Maserati Mostro Zagato Coupé: Zpátky do Le Mans 1957

Mostro (italsky monstrum) dává vzpomenout na závodní kupé 450 S s vidlicovým osmiválcem 4,48 l/298 kW, které se prohánělo po okruhu La Sarthe. V roce 1957 jej dle požadavků samotného korunního prince formule 1 Stirlinga Mosse navrhl pro podvozek číslo 4501 slavný Frank Costin a vyrobila karosárna Zagato. Costin využil poznatků německého profesora Wunibalda Kamma a použil jeho „zkrácený ocas“ (italsky se mu říká coda tronca). Pochopitelně prioritou byla maximální aerodynamická účinnost závodního speciálu hlavně na čtyřkilometrové rovince Hunaudières. Na rozdíl od všech ostatních aut, která mohla pomýšlet na celkový triumf, mělo tohle maserati tedy uzavřenou karoserii, existovaly ovšem i spidery. Úspěchu se bohužel nedočkalo, Moss vzdal už po 32 kolech kvůli defektu nápravy, kolega Harry Schell se tak ani nesvezl.

Karosárna, kterou založil v roce 1919 Ugo Zagato, v padesátých letech minulého věku spolupracovala s mnoha značkami a nejen italskými (Alfa Romeo, AC Cars, Aston Martin, Bristol, Ferrari Fiat, Jaguar, Lancia, OSCA a Porsche). Tehdy zažívala zlaté časy a dnes se k nim hodlá alespoň částečně vrátit. Proč si pro poslední kreaci vybrala zrovna Maserati, je jasné. Firma s Neptunovým trojzubcem ve znaku oslavila v prosinci 2014 sté výročí založení, i když samotná závodní auta začala stavět až v roce 1926.

Nové Mostro dostalo do vínku vpředu podélně uložený celohliníkový vidlicový osmiválec objemu 4,7 l. Výkon atmosférického čtyřventilového agregátu s rozvodem DOHC a mazáním se suchou klikovou skříní zůstává v tajnosti. O točivý moment se stará vzadu umístěná šestistupňová polosamočinná převodovka, využívá tedy systém Transaxle. Podvozek tvoří karbonový monokok s ocelovými pomocnými rámy. Závodní zavěšení s dvojitými lichoběžníky a příčnými zkrutnými stabilizátory na obou nápravách podporují také vinuté pružiny a tlumiče typu push-rod. Auto jezdí na devatenáctipalcových kolech s pneumatikami rozměrů 255/40, respektive 295/35. Kola svým vzhledem připomínají klasická drátová, každé z nich váží jen 5 kg, Taktéž dvoumístná karoserie se vzhůru výklopnými dveřmi je z uhlíkových kompozitů, originály měly samozřejmě hliníkovou na trubkovém rámu.

Oficiální skici naznačují zvažovanou podobu bez obřího zadního křídla, která byla rozhodně čistší. Jenže ono tam není jen tak pro legraci, pochopitelně zajišťuje optimální přítlak. Moderní Mostro se představí na Concorso d'Eleganza Villa d'Este. Nezůstane osamoceno, bude jich postaveno pět exemplářů. Už je ale nekoupíte, jsou všechna prodaná sběratelům a vzniknou nejpozději do letošního prosince. A proč není rudé, ale černé? I tahle barva ctí 58 let starého předchůdce, byť původně červený byl. Přezdívka Mostro pochází rovněž od něj.

Maserati – 90 let na plný plyn