Praga v nové době: Od náklaďáků, přes motorky, k závodním autům a letadlům

Praga bývala za první republiky důležitou československou automobilkou, jejíž portfolio zahrnovalo osobní a nákladní vozy, motocykly i autobusy. Po druhé světové válce ale důležitost firmy klesla, když se musela zaměřit výhradně na nákladní vozidla. Po revoluci důležitost Pragy dále uvadla, dnes však opět pomalu ožívá, a to jako výrobce závodních speciálů.

Historie tzv. Pražské továrny na automobily se datuje do roku 1907, kdy První česko-moravské továrny na stroje v Praze navázaly spolupráci s Ringhofferovými závody v oblasti výroby aut. První vozy vznikly díky licencím od italské firmy Isotta Fraschini nebo francouzského Renaultu, samotná značka Praga se na vozech poprvé objevila až v roce 1909, kdy odkázala na latinský název místa výroby, tedy Prahu.

Větší úspěchy ale přišly až po roce 1911, kdy na pozici vrchního konstruktéra nastoupil talentovaný František Kec, který do té doby působil u mladoboleslavské automobilky Laurin & Klement (dnešní Škoda Auto). Kec navrhl těžký nákladní automobil Praga V (tzv. autovlak), který následně vyhrál soutěž vypsanou tehdejším rakousko-uherským ministerstvem války.

Díky obří zakázce se dosud ztrátová pražská automobilka stala úspěšnou a v následujících letech může expandovat, díky čemuž se vypracovala na největšího automobilového výrobce v Československu, který na začátku třicátých let předčil i Škodu a Tatru. Třeba v roce 1933 Praga prodala na domácím trhu 2.230 vozidel, zatímco Tatra 2.109 vozidel, Škoda 1.224 a Aero 1.080. Nabídka se během let rozšiřuje, a tak pražská firma postupně nabízí malý vůz Praga Picollo, velký automobil Praga Lady, náklaďák Praga RN nebo autobus Praga NDO. Pragovka dokonce vyrábí i motocykl Praga 500 BDS a letadla – cvičné stroje BH-39 a E-41.

V průběhu druhé světové války se Pragovka samozřejmě musela přeorientovat na výrobu pro armádní účely, a tak se libeňský závod začal zaměřovat hlavně na produkci lehkých tanků LT vz. 38 a bojových vozidel. Výroba osobních vozidel pokračovala jen v omezené míře. Část konstruktérů navíc v rámci totálního nasazení zamířilo do Německa.

Právě výroba pro armádní účely znamenala, že byla libeňská továrna Pragy krátce před koncem války rozbombardována. Během náletů bylo zničeno na 90 % celkových prostor závodu, kvůli čemuž se firma po válce stěhuje z Libně do Vysočan, do bývalého závodu Junkers.

Ještě v roce 1945 je podnik znárodněn a o rok později zařazen pod ČKD (Českomoravská-Kolben-Daněk). Do roku 1947 ještě vznikne 97 exemplářů osobního vozidla Praga Lady, poté už ale Pragovka byla nucena se přeorientovat výhradně na nákladní vozidla, podobně jako další podniky se kvůli komunistickým plánům musela zaměřit na jednu činnost.

Zprvu pokračuje výroba předválečných typů RN a RND (první s benzinovým, druhý s dieselovým motorem), v roce 1952 ale přichází novinka v podobě modelu V3S, který udá trend i na další desetiletí. Vejtřaska se ihned stala legendou, a to díky skvělým terénním vlastnostem. Šestikolové vozidlo dostalo kolové redukce na všech kolech nebo uzávěrky diferenciálů na obou zadních nápravách a zvládlo se brodit v 80 centimetrů hluboké vodě. To, spolu s jednoduchou konstrukcí znamenalo, že armáda „vejtřasku“ pro její vlastnosti milovala, což později poznali i civilisté – pro ně byla V3Ska (vojenský třítunový či třínápravový speciál) nabízena jako S5T (silniční, užitečná hmotnost pět tun).

