TEST Ford Focus 1.0 EcoBoost – Zpátky na vrchol?

První generace Fordu Focus smetla konkurenci téměř ve všech ohledech, zejména famózně jezdila. Druhá pokračovala v nastoleném směru, ale ta třetí se mírně odklonila. Již nejezdila tak dobře, konkurence navíc zvládla být prostornější a modernější. Jenže o nějakém zklamání nemůže být řeč, vždyť minulý rok šlo o vůbec nejprodávanější automobil světa! Přesto si technici Fordu řekli, že s faceliftem musejí nejkritizovanější prvky zlepšit. Pojďme se tedy podívat, jak se jim to povedlo.



Po nadčasovém prvním Focusu a konzervativním druhém byl ten třetí jako zjevení, a to v negativním smyslu. Mírně opuchlý, s podivnými zadními svítilnami výrazně zasahujícími svým výběžkem až do boku karoserie, a celkově rychle stárnoucí model potřeboval v tomto ohledu modernizaci jako sůl. Jsme tedy potěšeni, že nyní automobil působí svěžím a elegantnějším dojmem. Příď po vzoru Aston Martinu s výraznější maskou chladiče se nám líbí, stejně jako nové světlomety s páskem diod. Vzadu jsou v našem případě rovněž diodové svítilny, které mají jiný design a jsou menší, byť onen boční výběžek zůstal. Změněné jsou také nárazníky či víko kufru.

ford testy nizsistredni



Ještě výraznější změny se udály uvnitř. Masivní palubní deska s „vlnobitím“ na jejím vrchu zůstala, pryč je však malinký zapuštěný displej či přemíra tlačítek na středovém panelu. Nyní je všechno uklizenější a rozhodně hezčí. Osmipalcová obrazovka (za příplatek) je dotyková, má výrazně hezčí grafiku než dříve a je spojena s informačním systémem Sync2, který lze ovládat hlasem, a to velmi snadno a účinně - česky však bohužel neumí. Uvnitř použité materiály a celkové dílenské zpracování jsou na vysoké úrovni.



Řidič má za volantem docela dobrou pozici, někteří by možná ocenili možnost dát si sedadlo níže, ale proti zbytku není co namítat. My jsme k testu dostali Focus v nové výbavě Trend Sport, která je o kousek bohatší než základní Trend, přináší například dvouzónovou klimatizaci či sportovní podvozek. Trend Sport se pojí jenom k motorům 1.0 a 1.5 EcoBoost, přičemž pro první jmenovaný ve verzi s výkonem 92 kW platí ještě dodatečná zaváděcí sleva 10.000 korun, kterou si můžete odečíst od celkové ceny testovaného exempláře 473.290 Kč.

Osobně bychom si však takto Ford Focus nenakonfigurovali. Auto mělo zbytečné či paradoxně luxusní prvky jako příplatkový spoiler či vyhřívané nejen čelní sklo se sedadly, ale také volant. Chyběly mu však některé obecně důležité prvky: například parkovací senzory nebo světelné čidlo, takže řidič musí zapínat světla vždy postaru, otočným ovladačem.



Pokud bychom si ale měli u tohoto Fordu na něco stěžovat, pak je to špatné využití prostoru uvnitř. Prostoru vzadu je ve srovnání s konkurenty spíše poskrovnu, zavazadlový prostor je pak vyloženě malý, tedy pokud si objednáte plnohodnotnou rezervu. My ji neměli, takže jsme mohli využít ne 277, ale celých 363 litrů, což ale stále není mnoho.


ford testy nizsistredni

Motor a převodovka: Malinký kliďas

Pod kapotou faceliftovaného Focusu se objevily nové přeplňované patnáctistovky, benzinová i naftová. Námi testovaný exemplář však ve svých útrobách ukrývá vůbec nejmenší agregát v celé nižší střední třídě, litrový tříválec EcoBoost s výkonem 92 kW a točivým momentem 170 N.m. Po nastartování a vlastně v celém spektru otáček nás na této jednotce zaujal kultivovaný běh. Nejméně příjemné je dunění pod zátěží v nízkých otáčkách, jednotka však nevibruje a i když ji točíte k červenému poli, ozývá se jenom vzdáleným utlumeným řevem. Zvuk připomíná motor HTP, je ale výrazně tišší.



Jako u většiny tříválců i tento vyžaduje trochu více otáček při rozjezdu, ocenit však musíme jeho okamžité reakce na plyn. I přes velmi slušný výkon ale záhy narazíte na malý objem motoru, a to zejména ve chvílích, kdy se turbodmychadlo teprve nadechuje, když vám spadnou otáčky pod 1500 ot/min a při vyšším zatížení auta. Nečekejte navíc kdovíjakou pružnost, jednotka se chová podobně jako atmosférická šestnáctistovka, kdy se výrazněji rozjede až za hranicí 4000 otáček a zátah polevuje po překročení 6000 ot/min. Není to jak přeplňovaný tříválec 1.2 od PSA, který vás výrazněji nakopne již okolo 2000 otáček, zde síla narůstá postupně.



Pochválit musíte řazení šestistupňové manuální převodovky. Hlavice je umístěná poměrně vysoko, takže řidič nemusí dávat ruku z volantu daleko. Páka navíc v kulise běhá nesmírně hladce a s jasně definovanými dráhami, tedy i přesně. Ze začátku je potřeba si zvyknout na sladění převodovky se spojkou, ale brzy zjistíte jak na to.



