Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Mazda MX-5 - Žralok mezi lidmi

Ladislav Čermák
Mezi záplavou hranatých kubických decimetrů se 9.2.1989 na šokované návštěvníky autosalonu v Chicagu otevřela žraločí tlama sériové verze klasického roadsteru Mazda MX-5/Miata, který se vzápětí stal celosvětovým bestsellerem a přitáhl do...

Včera

Svět náhle znovu dostal chuť se i bez střechy nad hlavou skutečně projíždět, nejen vozit. Je dobře, že se do tohoto riskantního podniku pustila právě Mazda, erudovaná díky kontinuální výrobě sportovních modelů i v dobách, kdy jejich popularitu nebylo možné označit za špičkovou.

I díky tomu se charakteristicky tvarovaný lehký lodičkovitý roadster s velmi dobrým podvozkem a svižnými čtyřválcovými motory stal vzorem pro ostatní výrobce, kteří se vzápětí pustili do vývoje více či méně věrných kopií, a druhá generace Miaty se zcela zdržela experimentování; sice přišla o charakteristické výklopné světlomety, ovšem základní tvary se až na malý nárůst nezměnily a všechny změny se soustředily do útrob vozu.

Dnes

v podobném duchu proběhla i druhá mezigenerační obměna; základní charakter a silueta jsou pohříchu povědomé, naopak technika se výrazně posunula směrem k dnešním standardům. Při konstrukci byly plněny základní požadavky: Vůz má být tak malý a lehký, jak jen při zachování bezpečnostních standardů lze, dvěma pasažérům má poskytnout dostatek prostoru a komfortu, má zachovat klasickou koncepci s motorem za přední nápravou a co nejlepším rozložením hmotnosti, všechna kola mají být uchycena prostřednictvím dvojitých příčných ramen nebo víceprvkového zavěšení a skelet má zajistit dostatečně pevné spojení mezi hnacím agregátem a diferenciálem na opačném konci vozu pro dosažení co nejpřesnější odezvy na pohyb plynového pedálu.

Karoserie

byla konstruována s ohledem na minimální hmotnost při velké tuhosti a kompaktních rozměrech. Prvořadým kritériem bylo i maximální snížení těžiště a omezení setrvačnosti vozidla ke svislé ose. Cíle bylo dosaženo rozsáhlým využitím vysokopevnostní oceli a důslednou minimalizací počtu vstupních dílů do výroby skeletu. Výsledkem je zlepšení ohybové tuhosti o 22%, odolnost proti krutu se zlepšila o 47%, to vše při nárůstu hmotnosti jen o 10 kg.

Design

vyznává z pochopitelných důvodů stejné hodnoty, jako předchůdci, přesto se ale základní principy trochu posunuly. Tvar karoserie byl posunut od bezstarostné hravosti k větší naléhavosti; masivnější záď a zkosenější příď spolu s rozšířeným rozchodem a vytaženými lemy blatníků vytvářejí velmi dynamický dojem, i díky pozměněnému tvaru světlometů dosti odlišný od stávající MX-5. Karoserie opustila styl, pro který se vžilo označení „láhev od coly“ a více vyplňuje půdorys vozu ve jménu vnitřního prostoru. Příznačný je také nárůst vozu do všech směrů o 20, 40 a 20 mm (D, Š a V) spolu s rozvorem, prodlouženým o 65 mm, který přiblížil kola rohům karoserie. Výsledné hodnoty tedy činí 3.995, 1.720 a 1.245 mm, rozvor 2.330 mm. Kvalitní plátěná střecha se skládá podle „Z“ schématu s pomocí jednoho centrálně umístěného madla. K dispozici na některých trzích bude i elegantní snímací hardtop. Vzhled dotvoří 17“ kola a jedna z osmi volitelných barev.