Přímo v Pragovce se ale V3Ska dlouho neohřála. V roce 1961 byla Praga spojena s podnikem AZ Letňany (Avie), což znamenalo další hřebíček do rakve někdejšího největšího výrobce aut v Československu. Výroba typů V3S a S5T se totiž postupně přesouvá do letňanských provozů Avie, zatímco původní podnik se začíná specializovat na vývoj a výrobu převodovek pro nákladní vozy a autobusy. Vůbec poslední „ryzí“ pragovka opouští výrobní linku 16. června 1964 v devět hodin.

Na oblast převodovek se Praga orientuje i v době normalizace. Firma mimo jiné produkuje převodovky různých typů pro traktory, jeřáby, nakladače i autobusy. Vedle toho však u Avie stále pokračuje výroba Pragy V3S/S5T, a to až do roku 1990.

Liaz v nové době: Jak dopadl známý severočeský výrobce nákladních vozů?

Po revoluci se Praga přece jen vrací zpět k automobilové výrobě. Praga je v roce 1992 privatizována, spolu s čímž je zahájena i produkce nákladního modelu UV80, vyvíjeného od poloviny osmdesátých let. Ta nakonec pokračuje až do roku 2001, kdy je nahrazena modelem Alfa UN, navrženým jako univerzální nosič nářadí pro zimní a letní údržbu silnic. Souběžně s ním jsou v prvních letech nového milénia v omezených počtech vyráběny i další typy, nosič nástaveb Alfa UN, nákladní terénní speciál Golden a přepravník Grand. Většího úspěchu se ale vozidla v tvrdé konkurenci nedočkají, a tak je jejich výroba i kvůli finančním trablům firmy v roce 2008 ukončena.

Vedle toho se však Praga vrací i do světa motocyklů, když se začne angažovat v oblasti terénních strojů. Sériová výroba prvního takového typu – ED 250 začala v roce 1999, a to díky znalostem konstruktérů naverbovaných od Jawy. O rok později následuje ED 610, která na rozdíl od předchůdce dostala silnější, konkurenceschopnější motor. Novodobá motocyklová éra Pragy je ale nakonec jen krátká, finanční potíže Pragy výrobu motorek zastaví v roce 2003.

Aktuálním majitelem značky Praga je společnost Praga Export, vývozce zbraní, založený v roce 2006 Petrem Ptáčkem. Ta se rozhodla vozy značky Praga oživit. S původní Pragovkou má ale firma společné jen jméno, auta totiž neprodukuje v Praze, ale na Slovensku, nedaleko okruhu Slovakiaring.

Nejprve ve spolupráci s italskou firmou IPKarting nabídla motokáry s logy Praga, aby se následně vrátila i do světa automobilů. První dílo z roku 2011 – Praga R4 – vycházelo z techniky slovenského sporťáku K1 Attack. Praga R1 představená o dva roky později byla už designově svébytným vozem, o pohon se ale staral motor od Renaultu. Automobil debutoval jako závodní speciál, v roce 2015 ale následovala i silniční verze. Ta má vzniknout jen v 68 exemplářích, a to protože byl vůz nazvaný R1R první osobní pragovkou po 68 letech.

Sen sportovní pragovky ale není jediný, který současní majitelé Pragy mají. Aktivity dnešního vlastníka zahrnují i společnost Praga Aviation, která se, jak z názvu vyplývá, zabývá oblastí letadel. Tato firma aktuálně ve spolupráci se společností Orbis Avia pracuje na vlastním letadle, víceúčelovém modelu pro šest osob, nazvaném Praga Alfa.

Video: Rapper Pitbull, natažený Veyron, hromada holek a... Praga R1!

Praga už určitě nebude tak velkou automobilkou jako ve třicátých letech, její současné aktivity ale vypadají nadmíru zajímavě. Tak snad současným vlastníkům vydrží elán i finance. S ohledem na svoji historii by si to Praga zasloužila.