TEST Renault Clio Sport 2.0 - Manželce ho nekupujte (02/2002)

Nebýt šestnáctipalcových litých kol a xenonových světlometů, vypadalo by tohle auto jako jedna z mnoha nákupních tašek. Ale nenechte se mýlit, Clio s přídomkem Sport a výkonem 124 kW strčí svými výkony do kapsy drtivou většinu vozů nižší střední i střední třídy.

Automobilu Clio Renault Sport to opravdu sluší, i když se od svých pomalejších sourozenců liší jen mohutnějšími nárazníky, šestnáctipalcovými koly z lehkých slitin a nápisem Sport na zádi. Sportovní duch vládne o něco více v interiéru, kde najdeme sedadla s výborným bočním vedením, kůží potažený volant, odlehčené hliníkové pedály a řadicí páku pětistupňové převodovky. Ta má sice poměrně přesný chod a přiměřeně dlouhé dráhy, vzhledem ke sportovnímu poslání vozu však mohlo být řazení ještě preciznější. Vpředu je místa tak akorát, vzadu se již budou osoby kolem 180 cm poněkud tísnit zejména v oblasti kolen, na kratší cestování však Clio Sport bohatě postačí.

TEST Renault Clio Sport - kouzlo atmosféry

Už po nastartování dává dunivý zvuk motoru jasně najevo, s kým máte tu čest, poněkud nás ale překvapil nevyrovnaný běh motoru naprázdno, což však lze sportovnímu vozu snadno prominout. Do 5000 otáček za minutu se jednotka chová tak, jak se dá od dvoulitru v takto malém voze očekávat. Má slušný zátah v celém spektru otáček a příjemně zrychluje, aniž by bylo třeba příliš často řadit. Po překročení 5000/min však teprve ukáže svůj potenciál, vyčíslený na 124 kW. Řev jednotky už hluková izolace nemá šanci pohltit a Clio parádně ožije až do 7000 otáček za minutu, kdy dojde k zásahu omezovače. Právě pokud jsme ručku otáčkoměru drželi mezi pětkou a sedmičkou, bylo předjíždění otázkou okamžiku a spolu s malými rozměry vozu bylo možné se bezpečně vtěsnat snad do každé mezery v koloně automobilů. Při ostré, ale nijak extrémní jízdě vůz spálil 10,5 l na 100 km, což je vzhledem k hojně využívané maximální dynamice dobrá hodnota, byť výrobce uvádí 8,1 l na 100 km, čehož se pravděpodobně dá dosáhnout, je k tomu ale třeba překonat opravdu velké pokušení.

Podvozek byl nastaven opravdu hodně tvrdě, takže se v zatáčkách nakláněl jen málo na nerovnostech však čas od času nepříjemně odskočil, ovšem stačilo jen lehce ubrat plyn a již se opět choval poslušně. Spolu s přesným a strmým řízením clio reagovalo přesně na každý pohyb volantu a na kvalitní silnici sedělo jako přibité. Svůj podíl na tom jistě měly i vynikající pneumatiky Continental Sport Contact 2, které umožňovaly jet za deště téměř tak rychle, jako na suché silnici. Na našich nerovných silnicích však měl vůz potíže s držením přímého směru, takže bylo nutné jej neustále korigovat, při řazení, kdy se volant drží jen jednou rukou bylo občas třeba vyvinout ke zkrocení vozu značnou sílu a hbitost. Příkladně neutrální chování v zatáčkách přecházelo v extrémních situacích do lehce nedotáčivého, pouhým vyšlápnutím spojky nebo ubráním plynu se však vůz opět poslušně srovnal. Přetáčivost mu byla naprosto cizí a i při brzdění byl příkladně stabilní, brzdný účinek se dostavoval okamžitě a zpomalení bylo téměř tak efektní, jako akcelerace.

Hity devadesátek: V roce 1998 debutovaly bestsellery Peugeot 206 a Ford Focus

Clio Renault Sport stojí 695.000 korun, což z něho dělá asi nejdražší vůz nižší třídy (pokud nepočítáme extremistu Clio V6), ovšem za tyto peníze nabízí tolik radosti z jízdy, že by se milovníkům sportovního svezení jen těžko vydávala tato suma za sedan střední třídy. Ve své třídě tohle auto nenajde srovnatelného soka, a nelehko bude hledat konkurenta i ve vyšších kategoriích. Akcelerace i brzdy jsou znamenité, pružnost motoru taktéž, spotřeba je akceptovatelná a jízdní vlastnosti nadprůměrné, ovšem podvozek má přece jen se 124 kW občas spoustu práce.