Škoda Yeti: Hurá na lyžovačku do Rakouska

Škoda Yeti Outdoor 2.0 TDI umí „letět“ v levém dálničním pruhu předepsanými 130 km/h, tak i zdolávat zasněžené alpské silničky, vinoucí se kamsi k oblakům. Vůz se v roce 2009 stal prvním SUV mladoboleslavské automobilky. A nutno říci, že prodejně velice úspěšným, do současnosti vzniklo zhruba 260 000 kusů. Nedávná modernizace vůz osvěžila zejména po vzhledové stránce, avšak ani ta technická nepřišla zkrátka.

Nově je vůz nabízen ve dvou provedeních: Yeti a Yeti Outdoor. Bez ohledu na variantu je facelift rozpoznatelný na první pohled podle přední části. Dřívější kruhové světlomety v kombinaci s lichoběžníkovými ustoupily výhradně lichoběžníkovým, jejich součástí jsou také světla pro denní svícení typu LED. Méně změn se odehrálo v kabině. Nový je volant, řadicí páka (v našem případě volič). Jinak zůstává vše až na detaily při starém, což ale pranic nevadí, neboť kabina yetiho je už od samého začátku velice povedená. Zmínili jsme technické změny, jednou z nich je i parkovací kamera. Nejvýznamnější je ale vyspělejší pohon všech kol, u něhož byla spojka Haldex 4. generace nahrazena lehčí, pátou generací.

V době vzniku platil yeti za jeden z nejlépe jezdících vozů své kategorie. A po čtyřech letech se na tom v zásadě pranic nemění. Vůz se řídí velice příjemně. Nejen při parkování pod sjezdovkami oceníte vynikající rejd předních kol, o kterém uživatelé ostatních SUV pouze sní. Nabízených 103 kW vznětového dvoulitru plně postačuje pro dynamickou jízdu včetně potřeby předjíždění i několika vozů najednou. Rovněž sladění motoru s dvouspojkovou převodovkou je velice zdařilé. Na její bleskurychlou změnu převodů si člověk velice rychle zvykne a při přesednutí do jiného auta mu to pak trochu chybí.

Zasněžené silnice umožnily rovněž prověřit pohon všech kol. I při drastickém rozjezdu se protočila jen velice málo. Trakce a zejména rychlost připojování pohonu zadní nápravy je u nejnovější generace haldexu bez připomínek. A za kolik jsme jeli? Po cestě do Alp jsme se rozhodně nikterak neloudali, takže výsledná spotřeba 6 až 7 litrů na 100 km je i s ohledem na zdolávání alpských kopců a spolu se svižnými přesuny po dálnicích velice příznivá. A to nás vůz hýčkal mnoha komfortními „maličkostmi“ od skvěle fungujícího nezávislého topení přes vyhřívaná přední sedadla až po perfektní navigaci Columbus se systémem DAB. Zajímavá byla rovněž prosklená panoramatická střecha, kterou bylo možno navíc zcela otevřít. Na její praktické využití bychom si ale museli počkat do jara.