TEST S Fordem v Brands Hatch: Shelby GT500 a tříválcový Caterham

Příležitost pohrát si, jako jediní z Česka, s Shelby GT500 však nebylo jedinou „atrakcí“. Ford je velmi hrdý na svůj tříválec EcoBoost, takže jsem si mohl tento litrový motor roku 2012 vyzkoušet i v Caterhamu. Ano, čtete dobře, místo klasické základní šestnáctistovky o výkonu 120 koní byl v prototypu zastavěn lehčí přeplňovaný tříválec o výkonu 125 koní. Začněme ale pěkně popořadě.

Je klasické anglické ráno plné mlhy, rosy a ospalých taxikářů. Silnice jsou po nočním lijáku mokré, mraky se však začínají pomalu trhat a občas vykoukne sluníčko. To je dobré znamení, protože okruh v Brands Hatch je samé převýšení a samá zatáčka. Tedy minimálně jeho dvoukilometrová „Indy“ část, která obkružuje hlavní budovu a pit lane. Jezdit zde v dešti by nebylo to pravé ořechové, jsem zde totiž poprvé a tak se postupné osychání trati hodí.

ford jizdnidojmy

Autoškola v helmě

Po školení (barevné kužely kolem trati prý nejsou pro srandu králíkům) následuje úprk do boxů, kde už jsou připravení plechoví krasavci. Vedle aut navíc stojí známě vypadající chlápek, ze kterého se vyklube Tom Chilton. Byl některými považovaný za Stiga, než se prozradila jeho pravá identita, a má za sebou ve svých 27 letech bohatou kariéru vyšperkovanou dvanácti prvními místy v britském seriálu cestovních vozů BTCC. Letos válčí za Ford ve WTCC, takže asi nebylo lepší autority, se kterou probrat přítomné vozy. K tomu se ale ještě vrátím.

Co že to tu dnes máme? Samozřejmě Focus ST, dále formuli Ford s tříválcem (bohužel bez možnosti svezení) a již zmíněný Caterham a Shelby GT500. Ten působí hodně krvežíznivě, jeho zvuk snad ladil samotný satanáš, takže si pro první jízdu na stále mokré trati volím mnohem hodnější hatchback. To se v zápětí ukázalo jako skvělá volba.

Ford Mustang Red Tails Edition jako pocta afroamerickým letcům

Focus ST je perfektní mašinka. Strmé řízení je i přes pohon předních kol poměrně citlivé, jen občasný záškub po přidání plynu na vrcholu zatáčky mi připomene, že přední kola v tu chvíli mají plné ruce práce. Vyvážení i grip na okruhovém asfaltu je naprosto skvělé, nedotáčivost jde předvídat a balancovat na ostří nože. To se hodí třeba v Druids Bend, což je nakloněný pravý vracák s výjezdem do klesání. Poslouchám instruktora a sleduji kužely, Tom Chilton zde ale jezdí mnohem utaženější stopu, při které se dostane k vnitřnímu obrubníku dřív a chvíli ho kopíruje. Nemyslím si, že by to tak bylo v civilním ST výrazně rychlejší, spíš je to klasická rychlá stopa závodních aut, znemožňující předjetí v téhle nejpomalejší zatáčce okruhu.

ford jizdnidojmy

Řadička skáče v kulise poslušně, díky točivému momentu ale vlastně není proč řadit jiné rychlosti než trojku a čtyřku, takže převodovka moc za uši nedostává. To brzdy jsou na tom mnohem hůř. Na cílové rovince se tvrdě zpomaluje z vytočené čtyřky, musím se držet vlevo a kopírovat počáteční zavírání pravého padáku Paddock Hill. Mířit pěkně na kužel, ještě počkat, ještě chviličku... a šup, odpoutat se od čáry (povrch tu je docela zvlněný, takže dobrzdit tu správně je občas docela adrenalin) a zatočit doprava. Asfalt se prudce sklání dolů, auto poslušně trefí apex, a nebezpečně se blíží levému okraji ne zrovna přehnaně široké dráhy. Instruktor nabádá k využití obrubníku, což se hodí, protože když za apexem přidáte plyn, je toho na pneumatiky už opravdu hodně. Následuje ďolík, přetížení a honem zase nahoru pod most.

