Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

První auto s turbodmychadlem? Nemáte šanci uhodnout

Tomáš Dusil
Diskuze (13)
Přeplňování motoru turbodmychadlem se obecně historicky pojí se značkami Porsche, Saab a BMW. Jenže v USA dokázali tuto techniku nabídnout v autě o celou dekádu dříve.

Snad každý automobilový nadšenec si dnes vzpomene na 70. léta a vozy Saab 99 Turbo, BMW 2002 Turbo či Porche 911 Turbo. Mnozí tyto vozy považují za pionýry v zavádění přeplňování turbodmychadlem u silničních automobilů. Ano, v Evropě tomu tak skutečně bylo, ovšem celosvětově nikoliv. Tím úplně prvním autem s takto vyřešeným motorem byl Oldsmobile Jetfire, záhy následovaný vozem Chevrolet Corvair Monza Spyder. Psal se rok 1962! Američané měli v té době v technologii přeplňování motorů turbodmychadlem náskok, neboť jej používali již od 30 až 40. letech u motorů letadel Boeing B17, B24, B25 a B29. První turbodmychadlo pro pístové letadlové motory se zrodilo u firmy General Electric. A od letectví byl jen krůček nabídnout obdobnou techniku také v automobilu.

Tajemství „Turbo Rocket Fluid“

Obecně vzato při použití přeplňování u benzinového motoru musejí konstruktéři vybojovat bitvu se samozápaly, lidově zvanými klepání motoru. S nástupem aktivní regulace otáček turbodmychadla v kombinaci s čidlem klepání motoru a pokročilou elektronikou byla celá věc relativně jednodušší. Dnes navíc ještě pomáhá přímé vstřikování benzínu, které účinně ochlazuje spalovací prostor, což samozápaly směsi eliminuje. V roce 1962 ale byla tato technologie v automobilovém průmyslu zcela neznámá…

Vůz Oldsmobile Jetfire nebyl na první pohled ničím zvláštním. Podobně jako u nedávno popisovaného AMC Eaglu i v případě Jetfiru nešlo o žádný nový model. Jako základ posloužil běžný vůz F-85 s dvoudveřovou karoserií tudor hardtop, tedy bez sloupku B. Ani motor V8 nebyl od základu nový. Naopak se jednalo o již známý agregát F-85 Cutlass o objemu 215 kubických palců (3,52 litru), který ovšem konstruktéři obohatili o turbodmychadlo T5, které vzniklo ze spolupráce specialisty firmy Garrett Corporation a Oldsmobilu. Garrett do té doby vyráběl turbodmychadla pouze pro průmyslové využití. Jeho použití si samozřejmě vyžádalo další změny na mechanice motoru, například na pístech.

Celé to vypadalo docela jinak, než jsme zvyklí nejen u dnešních aut, ale i u vozů z 80. let. I u nepřímo vstřikových přeplňovaných motorů nasává dmychadlo poháněné turbínou roztáčenou spalinami pouze vzduch. Teprve poté se k němu přidává palivo a je jedno, zda se vstřikuje do sání (nepřímé vstřikování benzínu), nebo do spalovacího prostoru motoru (přímé vstřikování benzínu).

Turbodmychadlo motoru Jetfiru či přesněji dmychadlová část, nasávala už vytvořenou zápalnou směs, tedy vzduch smíchaný s benzínem. Ale pozor, navíc do ní byla ještě přidávána antidetonační kapalina pojmenovaná jako „Turbo Rocket Fluid“. Pod tímto označením se ukrýval roztok destilované vody s čistým lihem (metanolem) a přísadami zabraňující korozi vnitřních částí motoru. Tato kapalina byla ze speciální nádoby vstřikována do sacího potrubí, tedy před dmychadlo. Zásluhou toho došlo k výraznému snížení teploty stlačené zápalné směsi, takže výrobce mohl motor udělat s nezvykle vysokým statickým kompresním poměrem 10,25:1! Takovou hodnotu dnes mají jen ty nejmodernější přímovstřikové přeplňované motory.

Je to právě vysoký statický kompresní poměr, který má přímý vliv na termodynamickou účinnost motoru. S jeho zvyšováním tak motor dokáže teoreticky lépe hospodařit s palivem v režimu částečného zatížení. Díky systému ochlazování zápalné směsi tak Jetfire nabídl do té doby nevídaně nízkou spotřebu paliva, zejména s ohledem na americké poměry a hlavně těm, kteří jezdili defenzivně. Bohužel jakou spotřebu vůz měl, výrobce v dobových materiálech neudával.

Vstřikování roztoku vody a čistého lihu do motoru ale opět nebylo nic nového. Zcela běžně se to používalo v letectví, a to i u reaktivních motorů, například u slavného bombardéru Boeing B-52 Stratofortress.

Ale co když to došlo?

Parametry motoru Jetfiru byly působivé. Výrobce udával výkon 215 koní při 4800 otáčkách za minutu (standardní verze osmiválce F-85 Cutlass nabízela 185 koní). Tedy výkon jedna koňská síla na jeden kubický palec zdvihového objemu motoru. Maximum točivého momentu leželo na hodnotě 300 lbs.ft (406 N.m) při 3200 otáčkách za minutu (původní verze motoru měla 311 N.m).

V dobových testech dokázal vůz zrychlit z 0 na 60 mph (96 km/h) za méně než 9 sekund. Maximální rychlost činila 110 mph, tedy 176 km/h. Oldsmobile nabízel Jetfire s manuální čtyřstupňovou převodovkou i se samočinnou čtyřstupňovou GM 4-S Hydramatic.

