TEST Peugeot 206 2,0 HDI
Turbodiesely jsou v posledních letech velmi populární, i když se v mnohých případech vzhledem k vysoké pořizovací ceně nejedná o úplně ideální (ekonomicky zdůvodnitelné) řešení. Toto platí především u kategorií malých vozů, kdy příplatek za "turbo-nafťák" tvoří nezanedbatelnou část pořizovací ceny vozu. Jak je tomu u Peugeotu 206 s turbodieselem HDI, vám naznačí následující test.
Testovaný Peugeot 206 byl osazen dvoulitrovým turbodieselem HDI s maximálním výkonem 66 kW a točivým momentem 205 Nm. Tento motor se dodává i do mnohem těžšího modelu 406, takže je vcelku jasné, že s lehkou dvěstěšestkou nebude mít problémy (pohotovostní hmotnost jen 1070 kg). Praxe ukázala, že tomu tak je. Jezdit je možno velmi rychle, s možností bezpečného přejíždění, ale zároveň v poměrně nízkých otáčkách - tedy i tiše. Maximální rychlost je 180 km/h a zrychlení z klidu na 100 km/h zvládne 206 HDI za slušných 12 sekund. Odhlučnění motoru v interiéru je až překvapivě dobré a je plně srovnatelné s tiššími benzínovými motory. Spotřeba se i při svižné jízdě dá udržet na hranici 5 litrů nafty na 100 km, což při objemu nádrže 50 litrů dává dojezd "magických" 1000 km na jedno natankování.
Interiér svou prostorností odpovídá současným nárokům na tuto třídu automobilů, to znamená, že poskytuje velmi dobrý prostor vpředu a přijatelný na zadních sedadlech. Ovládání volantu, řazení i spojky jde velmi lehce, což je dobré vzhledem k tomu, že tento automobil často řídí ženy. Přes poměrně silný A sloupek je však poněkud hůře vidět do křižovatek a podobně je tomu s výhledem šikmo vzad, kde "vadí" robustní C sloupek. Nelíbily se nám také tvrdé a lesklé plasty použité na přístrojové desce. Naopak potěší přiměřeně "nefrancouzsky" tuhé sedačky a dobrým bočním vedením.
Zavazadlový prostor o objemu 245 l (Fabia 260 l, Clio 255 l, Polo 245 l) je dobře přístupný po otevření pátých dveří a po sklopení zadních opěradel je možné jej zvětšit na přibližně 1100 litrů. Nevýhodou však je, že nevznikne zcela rovná plocha.
Velmi dobré jízdní vlastnosti i přes těžký turbodiesel příliš neutrpěly a mírná nedotáčivost se začíná projevovat až při velmi rychlých průjezdech zatáčkami. Odpružení pro běžnou jízdu je přiměřeně komfortní. Brzdy bez ABS nás příliš nepotěšily. V kritické situaci na dálnici v rychlosti cca 120 km/h vůz při intenzivním brzdění "ustřelil" doprava (zablokování pravého předního kola), takže bylo nutné brzdění krátce přerušit a volantem korigovat směr, což mělo samozřejmě za následek prodloužení brzdné dráhy. Druhým příkladem podivného chování brzd byla naše standardní zkouška brzd z rychlosti 100 km/h do zastavení Po výrazném snížení rychlosti, které proběhlo bez problémů se v poslední fázi (rychlost okolo 30 km/h) mírně rozskákala lehká záď, což trvalo až do úplného zastavení. ABS by s největší pravděpodobností tyto neduhy odstranilo a rozhodně jej doporučuji.
A nakonec úvaha o tom, zda se HDI do 206ky vyplatí nebo ne. V první řadě samozřejmě záleží na tom kolik se ročně s takovým vozem ujede kilometrů. Obvyklá hodnota pro "vyplácení se" turbodieselu je 30.000 km ročně. Ve výbavě XT stojí 206 HDI 436 tisíc korun. Oproti tomu odpovídající motor 1,6 s výkonem 65 kW stojí 409 tisíc, tedy o 27 tisíc korun méně. Zde je cenový rozdíl přibližně odpovídající vyšší hodnotě turbodieselu a jeho teoreticky nižší spotřebě. Pokud by se však někdo spokojil s motorem 1,4 se slušným výkonem 55 kW, ušetří nezanedbatelných 68 tisíc korun. Tuto částku pochopitelně nikdy na naftě neušetříte. Na druhou stranu je fakt, že při prodeji vozu s turbodieselem dostanete "na ruku" podstatně, více než u "benzínu". Snad ještě jedna rada. Turbodiesel se velmi hodí pro dálniční provoz, pro nízké otáčky při vyšších rychlostech (nízký hluk v kabině i nízká spotřeba), zatímco i slabší benzínový motor (1,4/55 kW) obvykle bohatě postačuje pro městský provoz. Rozhodnutí je však samozřejmě na vás...