TEST Ford Focus ST: První jízdní dojmy

Když si nechám ukázat závodní stopu od Toma, dovolí si v první zatáčce nechat utéct zadek, takže z hrozivého dropu jedeme chvíli jako zkušení drifteři. No dobře, tak úplně závodní stopa to v první zatáčce není. Focus ho poslouchá na slovo, ví přesně kde brzdit a kde přidat plyn a nebojí se obrubníků, které ale občas kloužou. Tady by se hodil poctivý mechanický samosvor. Auto se umí pod brzdami krásně složit do zatáčky, hlavně při nájezdu do Surtees se jasně pozná, kdo sedí za volantem: novináři poslouchají instruktory a povolí brzdu ještě před zatočením, Tom brzdí o něco později a začne při tom zatáčet.

Zatímco první hodinu je Mustang na zatáčkovitém okruhu tak trochu pro smích, na Focus ztrácí v průměru asi pět sekund na kolo (!), po oschnutí trati se karta obrací. Zadní kola už mají dostatek adheze a já si začínám troufat. Je tu jak otevřená, tak klasická verze Shelby GT500, protože jsme na okruhu a ne na riviéře, tak si raději vystojím frontičku u modrého kupátka.

ford jizdnidojmy

Jakej sval to zemí otáčí...?

Uvnitř silného GT500 to sice nevypadá jako v německé prémii a za velkým volantem určitě vypadám v té erární helmě trochu směšně, jenže 671 koní a 855 Nm jsou čísla, která je potřeba chvíli vydýchat. Popouštím spojku, šlapu na plyn, výfuk zlověstně duní a auto stojí. Spojka zabírá, na rozdíl od Focusu, až nahoře, takže všichni novináři se rozjíždějí za burácivého soundtracku. Hned za výjezdem z boxů řadím ve třiceti rychle trojku, točivého momentu je tolik, že to není sebemenší problém. Vrhám se do první zatáčky, očekávám zaplavání, úpění instruktora a tichý povzdech. Jenže nepřichází ani jedno, instruktor si na výjezdu z každé zatáčky hraje na zaseknutou desku a radí přidávat plyn až při narovnaných kolech. Že bych se prý mohl roztočit. Aha, dík za radu.

Dvě kola se seznamujeme a do toho třetího se rozhodnu vlítnout po americku. Šestipístková Bremba ignorují brzdné body stanovené pro Focus, jsou o tolik lepší a navíc po celou dobu mého kroužení po okruhu (což bylo nějakých deset minut) znatelněji nepolevily. To ostatně chválil i Tom Chilton, kterému brzdy v ST výrazněji odcházely někde během třetího ostrého kola. Tady kolo pět, šest... a pořád na konci cílovky brzdí jako ďas. Řízení není tak vytříbené, jak bychom si v Evropě představovali, zato podvozek je opravdový majstrštyk. Až se zase někdo bude vysmívat pevné zadní nápravě, vemte ho Panhardskou tyčí po hlavě. GT500 má víc gripu než lehké ST a tak na suché trati neztrácí vůbec nikde. Zatáčky projíždí s přehledem, na vytříbenost třeba BMW M3 to sice nestačí, ale rozhodně se v něm na Brands Hatch necítíte nepatřičně.

ford jizdnidojmy

Ford Focus ST: Nová výzbroj britské policie

Je tu ale jedna věc, co mě trochu zklamala. Já vím, technický okruh není to nejlepší místo pro prohánění tak bláznivého auta, ale kdybyste mi řekli, že má o sto nebo dvě stě koní méně, moc bych se s vámi nehádal. Přeplňovaný osmiválec o objemu 5,8 litru je bezpochyby skvělý, svou roli v tom může hrát hmotnost kolem 1,8 tuny nebo delší převody (auto umí jet až 325 km/h!) šestistupňového Tremecu TR6060... kdo ví. Bylo to nejsilnější auto, které jsem kdy řídil, a zanechalo ve mě pouze velmi rychlý dojem, ne dojem zcela bláznivě rychlý.

