Šestý smysl automobilů? Takto fungují asistenty nouzového brzdění

Záchranáři ze Znojma mají ještě v paměti květnový případ řidiče, který při couvání srazil dvě malé děti. Jedno po střetu bohužel zemřelo. Podobná tragédie se stala v červenci také u Stuttgartu v Německu. A testy německého autoklubu vás možná překvapí. Inženýři vybrali deset modelů aut, které jsou asistentem brzdění při couvání vybaveny. A zrovna elektrický model od Škodovky – enyaq – moc dobře nedopadl.

Rozpoznávání osob

První kategorie zahrnovala různé experimenty s lidskou fi gurínou. Protože testy mohou vést ke kritickým zraněním, byla kategorii lidí přiřazena nejvyšší váha – 50 procent.

Tři scénáře zahrnovaly srážku stojící osoby s vozidlem, osobu přecházející silnici a osobu stojící v úhlu 90 stupňů za testovaným vozidlem. Nejlépe brzdil ve všech případech Mercedes X3 a Ford Puma. Volkswagen Tiguan testem prošel, ale podle autoklubu brzdil vždy velmi tvrdě. A čtveřici úspěšných uzavřel model od Volva EX30. Volvo spolehlivě detekovalo všechny překážky a ostatní účastníky silničního provozu a brzdilo před nimi. Pak už bohužel nebyly asistenční systémy stoprocentní.

Elektrická Škoda Enyaq skončila čtvrtá od konce. V testech reagovala příliš pozdě. Zklamala pozdním zásahem asistentu nouzového brzdění, který v některých scénářích znemožňuje úplné zabránění srážce. Systém při couvání ve vyšších rychlostech kolem osmi kilometrů za hodinu sporadicky brzdí před pohybujícím se chodcem.

Podobně na tom byl i konkurenční elektrický Hyundai Ioniq 5. Systémy nouzového brzdění někdy reagovaly příliš pozdě na fi gurínu autíčka při rychlosti kolem osmi kilometrů za hodinu. Systém je navržen pouze pro nízké rychlosti při narážení na malé překážky. Na ostatní překážky ale reagoval dobře, proto taky dostal o deset procent vyšší hodnocení spolehlivosti než Škoda Enyaq.

Asistenty pro vycouvávání nejsou dokonalé, odhalila americká studie

Marek Bednář

Bezpečnost

27

Renault 5 zase vůbec nebrzdil v případech, kdy chodci vzadu kolem auta přecházeli.

Spokojený by nebyl s výsledky testů ani Elon Musk se svým modelem Tesla Y před faceliftem. Sice má systémy parkovacího asistentu a několik kamer, ale spolehlivě brzdí pouze v případě pohybujícího se chodce. Při všech ostatních scénářích vůbec nefungoval a testy končily kolizemi. V továrně o těchto chybách zřejmě vědí, protože v manuálu se píše: „Automatické nouzové brzdění je navrženo tak, aby zmírnilo účinky čelního nebo zadního nárazu, s omezenou funkčností v režimu couvání.“ Kdo by ale v dnešní době četl celé manuály…

A neosvědčily se ani systémy čínského vozu BYD Seal. Neměly žádný brzdný zásah na překážkách ani u účastníků silničního provozu přímo za vozidlem.

Nespoléhejte na ně

Asistent nouzového brzdění je pro auta povinný zatím jen vpředu, od května 2022 pro nově homologovaná auta a od května 2024 pro všechna nově vyrobená auta. Má zmírnit následky střetu s autem nebo překážkou vepředu.

Stále to jsou jen asistenční systémy. Nemají za úkol vyřešit situaci za vás, umí být jen takovým vaším šestým smyslem. To platí i pro systémy detekce při couvání. Mají kontrolovat dráhu za vámi a vlastně fungují na základě dvou jednoduchých senzorů.

Vzadu jsou asi všem známé ultrazvukové senzory, které znáte spíš jako „parkovací zvukové signály“. Používají se k detekci blízkého provozu. Pro rozpoznání jedoucího auta, cyklisty nebo chodce jdoucího za vozidlem jsou ale potřeba senzory s delším dosahem. A tak tam automobilky dávají ještě navíc radarové senzory. Oba typy fungují v podstatě dost podobně. Senzor promítá zvukové nebo elektromagnetické vlny, které se odrážejí od předmětů. Vozidlo je pak použije k výpočtu vzdálenosti k překážce.

Často montované kamery nyní pomáhají detekovat nebezpečí i při couvání. Problém však spočívá ve zpracování dat. Na rozdíl od jiných senzorů snímky z kamer neposkytují informace o hloubce. Systém proto musí vzdálenost jen odhadovat – a právě v tom je háček. Vzdálenost nemusí spočítat systém správně a couvání pak může skončit nehodou.

S čím to v Česku sdílíme silnice?! Přesvědčit se o zabrzdění auta je prý zbytečnost

Marek Bednář

Bezpečnost

28

Nutný vývoj

Test německého autoklubu ADAC ukázal, že parkovací asistenty s automatickým brzděním mají velký potenciál, ale zdaleka nejsou optimální. Nelze čekat, že po nehodě při couvání přijede limuzína s inženýry, kteří se budou omlouvat, že na vině byla chybná elektronka XY, jako ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje!.

Podle ADAC se osvědčila kombinace radarových a ultrazvukových senzorů, i když jejich dosah je maximálně tři metry. A tak by se měl podle odborníků z autoklubu možná stát asistent brzdění při couvání povinnou výbavou každého automobilu. Výrobci by mohli popřemýšlet a svá vozidla vybavit účinným parkovacím asistentem s funkcí brzdění ve standardní výbavě.

Vždyť potřebná technologie již ve většině automobilů je. Německý autoklub třeba navrhuje propojení zadních ultrazvukových senzorů s funkcí brzdění, kterou již zvládá systém ESP, jenž je v nových vozech povinný.

Zdroj: Svět Motorů