Sergio Marchionne končí jako šéf Fiatu. Připomeňte si jeho příběh. A kdo je jeho nástupce?

Uplynulý víkend byl v koncernu Fiat Chrysler Automobiles ve znamení nečekané rošády ve vedení. Kvůli zdravotním potížím ve funkci šéfa FCA skončil Sergio Marchionne a s okamžitou platností ho nahradil Mike Manley. Jelikož Marchionne za svého působení ve funkci šéfa FCA způsobil množství kontroverzí, připomeňme si jeho příběh. A kdo je zač jeho nástupce?

Ke spojení jména Marchionne s Fiatem došlo v květnu 2003, kdy se stal nezávislým členem představenstva Fiatu S.p.A., aby se v únoru následujícího roku stal šéfem značky. Do té doby byl přitom tento původem Ital z Chieti, který ve 13 letech s rodiči emigroval do Kanady, spojen hlavně s finančním světem, pracoval třeba jako daňový specialista u auditorské společnosti Deloitte & Touche nebo jako finanční ředitel konzultační firmy Lawson Group, a tak si rychle vydobyl přezdívku účetní, která se s ním nesla celé období ve vedení koncernu FCA.

Sergio Marchionne už není šéfem Fiatu a Ferrari kvůli zdravotním problémům

S financemi ostatně u Fiatu musel hodně pracovat, protože musel realizovat plán zahájený svým předchůdcem na ozdravení podniku. Po letech ztrát bylo potřeba udělat z Fiatu účinněji fungující společnost.

V tomto směru se Marchionneho restrukturalizace ukázala jako skvělá, v roce 2007 byl Fiat nejrychleji rostoucí evropskou automobilkou, za druhé čtvrtletí tehdejšího roku navíc vykázal rekordní zisk ve výši 593 milionů eur. Pomohl tomu svěží marketing, snížení výrobních nákladů a zahájení prodeje nových aut. Tehdejší éra byla ve znamení zajímavých novinek v podobě Grande Punta, Sedici nebo Liney, v roce 2007 nastupovala oživená pětistovka.

Už tehdy ale z Marchionneových úst zaznívaly mnohé ambiciózní plány, k jejichž realizaci z různých důvodů nedošlo. Třeba v roce 2007 prohlásil, že Alfa Romeo a Lancia budou do tří let ziskové s tím, že Alfa v roce 2009 opět začne prodávat své vozy v USA, včetně nástupce tehdy končícího sedanu vyšší střední třídy 166. Takového auta jsme se přitom dodnes nedočkali... Měla se vrátit i Lancia Aurelia, na níž ale nakonec nedošlo, alespoň že návrat Lancie Delty realizován byl.

Svatba Fiatu s Chryslerem

Nejvíce se Marchionne proslavil v roce 2009, kdy se Fiat spojil s Chryslerem. Už tehdy mimochodem hrdě nosil své svetry místo obleku. O potenciálním partnerovi se hovořilo již od roku 2008, kdy v reakci na tehdejší začátek hospodářské krize Marchionne prohlásil, že bez spojence to nepůjde.

„Už nemůžeme vyvíjet a vyrábět auta sami. Potřebujeme podstatně větší výrobní zázemí a potřebujeme se o něj dělit,“ řekl tehdy a zároveň přiznal, že méně smysluplné projekty zastaví. Tehdy mimochodem šlo i už o plánované SUV od Alfy, k jehož budoucnosti uvedl: „Zeptáte-li se mě, zda budu investovat do nového SUV Alfy, pak odpovím: Ne! Rád bych využil kostru někoho jiného a jen ji potáhl kůží. Pokud to budu schopen udělat za 100 milionů euro, budu vypadat jako hrdina.“

Tenkrát se v médiích psalo o tom, že vydělávající Fiat má zájem o německý Opel nebo švédský Saab koncernu General Motors, který se potýkal s problémy. Fiat navíc s touto automobilkou předtím nepříliš úspěšně spolupracoval. K tomu ale nedošlo, místo toho Fiat v roce 2009 vytvořil alianci s konkurentem GM, Chryslerem. Ten krátce předtím vyhlásil řízený bankrot a spolupráce s italskou automobilkou pro něj byla východiskem k odvrácení likvidace. Šéfem Chrysleru se přitom tehdy stal právě Marchionne.

V následujících letech pak Fiat svůj podíl v Chrysleru navyšoval, a to až do roku 2014, kdy došlo k vytvoření koncernu Fiat Chrysler Automobiles, v jehož čele stanul právě Marchionne. Charismatický manažer přitom už tehdy ukázal, že spojitost Fiatu s domovskou Itálii neřeší, pokud se mu to finančně nevyplatí. Prohlásil, že by Fiatu bylo lépe bez ztrátových italských továren (Termini Imerese na Sicílii), což italské odbory těžce nesly. Sídlo nově vzniklého FCA pak klidně nechal umístit do Londýna, což se ukázalo jako daňově výhodnější řešení. V roce 2014 pak od koncernu oddělil Ferrari, s jehož akciemi se následující rok začalo obchodovat na newyorské burze. Cíl byl opět jediný, získat co nejvíce peněz.