Zpátky na okruh. Jestli vás napadla otázka, zda jsem umanutého instruktora vysadil a šel zkusit potrápit zadní dvacítky o rozměru 285/35, odpověď zní ne. Zase tak drsní v redakci nejsme, navíc by s námi asi hodně rychle vyběhli. Ale umíme si hrát na hlupáčky a šlapat na pedál výrazně dřív, než velký volant instruktorovi ukáže, že jsou kola narovnaná. Ustřelení zadku je až dětsky jednoduché, v tom teda měl ten nervózní chlapík pravdu. Auto v tu chvíli nepanikaří, naopak vás v tom GT500 k pasažérovo nelibosti doslova poňouká. Krásně plynule se srovná a Focusy prskají vzteky. Jo, děcka, tohle je opravdový král silnic.

Caterham a nepovedený závod

Na Caterham s tříválcem jsem byl opravdu zvědavý. Musím se vám ale přiznat, že přes kýbl vyplaveného adrenalinu, ukrutnou zimu a permanentní strach z vypadnutí na asfalt, který mi pod zadkem upaloval nebezpečnou rychlostí, jsem na motor trochu zapomněl. Omezovač byl nastaven na šest tisíc, od čtyř tisíc táhnul poměrně slušně (na rozdíl od GT500, který zatahoval jako lokomotiva vždy a všude) a přes vítr ho nebylo skoro vůbec slyšet. Nulová nedotáčivost je společným znakem caterhamů, takže jediný rozdíl byl ten, že to... ehm... do kopce moc nejelo. Tedy bráno absolutně, z vytopené kabiny estéčka, pocitově jsme letěli jak Vettel. Brzdné body a stopu najetou z ST v klidu ignoruji, na dráze si můžu dělat doslova co chci. Těžké řízení sice není tak upovídané, jak by člověk čekal, ale víte vše potřebné a je to prostě stoprocentní zábava.

TEST Ford Mustang Boss 302: Za volantem americké bestie (+ video)

Perličkou měl být závod na tři kola mezi sportovně upravenou dodávkou (podívejte na fotky), litrovou formulí, GT500 a Focusem ST. Za volantem seděli profíci, kteří během dne testovali formu aut. Cílem bylo pustit auta do závodu postupně tak, aby se po třech kolech zase potkala na cílové rovince a bylo to napínavé. Nejlepšího času na kolo dosáhla samozřejmě formule, která dva kilometry proletěla za 49 sekund, GT500 na to potřeboval o sedm sekund víc a Focus ST rovnou minutku (kombík ještě o dvě sekundy víc). Pro srovnání, speciály DTM na stejném okruhu letos jezdily kola za zhruba 43 sekund.

ford jizdnidojmy

Van byl výrazně nejpomalejší (jeho čas se mi nepodařilo zjistit), takže vyrazil jako první. Potom Focus, GT500 a nakonec formulka, která zajela nedavno Severní smyčku za 7:22. Jenže ouha, hned v prvním okruhu se formule prošourala kolem boxové zídky a bylo jasné, že je něco v nepořádku. Závod skončil vítězstvím Focusu ST, mě ale víc zajímalo, co přesně odešlo u formule. Záhadu se podařilo vyřešit hned při sundání krytu motoru: odfoukla se hadice od turba, holt tři atmosféry jsou tři atmosféry.

I bez závodní třešničky na dortu to ale byl perfektní den na místě doslova prodchnutém motorsportem.

@@IMAGE:641038@@