Z hlediska užití běžným řidičem, který se snaží jezdit v rámci rychlostních limitů, se těžko přeplňovanému tříválci něco vytýká, i když je k podobným jednotkám širší veřejnost stále skeptická. Přesto jsou dvě věci, které na tomto agregátu vadily. Jde zejména o zpřevodování, které je jednoduše příliš dlouhé. Že Focus na dálnici točí při 130 km/h na šestku jen 2900 otáček moc nevadí, že se ale dá maximální rychlosti dosáhnout na čtyřku a dlouhá je také dvojka i trojka, to už je u takto malého motoru s danou charakteristikou trochu problém.



ford testy nizsistredni

S tím souvisí i spotřeba. Když se přepnete do režimu ekojízda, dá se po městě jezdit za 7,5 litru a mimo něj okolo 5,5 l. Při dálničních 130 km/h pak půjde o 6,8 l na 100 km. Horší je, že stačí malinko zvýšit tempo a spotřeba letí strmě vzhůru. S takto dlouhými převody vás automobil navíc nutí důrazněji šlapat na plyn, aby se něco začalo dít. Zcela jistě za to může i trochu syrovější agregát, my jsme ale jezdili v průměru za 7,3 litru na 100 km, což je na hony vzdáleno papírovým údajům.



Zatáčí i brzdama

Ford Focus vždycky exceloval při jízdě a ne jinak je tomu i v případě třetí generace po faceliftu se sportovním odpružením, byť možná v jiném slova smyslu, než byste čekali. Prim totiž nyní hraje kultivovanost a pohodlí, a to i v případě daného stupně výbavy. Automobil se přes nerovnosti přenáší nebývale tiše a jistě, nedočkáte se žádného dunění ani ostrých ran jako u většiny konkurentů. Nehledě na sportovní podvozek se přitom jedná o velmi příjemné auto na každý den, které je nejen ve všech ohledech dobře utlumené, ale zároveň celkem pohodlné.

Kola přesně kopírují povrch silnice, ale posádka není zbytečně natřásána. Ford Focus je sice tuhý, avšak poddajný – pokud by někdo řekl, že tohle je běžný standardní podvozek a ne sportovní, věřili bychom mu. Byl zde totiž nalezen téměř optimální kompromis mezi komfortem a jistotou v zatáčkách.

Zajímavé věci se ale začaly dít, když jsme vůz vzali na naši oblíbenou silnici. Že bude tento Ford s lehkým motorem dobře zatáčet, jsme čekali, přesto se vždy dělo něco neobvyklého. Po natočení volantu auto zakleklo na vnější přední kolo a poměrně nadšeně začalo zatáčet, když o milisekundu později bez dalšího pohybu volantem jako by zatočilo ještě o kus ostřeji. Více se opřelo o zatížené kolo a odlehčená záď začala při zatáčení také pomáhat.

Nedalo nám to, prolistovali jsme prospekty a tam jsme objevili novinku auta. Ford Focus má nevypínatelnou stabilizaci, ke které přibyla funkce ETS, podle výrobce první svého druhu na světě. Ta přibrzďuje kola ještě dříve, než dojde ke ztrátě přilnavosti s cílem předejít nedotáčivosti či přetáčivosti.

ford testy nizsistredni

V praxi to znamená sice opravdu působivou schopnost ostře zatočit, ale nese to s sebou i pár neduhů. Zkušenějším řidičům by mohlo vadit, že je zde další funkce, která dělá něco za ně a mluví jim do řízení. Ostatní majitelé nebudou nadšení z toho, co ucítí po každé krátké svižnější projížďce. V našem případě se z kotoučových brzd linul nepříjemný zápach od obložení, které nemá ani chvíli klidu.

Pokud ale odhlédneme od této funkce, podvozek Fordu Focus funguje báječně. Poradí si s náročnými terénními vlnami, v zatáčkách má nadprůměrnou přilnavost i na zimních pneumatikách, brzdy jsou parádně účinné a řízení nadprůměrně dobré. Možná jsou v této třídě auta, se kterými se svezeme minimálně stejně dobře, vzpomínáme třeba na třídveřové Audi A3, příbuzný Seat Leon či Mazdu 3, ale Ford Focus nyní opět patří na vrchol.

Závěr

Jedno je jasné – Fordu Focus facelift rozhodně prospěl. V našich očích vypadá lépe jak zvenku, tak zejména zevnitř, kde se změnila velká část přístrojové desky. Automobil rovněž o kus lépe jezdí, podvozek patří k tomu nejlepšímu ve třídě a motor není vůbec špatný, byť jej brzdí poměrně dlouhé zpřevodování. 

Konkurence v této třídě je velice náročná a podobně dobře jako Ford Focus už umí jezdit i jiní, ne-li lépe. Ford naopak ztrácí využitím prostoru v interiéru či spotřebou při jakékoliv jiné než klidné jízdě. Když však přihlédneme k docela rozumné ceně a výtečné kultivovanosti celého vozu, jedná se o velmi dobrou nabídku.

Plusy

• Tichý a ostře reagující turbomotor
• Kultivovanost celého vozu
• Poměr mezi komfortem a kontrolou pohybů karoserie
• Obratnost v zatáčkách


Minusy

• Příliš dlouhé zpřevodování

• Méně prostoru uvnitř vozu

• Elektronika dává zabrat brzdám

ford testy nizsistredni