Dvě největší sbírky Bugatti na světě. Která je lepší?

Vozy Bugatti vždy byly exkluzivní záležitostí, a tak lákaly sběratele z celého světa. Někteří si bugatky nakolik zamilovali, že jim nestačila jen jedna, dvě, ale postupně jich nabyli hned několik. Mezi největší sběratele se kdysi zařadili bratři Hans a Fritz Schlumpfové, kterým se dnes snaží konkurovat Peter W. Mullin.

Mullin je nejen předsedou amerického klubu Bugatti a předsedou slavného Petersonova muzea v Los Angeles, ale také zakladatelem stejnojmenného automobilového muzea ležícího v kalifornském Oxnardu, které se zaměřuje na meziválečné období stylu Art Deco. Ta zažívalo velkou slávu ve Francii, a tak jsou součástí sbírky především automobily francouzské provenience, nechybí ale ani třeba Tatra 87. Mezi vozy přitom samozřejmě nemůžou chybět ani ty od Bugatti, které do období Art Deco perfektně zapadaly.

Bugatek je v muzeu více než 40, přičemž jim společnost dělají i další díla rodiny Bugatti – letoun navržený Ettorem Bugattim (zakladatelem automobilky), sochy od Rembrandta Bugattiho (Etorrova bratra) nebo nábytek od Carla Bugattiho (Etorrova otce).

V Mullinově sbírce jsou samozřejmě ta starší bugatti. Nechybí ale třeba ani EB 110 ve verzi Supersport z devadesátých let, které sám Mullin považuje za pravověrné bugatti, a to přestože se nevyrábělo v domovské Francii, ale v Itálii, v nově vybudované továrně. Z nejslavnější éry Bugatti pak samozřejmě musí být zastoupeny slavný závodní Typ 35, limuzína Royale nebo krásné kupé Atlantic.

Mullin na své sbírce pracuje už tři desetiletí, a tak už má také něco za sebou. To však není nic proti sbírce bratrů Schlumpfových, která začala vznikat během padesátých let. Bratři vydělávající v textilním průmyslu využili dobu, kdy lidé po válce měnili svá meziválečná auta za nejmodernější kousky. Proto se jim třeba jen během léta roku 1960 podařilo nakoupit 40 vozů různých značek. Přestože bratři zaměstnávali tým několika desítek lidí, kteří se o nakoupené automobily starali, skutečnou velikost sbírky před světem tajili.

Skutečná velikost byla odhalena až na konci sedmdesátých let, kdy Schlumpfové kvůli finančním problémům museli začít prodávat své továrny. V roce 1981 je tak obří sbírka prodána asociaci National Automobile Museum Association, která je konglomerátem města Mulhouse, regionu Alsasko nebo francouzského automobilového klubu.

Sbírka je dnes vystavena v muzeu Cité de l’Automobile v Mulhouse. Čítá na 500 automobilů 102 značek, z nichž 120 vozů nese právě znaky Bugatti. Mezi nimi jsou hned dva z pouhých šesti postavených Royale, které doplňuje replika postavená z originálních dílů. Nechybí ani poválečný prototyp sporťáku Typ 252 nebo několik kousků Bugatti Typ 101 v různých karosářských verzích, kterým se firma po válce neúspěšně snažila obnovit výrobu.

Tak jaká sbírka je váš favorit, kterou byste navštívili raději? Je to kalifornská Mullinova největší sbírka bugatti v soukromých rukou na světě, nebo největší sbírka bugatti vůbec, vystavená ve francouzském Mulhouse?