Takto vypadá nejdražší auto světa: Ferrari 250 GTO za 728 mil. Kč
Hvězda první poloviny šedesátých let od svého představení v roce 1962 stále dokáže rozproudit krev všem milovníkům sportovních vozů a pro fanoušky klasických Ferrari prakticky představuje modlu.
To ostatně dokazují i částky, které jsou sběratelé ochotní zaplatit za originální vozy se zdokumentovanou historií. V lednu letošního roku zaplatil Jon Hunt za Ferrari 250 GTO z roku 1963 s číslem podvozku 5095GT částku 32 milionů amerických dolarů (zhruba 666 mil. Kč).
Nyní se podle zprávy zveřejněné agenturou Bloomberg prodalo Ferrari 250 GTO z roku 1962 s číslem šasi 3505GT za 35 milionů amerických dolarů (okolo 728 mil. Kč), což z něj dělá oficiálně nejdražší osobní automobil na světě.
Majitelem vozu se údajně stal sběratel Craig McCaw, který jej koupil od Erica Heerema. Ten jej přitom měl koupit zhruba před deseti lety za 8,5 milionu amerických dolarů a v roce 1996 změnilo toto Ferrari majitele za pouhých 3,5 milionu amerických dolarů.
Ferrari 250 GTO s atypickým světle zeleným lakem karoserie bylo v roce 1962 dodáno závodnímu týmu UDT- Laystall a v závodě na 24 hodin v Le Mans s ním měl startovat Stirling Moss. K tomu bohužel nedošlo, protože závodnickou kariéru britského jezdce ukončila nehoda na okruhu Goodwood v Sussexu v dubnu stejného roku.
V Le Mans s Ferrari nakonec startoval Mossův stájový kolega Innes Ireland, s nímž se za volantem střídal Masten Gregory. V náročném závodě toto Ferrari bohužel skončilo po 165 kolech a do cíle nedojelo. Od roku 1963 vystřídal vůz číslem šasi 3505 řadu majitelů a až do roku 1965 startoval v řádě závodů.
Ferrari 250 GTO se představilo v roce 1962 a je poháněno dvanáctiválcem o objemu 3,0 l, osazeným šesti dvojitými karburátory Weber. Tento motor podával výkon 220 kW (299 k) při 7500 min-1 a točivý moment 275 Nm při 5500 min-1. Automobil, jehož pohotovostní hmotnost se pohybuje okolo 1050 kg je schopen dosáhnout maximální rychlosti přes 250 km/h a z 0 na 100 km/h zrychluje za 5,6 s.
V letech 1962 až 1963 vzniklo 36 vozů takzvané první série a v roce 1964 je doplnily 3 vozy druhé série, lišící se vzhledem karoserie, která je nižší a připomíná model 250 LM, ale s motorem umístěným vpředu.