Lynx Eventer, kombi s kořeny Jaguaru XJS: Odkud se vzalo a kolik kusů se vyrobilo?

Karoserie kombi byla dlouhá léta chápána jako řešení pro ty, kteří potřebují přepravovat objemné předměty. Jenže taková činnost nikdy příliš nekorespondovala s používáním luxusního auta. Kdo má drahý vůz prémiové značky, ten nepotřebuje vozit rozměrné předměty. Takový člověk si na to sjedná firmu, která přijede s dodávkou a o vše se, samozřejmě za úplatu postará.

Jenže tato představa se ukázala jako lichá a to v okamžiku, kdy Mercedes-Benz uvedl své první kombi na základě sedanů později střední řady W123. Psala se 2. polovina 70. let. Konkurenční kombi Audi (100 Avant, 200 Avant) stejně jako BMW (řada 3 E30 Kombi) dorazily o dekádu později. Britský Jaguar však tuto kategorii vozů dlouhá léta přehlížel. Přitom prototypy kombíků na bázi řady XJ40 (řada sedanů XJ z let 1986 až 1994) z roku 1986 údajně existovaly.

XJS s dlouhou střechou

Co nedokázal nabídnout Jaguar, zvládli specializovaní úpravci vozů této značky. Ti pro movité klienty nabízeli přestavbu barokního kupé XJS nabízeného v letech 1975 až 1996 na takzvaný „shooting brake“. Spíše než doslovný překlad „střelecké kombi“ se hodí spojení „kombi na lovy a hony“. Právě lidem, kteří vyznávají tuto zábavu, byla tato náročná a drahá konverze kupé XJS primárně určena. Popsaná a poměrně náročná úprava karoserie přinesla nejen zvětšení zavazadlového prostoru, ale také více místa ve druhé řadě sedadel. Opěradlo zadní lavice bylo v tomto případě dělené 1:1, jak je patrné z dostupných fotografií.

Přestavbu kupé XJS na kombi pojmenované Eventer nabízela od roku 1983 také britská společnost Lynx. V roce 1968 ji založili pánové Guy Black, Chris Keith-Lucas a Roger Ludgate. Původně se specializovala na opravy a úpravy závodních jaguarů C-Type a D-Type. Postupem doby se její aktivity ale stále více soustřeďovaly na stavbu replik vozů s šelmou ve skoku. Od roku 1972 taky začali pracovat na vlastním D-Type. Lynx D-Type, jak se replika nazývala, se na trhu objevil v roce 1975. Později firma nabídla také další repliky. Třeba slavný E-Type v odlehčené závodní verzi Lightweight či vůz XK-SS, případně C-Type. Všechna tato auta vznikla u mateřského Jaguaru ve velmi omezené sérii. Od roku 1980 ovšem v souvislosti s prodejem kupé XJS coby nástupce E-Type se aktivity firmy přesunuly také k tomuto novému a zpočátku nepříliš dobře přijatému modelu. Tehdy ještě Jaguar nenabízel otevřenou verzi Convertible (ta přišla až ve druhé polovině 80. let). Společnost Lynx proto upravovala kupé tím způsobem, že pevnou plechovou střechu nahrazovala stahovací plátěnou. Zachovány zůstaly bočnice karoserie spolu s rámy střechy. Takto upravená auta se jmenovala XJ-SC.

Zapomenuté supersporty: Jaguar XJR-15 - První homologované karbonové auto v dějinách

Jen pro zajímavost, stejný způsob přestavby původně uzavřené karoserie na otevřenou uplatňovala také německá firma Baur, která takto předělávala BMW řady 3 E21 a E30 na variantu se shrnovací plátěnou střechou, tedy také jakési polo kabrio. Popsané řešení umožnilo zachovat bezpečnostní vlastnosti karoserie, zejména v případě převrácení vozu. To je klasických kabrioletů obecně problém.

Dokonce byl i lehčí

Kombi na bázi Jaguaru XJS Lynx Eventer se coby prototyp ukázalo automobilovým novinářům v roce 1982, ovšem s výjimkou interiéru. Mnozí oceňovali úroveň přestavby, v níž se podařilo zachovat tahy Malcolma Sayera, někdejšího specialisty na aerodynamiku u firmy Jaguar. Uznání ovšem zaznívalo i z mateřské automobilky a to dokonce z úst nejvyššího muže Johna Egana. Ten vůz popsal jako „trochu zvýšený Reliant Scimitar“, malý roadster s plastovou karoserii na ocelovém rámu. Poté co se v tisku objevilo testovací auto, objednávky na tento vůz se jen hrnuly…

Za kompletní přestavbu si Lynx účtoval v roce 1983 částku 6.950 liber Šterlinků, což rozhodně nebylo málo. K ceně základního kupé XJS tak bylo třeba připočíst přibližně 30 procent. Co všechno práce zahrnovaly? Předně nahrazení původní svažující se střechu novou. Dále došlo k přemístění zadní lavice, která se posunula mírně dozadu. Spolu s tím se změnilo rovněž umístění palivové nádrže. Zavěšení zadních kol bylo zesíleno z důvodu změny rozložení hmotnosti a tedy i těžiště vozidla. Vůz dále dostal výklopné třetí dveře opatřené ostřikovačem a stíračem. Objem zavazadelníku uveden není, pouze jeho délka 6 stop, tedy 1828,8 mm. Firma Lynx navíc udávala, že po přestavbě původního kupé na kombi se dokonce mírně snížila hmotnost vozu.

Lynx Eventer původně poháněl vidlicový dvanáctiválec o objemu 5,3 litru, v 90. letech pak zvětšený na 6,0 litru. Od 80. let ale mohl být pod kapotou také řadový šestiválec AJ6 o objemu 3,6 litru. Později také čtyřlitr. Výroba vozu nakonec probíhala až do roku 2002. To už byl ovšem výchozí kupé XJS šest let na odpočinku, když jej v roce 1995 nahradil model XK8.

Do roku 1991, kdy prodělal model XJS modernizaci, bylo zkompletováno 52 Eventerů. Dalších 15 aut následovalo v rámci modernizované verze výchozího XJS. Jak moc se zvýšila inflace (znehodnocení peněz) od roku 1983 do roku 2002, velmi dobře dokumentuje právě Lynx Eventer. V roce ukončení produkce, tedy 2002 stála přestavba 49.500 liber Šterlinků. Docela rozdíl oproti částce 6.950 liber Šterlinků v roce 1983, co říkáte.