TEST Opel Astra 1.7 DTI - Veřte, nevěřte (12/2001)
Také se vám nedaří jezdit s autem tak, abyste se vešli do továrních údajů o spotřebě, a když, tak jen díky hodně "lehké noze"? V tom případě vyzkoušejte Opel Astra 1.7 DTI. Jinak nám totiž asi nebudete věřit.
Opel Astra 1.7 DTI nese na bočních lištách nápisy "eco", které kupodivu neznamenají dnes tak populární ekologii, ale ekonomiku. Mají totiž zdůraznit, že kupce nezruinuje ani pořízení této astry, ale ani její pozdější provoz. To první zajistí nepříliš rozsáhlá základní výbava, to druhé pak přeplňovaný vznětový motor 1.7 DTI.
Interiér byl opravdu ekonomicky pojatý. Když pomineme aktivní opěrky hlavy na předních sedadlech, o nichž až do případné kolize nic nevíte, nalezli jsme zde pouze dvojici airbagů a výškově stavitelné sedadlo řidiče. Ve výbavě chyběl dvouose nastavitelný volant, ABS a dokonce i autorádio, které však v námi testovaném exempláři bylo coby prvek příplatkové výbavy. Však také tento automobil stojí 479 900 korun, což na vůz německé provenience není mnoho. Ovšem po pravdě řečeno, skromný člověk vlastně uvnitř pro běžné ježdění ani nic víc nepotřebuje, i když možnost nastavit si volant podle svých potřeb určitě není k zahození. Sedadla neměla moc dobré boční vedení, jsou ale pohodlná, což platí i o těch vzadu. Nabídka vnitřního prostoru je v dané třídě již lehce podprůměrná, žádný z pasažérů však strádat nebude.
Tou největší výhodou, která vyváží i sem tam nějaký ústupek na vnitřním komfortu, je ale motor astry. Přeplňovaná vznětová jednotka má poměrně nezvyklý objem pouhých 1,7 l a z něho konstruktéři dostali papírově nepříliš oslnivý výkon 55 kW. Točivý moment 165 N.m je k dispozici již při 1800/min a na této hodnotě zůstává až do 3000/min. To sice žádné zázraky neslibuje, ale pojďme se svézt.
Po nastartování dává motor poměrně výrazně najevo svůj naftový rodokmen. Je hlučný a výrazně vibruje, po zahřátí se však zmírní jeho akustický projev, při volnoběžných otáčkách ale s vozem stále lehce "třese". Při studeném motoru jsme také na okamžik zaznamenali po překročení 2000/min a také při 3000/min nepříjemnou změnu jeho zvuku, po zahřátí však tento jev zmizel. V otáčkách nižších než 1600/min poměrně výrazně a nepříjemně "detonoval", po jejich překročení se však již projevoval kultivovaně a nebyl téměř slyšet. Dynamika čtyřválce kupodivu neodpovídala deklarovanému výkonu a točivému momentu - svým projevem se blížil "devatenáctistovkám" s výkonem 66 kW a točivým momentem kolem 200 N.m. Solidně táhnul již od 1800/min a bez známky vadnutí se nechal vytáčet až do 4500/min, a teprve zde mu došel dech. Pouze při akceleraci ve vyšších rychlostech byla znát letargičtější reakce na sešlápnutí pedálu.
Na dálnici byl schopen bez obtíží jet rychlostí 180 km/h a udávané zrychlení z nuly na 100 km/h za 16 s odpovídalo i našim měřením. O turbodieselech je známo, že jsou schopny dosahovat příznivé spotřeby paliva, pokud se s nimi jede klidně a vyrovnaně, to však nebyl případ testované astry. Ta totiž s největší pravděpodobností při plynulé jízdě z nádrže "ucucávala" jen aby se neřeklo, a teprve při svižné jízdě si "přihnula" o něco více, zdaleka však ne tolik, jako její objemnější a silnější konkurenti. Jinak si totiž nedokážeme vysvětlit, jak jsme během testu, při němž jsme milou Astru DTI proháněli po dálnicích, trápili v pražských kolonách a málokdy jsme proto nechávali plynový pedál v klidu, mohli dosáhnout spotřeby 4,5 l na 100 km, což je pouze o 0,1 l více, než udává vždy optimističtější výrobce. A navíc je to prozatím nejnižší spotřeba, jakou se nám podařilo s testovacím vozem dosáhnout.
Jízdní vlastnosti Opelu Astra DTi jsou již pouze průměrné, nejnovější konkurenti jako Peugeot 307 a Honda Civic jsou již o nějaký ten krok vpředu. Svůj podíl na tom však mají také použité pneumatiky 175/80 R 14 s nízkým valivým odporem, ale značným profilovým číslem. Astra byla i díky nim poměrně brzy nedotáčivá a řízení nebylo tak přesné, jak jsme na to u nejnovější konkurence zvyklí.
Opel Astra 1.7 DTi je ideálním vozem pro ty, kteří chtějí extrémně úsporný vůz v ceně do 500 000 korun. Základní výbava je sice nepříliš rozsáhlá, není to však na úkor komfortu cestování. Sedadla jsou pohodlná, ale nemají boční vedení, volant se stejně jako u ostatních aster nedrží v poloze "tři čtvrtě na tři" moc dobře, pokud jste ale zvyklí na jinou polohu rukou, potěší vás příjemně tlustý věnec Motor v kontrastu s deklarovanými údaji nepatří k lenochům a snesl by srovnání s konkurenčními jednotkami 1,9 l s výkonem 66 kW. Dobře táhne od 1800/min výše, do 1600/min je však kvůli výraznému klepání a hluku nevyužitelný. Jeho největší výhodou je však spotřeba, která se i při "svižném" pojetí testu držela na 4,5 l na 100 km. Za cenu 479 900 Kč tak lze získat rozhodně jedno z nejúspornějších aut na českém trhu.