky rozšiřování airbagů a dalších bezpečnostních prvků, současný trend je v předcházení nehodám pomocí různých jízdních asistentů. Další fází vylepšování bezpečnosti bude zavedení komunikace mezi automobily, která postupně zajistí, že vozy do sebe nebudou narážet – budou o sobě vzájemně vědět, a tak se dokážou srážce dopředu vyhnout.
Jenže v tom zároveň tkví problém, moderní automobily si sice budou zřejmě již za pár let umět mezi sebou povídat, na silnicích ale bude stále jezdit množství aut, které tzv. systémy car-to-car (komunikace mezi vozidly) a car-to-x (komunikace s dopravní infrastrukturou) vybaveny nebudou. A dokud takové vozy budou na silnicích běžným jevem, možnost srážky bude podle Krause stále hrozit. Až když bude systémy car-to-car a car-to-x vybavena naprostá většina aut, bude možné se srážkám zcela vyhnout.
Podle Krause je zavedení systémů komunikace mezi vozidly a dopravní infrastrukturou jedinou možností, jak bezpečnost aut dále výrazně vylepšit. Vylepšování aktuálních jízdních pomocníků podle jeho názoru už k žádnému skokovému vylepšení bezpečnosti aut nepovede.
Jinak dnešní trend předcházení srážek je podle Krause důvodem, proč v podstatě končí éra aktivních kapot a airbagů pro chodce. „Když to řeknu ošklivě, tak problémem airbagu pro chodce je i fakt, že ho zákazníkům neprodáte. Nikdo nechce chodce srážet. Proto pracujeme na tom, abychom srážkám zcela předešli,“ vysvětluje Kraus důvod postupného rozšiřování automatického brzdění nebo varování před chodci. Airbag pro chodce a aktivní kapota jsou navíc pro konstruktéry nadmíru složité z hlediska vývoje. Vyvinout čidla, která srážku s chodcem přesně rozeznají, je totiž velice náročné.
Zároveň Kraus říká, že airbagy nejsou vždy spásné řešení. Třeba kolenní airbag před sedadlem spolujezdce podle jeho názoru není potřeba – spolujezdci během nehody nehrozí úraz od pedálů nebo sloupku řízení, od kterých kolenní vak chrání řidiče. Zároveň airbagy v bezpečnostních pásech se dle Krause mohou objevovat jen v některých typech aut. V malých vozech by dokonce mohly být nebezpečné, protože v nich není dostatečný prostor na jejich nafouknutí.
Škoda Auto na vylepšování bezpečnosti svých aut systematicky pracuje mnoho let. Od roku 2008 dokonce probíhá tzv. Výzkum dopravní bezpečnosti, v rámci něhož automobilka sleduje následky skutečných nehod. Získaná data následně používá pro další vývoj.