Myslí tohle Marchionne vážně? Fiat má v domovské Itálii ukončit výrobu mainstreamových aut

Alfu Romeo však Marchionne odmítl prodat koncernu Volkswagen Group, který o ni v roce 2010 otevřeně projevil zájem. Šéf Fiatu se totiž rozhodl vytvořit z Alfy šperk koncernu, což však nakonec trvalo hodně dlouho, mnohem déle, než se původně mluvilo. Nová generace vozů z křížem a hadem ve znaku nakonec přišla až v roce 2016 se sedanem Giulia.

Nesplněné plány a seškrtání nabídky

Právě kvůli ambiciózním plánům a nesplněným slibům se mnozí fanoušci Marchionnemu vysmívali, v domovské Itálii si ale stále držel silnou pozici. Vždyť v roce 2014 se stal i šéfem Ferrari, když nahradil oblíbeného Lucu di Montezemola. A to přestože třeba vlastně zaříznul legendární Lancii, kterou se nejprve snažil zachránit převzetím části nabídky od Chrysleru, aby po neúspěchu takového řešení její nabídku postupně omezil jen na Ypsilon. Ta se dnes prodává pouze v domovské Itálii, kde zůstává hitem, jedním z nejprodávanějších aut na trhu. Něco podobného přitom platí i pro Chrysler, z někdejší široké palety modelů je jen velké MPV Pacifica a letitý sedan 300.

Právě v posledních měsících se přitom začalo hovořit o tom, že Marchionne ve vedení FCA skončí. Svůj konec si naplánoval na příští rok s tím, že ještě letos představí strategické plány koncernu pro následující léta.

A jak bylo u něj zvykem, byla to velká show. Po letech se na tiskové konferenci ukázal v saku (byť jen nakrátko) a sliboval záplavu novinek, jak bylo vždy jeho dobrým zvykem. Prý se máme těšit na nový elektrický sporťák od Maserati, dvě sportovní novinky od Alfy Romeo nebo baby-SUV od Jeepu. Právě americká značka kvůli oblibě SUV má dostat velký prostor, a to i na úkor Fiatu, což jeho fanoušci nelibě nesou. Právě Fiat se také tak nějak v Evropě stáhnul, ve velkých segmentech už nefiguruje, dokonce se hovoří i o konci prodeje Tipa v Evropské unii.

FCA a jeho budoucí plány. Jak to bude s Fiatem? Nabídne ještě méně modelů! A neskončí Chrysler?

Jenže tyto kroky se ukázaly jako úspěšné a dnes je FCA v mnohem lepší kondici, než když Marchionne přebíral Fiat. Z finančního hlediska se tak Marchionneho působení u Fiatu dá považovat za úspěšné, byť mu jeho někdy kontroverzní kroky mnozí neodpustí.

Plány na očekávaný konec ve funkci ale nakonec nedopadly. Jestliže budoucí plány koncernu měnila hospodářská krize nebo změny preferencí zákazníků, do ukončení Marchionneho kariéry ve Fiatu zasáhla vyšší moc. Po červnové operaci ramene nastaly blíže nespecifikované komplikace, výsledkem čehož dnes šestašedesátiletý manažer skončil v komatu a podle italských médií na lůžku ve švýcarské nemocnici leží za pomoci přístrojů. O víkendu se přitom prý jeho stav nelepšil, některá média dokonce tvrdí, že by jeho stav mohl být nevratný.

Kdo je Mike Manley?

Vedení Fiatu přitom na nic nečekalo a během víkendu v reakci na situaci narychlo oznámilo nahrazení Marchionneho ve vedení koncernu. „Výsledkem (zdravotních komplikací) se pan Marchionne nebude moci vrátit do práce,“ tvrdí lakonicky oficiální tisková zpráva oznamující dosazení Mikea Manleyho na pozici šéfa FCA, a to s okamžitou platností. Může to trochu připomínat jakýsi palácový převrat, FCA ale zdůrazňuje, že výměna CEO byla stejně v plánu, a tak byl jen celý proces urychlen.

Příchod Mikea Manleyho na pozici šéfa Fiatu přitom není tolik překvapivý, patřil mezi adepty, o nichž se v souvislosti s nástupnictvím Marchionneho spekulovalo. Mike Manley dosud působil jako šéf Jeepu, který se pod jeho vedením stal klíčovou součástí koncernu FCA.

Brit narozený v Bedfordshiru vedl amerického specialistu na SUV a offroady od roku 2009, od roku 2015 se staral také o Ram. Známí ho popisují jako solidního prodejce, svoji kariéru začínal právě u prodejců s automobily, u DaimlerChrysleru se na začátku tisíciletí staral o rozvoj dealerské sítě ve Velké Británii. Mezinárodní prodej a plánování produktů měl Manley na starosti i předtím, než se stal šéfem Jeepu.

Této značce prý podobně jako Marchionne velice věří a sdílí s ním názor, že by každé páté prodané SUV na světě mělo nést loga Jeepu. Možná i proto byl vybrán jako jeho nástupce. Tak uvidíme, zda na Marchionneho naváže i v dalších ohledech.