Interiér

se podle poslední módy opět nevyhýbá hranám a ostrým úhlům a svým geometrickým řešením evokuje sportovní strohost, která je však pouze předstíraná. Palubní deska navazuje na středovou konzoli v „T“ stylu, je pokryta dekorací „Piano black“ a obsahuje esteticky i ergonomicky tvarované a rozvržené spínače. Přístrojová deska sestává z pěti samostatných ukazatelů s chromovými rámečky, překrytých polarizačním sklem. S nimi esteticky harmonizují čtyři kulaté výdechy ventilace. Řešení interiéru je k dispozici ve dvou úrovních: Základní nabízí černé látkové čalounění s matně stříbrnými doplňky na volantu a dveřních klikách, nebo luxusnější s koženým čalouněním ve dvou barevných alternativách; buď celočerné, nebo kombinaci okru s černými prvky. Sedadla i volant lze výškově seřizovat a posez s polohou pedálů a řadící páky byly detailně podřízeny co nejsportovnějšímu pocitu. Oběma pasažérům slouží ke spokojenosti velké množství odkládacích prostor - uprostřed na zadní stěně se nachází skříňka pro 10 CD, úložné schránky čekají i za oběma sedadly. Sezónu zase prodlužují nové výdechy temperovaného vzduchu v úrovni pasu cestujících. Nechybí samozřejmě ani síťový deflektor turbulencí.

Podvozek

vznikl s důrazem na dokonalý kontakt s vozem a následně i vozovkou, agilitu a přilnavost; dokonalé odfiltrování každé nerovnosti se v této společnosti příliš nenosí. Mazda prošla několik cest ke splnění tohoto cíle; jedním z hlavních úkolů bylo kromě tuhého skeletu rozšíření rozchodu o 75/55 mm (vpředu/vzadu) a volba vhodného typu zavěšení kol. Agilitě a minimalizaci neodpružených hmot napomohlo částečné užití hliníku v konstrukci náprav. Nemalé role hrají i kola o rozměrech 205/45 WR17 (pro dvoulitr) a pečlivě vyladěné strmé hřebenové řízení. Přední náprava opět dostala dvojitá příčná ramena, zadní propůjčuje vybrané vlastnosti víceprvkové provedení s příčníkem, spojeným s karoserií přímo, bez gumových silentbloků. Její geometrie byla pečlivě propočítána pro omezení ponořování a záklonů při brždění a akceleraci. Brzdy zohledňují účinnost, krátký chod a co nejlepší zpětnou odezvu, k čemuž jim pomáhají zpevněné jednopístkové brzdiče, zvětšený průměr posilovače o 25,4 mm a předních větraných kotoučů o 20 mm díky rozměrnějším standardním kolům.

Motorová paleta

opět sestává ze dvou podobných čtyřválců, v tomto případě se liší pouze vrtáním. Osmnáctistovka je specifická pro evropský trh, globálním motorem je dvoulitr v různých výkonových variantách, lišících se podle trhu. Celohliníkové čtyřválce MZR s ocelovými vložkami válců disponují řetězem poháněným čtyřventilovým rozvodem DOHC, variabilní délkou sacího potrubí, elektronicky řízeným vstřikováním a přímým zapalováním. Jejich charakter byl programován k dosažení bezprostřední odezvy a dravého sportovního zvuku. Cesta k tomu vedla přes použití lehčího setrvačníku a elektronického plynu až k pečlivým redukcím odporu sání i výfuku.

1,8 L 16V

se slabším agregátem se setkají pouze zákazníci ze starého kontinentu, kterým poskytne 93 kW při 6.500 ot. a 167 Nm/4.500 ot. Výkon na zadní kola přenese pětistupňová mechanická převodovka.

2,0 L 16V

silnější agregát byl v evropské specifikaci naladěn na 118 kW při 6.700 ot. a 188 Nm/5.000 ot. a dostal šestistupňovou skříň v manuálním nebo samočinném provedení.

Specifikace byly výrobcem v době vydání tiskových informací prohlášeny za předběžné a mohou se změnit. Jízdní výkony a spotřeby zatím Mazda nezveřejnila.

Ladislav Čermák