TEST Opel Zafira 1.7 CDTI (92 kW) – Vylepšování bestselleru
Zafira druhé generace má za sebou tři úspěšné roky. Odbyt dosahuje v průměru 200 tisíc vozů jen na evropském kontinentu a pod tuto metu klesl loni počet prodaných vozů snad jen díky nové omladině – Citroenu C4 Grand Picasso. Nebýt Scéniku, který přeci jen zasahuje vzhledem k nižším cenám a menší využitelnosti odlišnou cílovou skupinu, byla by standardně ve třetím roce na trhu sedmimístná Zafira nejprodávanějším kompaktním MPV v Evropě.
Neviditelný
Nedávno představené provedení Zafiry pro nový modelový rok nepřineslo po vzhledové stránce nic nového. Označení facelift je snad možná až příliš nadnesené. Nové jsou totiž jen nárazníky, pozměněná je grafika zadních i předních světlometů a vzory čalounění v interiéru. Proč ale vlastně měnit něco, co se skvěle prodává?
Jestliže je nabídka Opelu v něčem opravdu velkorysá, pak je to šíře výkonového rozpětí motorů. Z jedenácti motorizací je šest zážehových a pět vznětových. Zatímco mezi motory spalujícími benzin figurují jak ekonomické jednotky pro běžnou jízdu, tak i mimořádně výkonné přeplňované dvoulitry, rozhodnete-li se vybírat mezi naftovými agregáty, půjde prakticky vždy o rozhodování o tom, kolik výkonu opravdu potřebujete a kolik jej chcete zaplatit. Všechny motory CDTI totiž mají kombinovanou spotřebu v úzkém pásmu mezi 5,5 a 7,1 l/100 km.
1.7 CDTI – Starý známý?
Tak jak je roky cizelován motor 1,9 TDI ve vozech VW Group, vylepšují motoráři GM dlouhá léta motor se zdvihovým objemem 1686 cm3. Jeho momentálně nejvýkonnější provedení s 92 kW jsme vyzkoušeli. Jedná se o evoluci, která momentálně pracuje se vstřikováním common-rail firmy Denso s maximálními vstřikovacími tlaky 180 MPa. Proti předchozí verzi byly sníženy vibrace a hluk mj. zavedením nového plastového krytu hlavy válců nebo zařazením nových režimů se dvěma předvstřiky.
Subjektivní hodnocení motoru lze shrnout do následujících poznatků. Ovladatelnost menšího agregátu při rozjezdu se nám jevila jednodušší než v případě známé jedna-devítky, ale přesto bude pro řidiče přechod z benzinové verze zpočátku obtížný. Nárůst točivého momentu pod dvoutisícovou hranicí je sice plynulý, ale když se strefíte nevhodným přeřazením někam pod 1500 ot./min, bude se motor s novou zátěží chvíli prát než se dostaví očekávaná odezva. Zvuk je rušivým elementem jen při studených startech, celkové snížení hladiny proti předchůdci nebo verzím 1,9 CDTI vynikne asi jen v přímém srovnání.
Za jízdy lze snadno na přítomnost naftového motoru pod kapotou zapomenout. Může za to i optimální zpřevodování šestistupňové skříně. Zařazená šestka, která při cestovní rychlosti 130 km/h znamenala 2500 ot./min, nám po padesátikilometrové jízdě vykouzlila spotřebu 8,3 l/100 km. Motor měl v době testu najeto jen několik stovek kilometrů, takže zjištěný údaj se zřejmě po zajetí sníží. Pokud tomu tak bude i v případě vyloženě ekonomické jízdy (s dvoutřetinovým zatížením vozidla), bude to pro motoráře vyznamenání. Při rychlosti 100 km/h klesnou otáčky s nejvyšším převodovým stupněm někam ke 2000 min-1 a počítač po hodině jízdy ukázal 5,6 l/100 km. Za celý test pak průměr činil 7,8 l/100 km.
Dynamika odpovídá poměru celkem velkého vozidla a na dnešní poměry spíše průměrnému výkonu. Turbodiesely v Zafirách nejsou velcí sportovci, ale spíše vytrvalí a skromní tahouni. Na sportování je tady přece benzinový motor 2.0 Turbo se 147 nebo 177 kW!
Hlavně prostor
opel testy mpv Jméno Zafira znamená zejména prostor v interiéru. Přední místa vyhoví postavám jakéhokoliv růstu, sedí se vzpřímeně, z hlediska minimalizace únavy přímo ukázkově. V testovaném exempláři jsou na předních dvou místech sportovní sedadla Recaro, která v kombinaci s karoserií rodinného vozu vyhlížejí nezvykle, ale Opel tak připomíná, že jsou tu mnohem výkonnější verze – pravé OPC.
