Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Exkluzivní rozhovor s motocyklovou legendou Mickem Doohanem: Rychlost není problém!

Michal Štěpanovský
Diskuze (2)
Fenomenální Australan Mick Doohan získal pět titulů mistra světa v kategorii silničních motocyklů do 500 cm3. Letos navštívil vyhlášení výsledků anket Zlatý volant a Zlatá řídítka.

Šampionát v jedné stopě na okruzích se jezdí již od roku 1949 a do sezony 2001 to byla kategorie pětistovek (500 cm3). Od následujícího roku už byla přejmenována na MotoGP. A takto ji známe dodnes.

Jak hodnotíte úroveň mistrovství světa v posledních letech?

Dorna (organizátor MS) zavedla v průběhu let pro kategorie Moto 3, Moto 2 a MotoGP nový formát závodního víkendu. Ve srovnání s předchozími roky se tak zlepšila přehlednost a orientace v celém seriálu. Aktuálně je více světových šampionů v různých kategoriích než kdykoliv předtím. Úroveň závodů je velmi vysoká a každý titul si musíte opravdu tvrdě zasloužit.

Co bylo nejtěžším okamžikem vaší kariéry?

Pád roku 1992 v Nizozemsku, kde jsem si těžce zranil pravou nohu a vypadalo to, že o ni přijdu. Tehdejšímu lékaři šampionátu Claudiu Costovi vděčím za to, že mi ji nemuseli amputovat.

Mohl jste potom ovládat motocykl?

Pomohl mi šéf týmu Honda Jeremy Burgess, který moji mašinu upravil tak, abych nemusel brzdit pravou nohou. Brzdu jsem ovládal páčkou na řídítkách.

S Valentinem Rossi máte něco, nebo spíše někoho společného, že ano?

Jistě myslíte Jeremyho Burgesse. Je to můj krajan a fenomenální inženýr. Když přestal pracovat se mnou, nastoupil právě k Rossimu a vytvořili dvojici, která vstoupila do historie.

A co řeknete k osobnosti Rossiho?

Blázen v nejlepším smyslu, když dokáže být už přes dvacet let v šampionátu. V roce 2000 jsme měli být kolegové u Hondy, ale bohužel jsem se po zranění nevrátil. Valentino pak po mně převzal veškerý personál továrního týmu. Teď píšeme rok 2018 a mluvíme o Rossim stále jako o adeptovi na mistrovský titul. Už jen to je fenomenální.

V čem spočívá jeho nasazení?

Spousta lidí bývá po tak dlouhé době unavená, nebo nemá motivaci. Už kvůli tomu by měl být znovu světovým šampionem. Realita je taková, že letos má opravdu šanci. Vzdávám mu hold. Jen si vzpomeňte, jak si před osmi lety zlomil nohu. Mohl si dát odpočinek a vrátit se až za čas. Jenže fanaticky miluje motocyklový sport. Není tady, aby se honil za čísly, je zde, aby vyhrál.

Co činí výjimečným současného mistra světa Marka Marqueze?

Stává se stále mnohem sebejistějším a jeho jízda je úžasná. Je zábavné ho sledovat a dostává tento sport na další úroveň. Pak jsou tu ti Lorenzové, Pedrosové a několik dalších, kteří zvyšují dramatičnost závodů, ale zůstávají v Marquezově stínu. Vzpomeňte si na jiné slavné dvojice, které v minulosti tvořily dějiny. Můžu jmenovat Robertse a Sheena, Robertse a Spencera, Raineyho a Schwantze, Lawsona a Raineyho, Lawsona a Gardnera. Pokaždé jsou tu dva rivalové. Stejně jako když jsem závodil proti Biaggimu nebo Cadalorovi. Znovu opakuji, že stav našeho sportu je v současné době hodně dobrý, a už se nemohu dočkat na začátek sezony.

Zamlouvá se vám použití airbagů v kombinézách jezdců?

Jakékoli bezpečnostní vybavení je dobré. Nejsem si jistý, jak je efektivní, díky bohu nejsem testovací figurant. Možná mě to mohlo ovlivnit v době,

kdy jsem závodil. Nepadal jsem často. Ovšem když už se to stalo, zlámal jsem si všechno, co šlo. Takže by se mi taková ochrana líbila.

Neděsí vás rychlosti, kterých současní jezdci MotoGP dosahují?

V době mého závodění jsme jezdili 310-320 km/h, dnes 330-340 km/h. To není výrazná změna. Hlavní rozdíly jsou v akceleraci, brzdění a chování

podvozku, přilnavosti, na vylepšení ostatních věcí musíte mít koule. Když se stane něco špatně ve 320 a ve 340, žádný velký rozdíl to není.

V čem se liší přístup k závodění vaší a současné generace?

Je to stejné jako v každém sportu, ať je to atletika, tenis, golf, nebo motorky. Když mluvím s lidmi mého věku, bývalými úspěšnými sportovci, je to totéž, jako když dnes hovořím s mladými úspěšnými kluky. Je tam velká míra odhodlání a soustředění. Například Valentino a Marquez mají stejné cíle, nasazení a zaujetí, jako tomu bylo u závodníků v mé době.