Jak vyplývá z výše napsaného, funkce turbodmychadla byla životně závislá na kapalině „Turbo Rocket Fluid“. Ale co když se vyčerpala? Na to samozřejmě konstruktéři mysleli. Jakmile došlo k vyprázdnění nádoby s roztokem vody a lihu, rozsvítila se kontrolní svítilna. Pokud ji řidič ignoroval a kapalinu nedoplnil, jednoduchý systém řízení přeplňování jednoduše přemostil obtokem turbodmychadlo a motor pracoval jako nepřeplňovaný. V opačném případě by došlo ke zničení mechaniky motoru vinou samozápalů (klepání). Jak rychle kapalina došla, to záleželo na tom, jak moc řidič využíval přeplňování. Množství kapaliny vstřikované do sání se totiž zvyšovalo s rostoucími otáčkami turbodmychadla a tedy se zvyšováním přetlaku v sání.

Už otáčky vrcholu točivého momentu 3200 za minutu napovídají, že přeplňování tady bylo účinné až při vyšších otáčkách a tedy při vyšším zatížení motoru. Turbo bylo nastaveno tak jako například na původním pětiválci Audi Quattro, tedy na plnou hltnost motoru. Kdo jezdil pouze defenzivně, z výhod přeplňování nevytěžil v tomto případě takřka nic.

Žil jen dva roky

Model Jetfire s revoluční pohonnou jednotkou nabízel Odlsmobile pouze dva roky. V roce 1962 se prodalo 3765 aut, v roce následujícím pak 5842 kusů. Na poměry americké produkce šlo tedy s trochou nadsázky o kusovou záležitost.

Revoluční americký počin na poli automobilovém totiž nebyl prostý problémů. Bohužel řadu z nich zavinila neinformovaná americká motoristická veřejnost, která nebyla zvyklá řídit takto techniky řešený automobil.

Mnozí uživatelé si například stěžovali u dealerů na ztrátu výkonu motoru. Tu však způsobilo vyčerpání antidetonačního roztoku vody a metanolu. Stačilo jen kapalinu dolít a motor měl výkon jako dříve. Jiní zase jezdili až příliš defenzivně, což mělo údajně negativní vliv na mazání ložisek hřídele turbodmychadla. Už výchozí atmosférický osmiválec měl problémy s chlazením. V tomto případě agregát pracoval při ještě vyšší teplotě, takže se mu rébusy chlazení nevyhnuly ani jemu.

V roce 1965, tedy v době, kdy už se Jetfire nevyráběl, nabídl GM prostřednictvím autorizovaných servisů přestavbu motoru. V rámci ní bylo odstraněno přeplňování a systém vstřikování kapaliny do sání, které nahradil čtyřkomorový karburátor doplněný o konvenční sání. Mnoho někdejších majitelů Jetfiru toho využilo, tudíž narazit dnes na trhu v USA na Jetfire s motorem s turbodmychadlem se údajně rovná malému zázraku.

V roce 1965 totiž žádná historická hodnota vozu lidi netrápila. Podobné je to u nás s původní Tatrou 603. Její čelo s trojicí světlometů také někdejší podniky, které auto provozovaly, nahrazovaly modernější „čtyřokou“. Protože to prostě lépe svítilo…

Video se připravuje ...
Tomáš Dusil
Diskuze (13)

Doporučujeme

Avatar - praděda7
24. 1. 2019 14:49
Re: A je to venku!
V článku ani zmínka o lokálních topeništích, které jsou jedním z hlavních zdrojů smogu a popela v ovzduší. Podle nedávného výzkumu MU Brno, je v Brně díky tomu, že se topi plynem, méně zamořený vzduch než v okolních vesnicích, kde i po zavedení plynu většina domů topí uhlím.
Avatar - white label
24. 1. 2019 13:36
Re: Žádná novinka
Pro mě je zase lepší, když to, co tam je, funguje častěji, než jen občas. >:-[]
Avatar - Barrichello
24. 1. 2019 12:57
Re: Žádná novinka
Lepší je když tam nebylo nic vid a nejlépe za cenu vyšší než kolik stál ten americkej model :))
To já radši tu odvahu a věc co fungovala občas :-)
Avatar - white label
24. 1. 2019 12:15
Re: Žádná novinka
No, děkuji pěkně za takovou odvahu bez přiměřeného ohledu na funkčnost.
Dotáhnou to do použitelné podoby obvykle musel někdo jiný.
Avatar - Dinar
24. 1. 2019 11:02
Re: Žádná novinka
Motáš věci dohromady, funkčnost a spolehlivost.

Jde právě o to, že ty nové technologie uváděné Američany, často nefungovaly, ne že by jejich zavedení nebylo na pochvalu, ale německý přístup je prostě jiný, Amíci třeba zavedli airbag, jenže pořádně nefungoval, tak ho přestali nabízet, Němci ho, a nutno říct, že na trochu jiném principu, vyvíjeli léta, a až byl funkční, skutečně funkční, začali ho prodávat. Tak to prostě je, evropští výrobci museli v 60., 70. letech být mnohem opatrnější na to, co prodají, protože síla evr. trhu, a tedy i tendence zákazníků odpustit a zapomenout na průser, byla mnohem menší a zákazníci v tomto směru náročnější, chyby automobilek vedly i k jejich krachu, na us trhu si velká trojka mohla dovolit nějaký ten fail, ať už výbavového prvku nebo celého modelu mnohem snáze, a taky to dělala...