Druhá řada má jen jedinou - u MPV standardní - potíž v podobě menší vzdálenosti sedáku od podlahy. Ukázková je šířka i výška druhého páru dveří, byť uchycených klasicky na pantech na B-sloupku. Standardem pro Zafiru je přítomnost třetí řady sedadel, která lze elegantně zanořit do podlahy. Eleganci toto řešení ztrácí ve chvíli, kdy se rozhodnete pro verzi N1 s odpočtem DPH, která vyžaduje trvalé a nevratné znehodnocení původních míst k sezení. Prostor ve třetí řadě je spíše nouzový, ale nad tím se není asi třeba dlouze zastavovat. Je to běžné i u větších vozů s karoserií MPV.
Uspořádání interiéru se dvěma řadami sedadel je teoreticky i reálně pětimístné, díky velkorysé vnitřní šířce a kolmým bokům, minimálně zmenšujícím prostor pro krajní cestující. Za sedadly druhé řady je dost místa (v pravidelně tvarovaném zavazadelníku) i pro pětičlennou rodinu na dovolené. Trojmístnou lavici lze posunovat v podélném směru a v extrémní poloze - složení sedáku vzhůru k opěradlům vysunutým zcela vpřed – taky končí variabilita interiéru.
Beze změn
Stížnosti, které směřovaly na přílišnou vizuální těžkopádnost zádě se Opel pokusil (podle našeho názoru neúspěšně) odrazit nově graficky přeskupenými koncovými svítilnami původního tvaru. Výtky k uspořádání ovladačů ale zůstaly bez odezvy. Tlačítko BC na středové konzole je hůře dosažitelné, s ovladačem na rameni volantu si nerozumí úplně každý. Zcela dole umístěný panel automatické klimatizace je mimo přirozený výhled řidiče. S Astrou unifikovaná vnější zpětná zrcátka jsou designérsky efektní, ale z hlediska funkce nepříliš efektivní. Dnešní zrcátkový standard je již o třídu vyšší.
Mnoho se nemění na vyvážených jízdních vlastnostech, které druhé generaci Zafiry dělají od roku 2005 dobré jméno. Vyhovovat budou především řidičům, kteří mají rádi tužší charakteristiku auta s jednoznačnou zpětnou vazbou. Na horších silnicích je tuhý podvozek u nezatíženého vozu méně pohodlný a to hlavně pro cestující na zadních sedadlech. V našem případě bylo na středové konzole tlačítko Sport (s podobně nevýraznou diodou jako u klimatizačního tlačítka Auto), které umožnilo přizpůsobit charakter auta aktuální náladě řidiče. Běžná – o řád komfortnější - jízda bez režimu sport je vhodná pro rodinné cestování nebo pro horší silnice včetně naší nejstarší dálnice. Odezvy se zrychlí jakmile tlačítko použijete. Většinu změn provádí elektronika jiným zpřevodováním polohy pedálu plynu nebo odporu natočení volantu, adaptivní tlumiče zhorší komfort ve prospěch ukázkové ovladatelnosti s minimálními náklony karoserie.
Závěr
Zafira oslovuje zákazníky především vyvážeností svých vlastností, širokou nabídkou motorů, německou precizností patrnou v interiéru, při jízdě, ale také v ceníku. Ten začíná na atraktivní sumě hluboko pod 600 tisíc korun, ale pro verzi s výbavou odpovídající dnes již běžnému standardu dáte spíše 700 tisíc a víc. Od níže uvedených ceníkových cen si můžete rovnou odečíst 60 tisíc jako plošnou slevu. U dealera asi uhádáte ještě o něco více…
Kdo chce speciality, u Opelu uspěje. V nabídce je hned několik audio a navigačních systémů, vyspělý systém adaptivních tlumičů a široká nabídka kol z lehkých slitin. Příplatky za turbodiesely jsou proti benzinovým verzím nemalé. Připlácet za přítomnost hlavových airbagů se nám v této cenové kategorii jeví jako nemístné.
První cena vozu | 561.900,-Kč (Zafira 1.6 16V (85 kW), Essentia) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 674.900,-Kč (Zafira 1.7 CDTI (92 kW), Essentia) |
Základní cena testovaného vozu | 785.900,-Kč (Zafira 1.7 CDTI (92 kW), Sport) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 1.034.300,-Kč (Zafira 1.7 CDTI (92 kW), Sport) |
Související články:
Plusy
- Úsporný motor s menšími vibracemi než u 1,9 CDTI
- Propracovaný interiér, variabilita
- Volba materiálů a jejich zpracování
- Jisté jízdní vlastnosti, výborné řízení
- Sportovní sedadla Recaro
Minusy
- Ovládání palubního počítače
- Nepřítomnost hlavových airbagů v základní výbavě
- Nízko umístěný panel ovladačů klimatizace
- Malá vnější zpětná zrcátka