Jste hodně pyšný na syna Jacka?

Na motokáře začínal v osmi letech a vidím v něm podobné nadšení pro motoristický sport, jaké jsem zažíval sám. Mám radost, že ho to baví, a je mi jedno, že nejezdí na motorce, ale v autě. Letos ho čeká formule 4 v úspěšném týmu, takže doufám, že se mu důležitý krok v kariéře podaří.

Čím se zabýváte, když už nemůžete závodit?

Snažím se doprovázet syna, jak to časově jde. Doma v Austrálii se věnuji letecké firmě, které jsem spolumajitelem. Zabýváme se pronájmem a prodejem letadel pro soukromou přepravu a mohu se pochlubit, že jsme největší svého druhu v naší zemi. Pilotovat letadlo mě vždycky bavilo, takže jsem si z koníčku udělat živobytí.

Co říkáte vykázání hostesek ze závodů formule 1?

Nerad bych byl politicky nekorektní, ale tyhle dívky tu práci mají rády a chtějí ji. Plno z nich má třeba potom možnost dostat se až do modelingu.

Která éra byla v šampionátu motocyklů nejskvělejší?

Kdykoliv se napínavě závodí, je to nejlepší čas. Dobré v tuto chvíli je, že existuje mnoho známých jezdců, kteří skutečně můžou bojovat o vítězství.

Když se ovšem příležitostně Marc utrhne, vyhraje o míli.

Kdo vyhraje letos ve formuli 1 a v MotoGP?

V současném stavu bych tipoval Mercedes, možná Hamiltona, protože je zkušený. V MotoGP mi srdce říká Valentino, ale mozek mě napomíná, že to bude Marquez.

Líbilo se vám v České republice i vyhlášení samotné?

Myslím, že neřeknu nic nového, když pochválím, jak máte opravdu krásné hlavní město. Slavnostní večer se mi líbil. Bylo to důstojné, mělo to spád. Překvapilo mě, kolik kategorií anketa měla a jak je český motoristický sport vlastně hodně pestrý.

Dynastie Doohan: Syn raději čtyři kola

Jeho otec je pětinásobný mistr světa silničních motocyklů, ale Jack Doohan se rozhodl pro závody na čtyřech kolech. Letos bude startovat ve stáji Prema Poweteam a kolegou se mu stane Enzo Fittipaldi, vnuk dvojnásobného mistra světa F1 Emersona (1972 a 1974). Pojedou seriál formule ADAC F4 Německu a šampionáty v Itálii a ve Velké Británie. V týmu Prema mimochodem závodil v předchozích letech Mick Schumacher, syn sedminásobného mistra světa formule 1 Michaela. „Těším se na novou výzvu. Za sedm let v motokárách jsem si vybudoval pevný základ. Takže věřím, že mám na čem stavět. Budu nastupovat v prestižním týmu, což pro mě představuje významný závazek,“ řekl Jack Doohan. Patnáctiletý Australan má letos statut hostujícího jezdce, jenž za své výsledky nebude dostávat body. „Při pohledu na jeho rodinnou závodnickou historii jsem přesvědčen, že se v novém prostředí rychle zorientuje. V letošním roce je důležité, aby získal co nejvíce zkušeností a zdokonaloval se. Zásadní pro něj pak bude sezona 2019,“ uvedl hlavní inženýr týmu Prema Angelo Rosin.

Mick Doohan

  • Narozen: 4. 6. 1965
  • Bydliště: Sydney
  • Debut v MS: Japonsko 1989
  • Poslední závod: Japonsko 1999
  • Starty v MS: 137
  • Vítězství: 54
  • Stupně vítězů: 95
  • Nej. tréninky: 58
  • Nej. kola: 46
  • Body: 2283
  • Největší úspěchy: mistr světa (1994, 1995, 1996, 1997, 1998)
Michal Štěpanovský
Diskuze (2)
Avatar - 3_diamanty
18. 3. 2018 21:07
boze ale ten cas leti
na Micka Doohana si este ako chlapec pamatam ... jak keby to bolo vcera... ale fandil som vtedy Maxovi Biaggimu ... to boli uzasne roky v 500-vkach ... :yes:
Avatar - praděda7
18. 3. 2018 15:39
Dorna
Dovolím si nesouhlasit s tím, že Dorna je dobrá věc pro mistrovství světa silničních motocyklů. Celá show byla Dornou zredukována na tři kubatůry a to k vůli tomu, aby vyhovovala televizi, odkud Dorně plynou největší příjmy. Tím pádem se zredukovala i příležitost pro nadějné jezdce. Ještě "nedávno" se MS jelo v 6-7 kategoriích, což otevíralo příležitost pro dvojnásobný počet jezdců i mistrů světa. O tom, jak se pod Dornou celá věc prodražila raději pomlčet. Pořadatelé VC v Brně by mohli vyprávět....