TEST Hyundai Genesis Coupe - Drift King

Z Ameriky chodí už pár let, co se tam kupé Hyundai Genesis prodává, znepokojivě dobré ohlasy na tuhle korejskou zadokolku. Jenže znáte Američany a jejich často poněkud svojské vidění automobilového světa. Jak ovšem obstojí tohle auto v teritoriu takových dravců, jako je trojkové kupé od BMW nebo éčkové od Mercedesu? To jsme zjišťovali v redakčním testu tentokráte my.

hyundai testy kupe  

Korejský atlet

Odpověď na otázku, jestli si Hyundai neukousl moc velké sousto, když se rozhodl v Evropě nabízet noblesní kupé střední třídy s pohonem zadních kol a bezostyšně tak vlezl do zelí německým a japonským prémiovkám, začíná rozmotávat už první osobní setkání s genesisem. Musím zcela upřímně říci, že bych se rozhodně nestyděl s ním jezdit, atletický design zadní partie i profilu je úžasný, vůbec nejlépe ale vypadá tohle kupé ze zadobočního pohledu. Naproti tomu přídi možná trošku schází výraznější charakter, než jaký dokáže poskytnout šikmooký světlomet, ale to spíše tlumočím názory okolí, osobně ani s ním nemám žádný problém.

Kabina jen pro dva

Ani kabina mi původní dojem nezkazí. Posaz je sice malinko vyšší, než nabízí soci z Německa a Japonska, ale určitě nikoli nepříjemný. Volantu chybí možnost podélného seřízení, i tak je ale perfektně po ruce, struktura a vzhled všech materiálů působí hodnotně, o dost lépe než třeba v Nissanu 370Z, i když provedení okolí ventilačních otvorů a ostatních hladkých ploch by asi mohlo být lepší. Řeč je tady totiž o autě za 830 tisíc korun, to už není „korejec za pár šupů“.

Sedadla příjemně obejmou tělo a pravá ruka dostala na hraní krátkou řadicí páku s přesnými dráhami. Zvědavost mi nedá a soukám se i na zadní sedadla, přece jen už jde o docela velké auto, které by mělo umět převézt čtyři krky. Na kolena dobré, dokonce ještě pár centimetrů zbývá, ale kvůli svažujícímu se sklu bude vzadu spokojen buď předškolák nebo Reidův Bezhlavý (spolu)jezdec.

Téměř osmiválec

S ovladačem keyless systému v kapse mačkám startovací tlačítko a ticho rozčísne hluboké zahřmění. Šestiválce nejsou u Hyundaie ničím novým, Sonata V6 dokázala už před lety přivést na dálnici řadu tédéíčkových závodníků k nepříčetnosti, ovšem v tomhle případě už mám co do činění s objemem 3,8 l, to už je kubatura zralá na osmiválec. Zvuk tomu ostatně odpovídá. K dispozici mám sympatických atmosférických 223 kW při 6300 otáčkách a 361 Nm při 4700/min, což je vcelku příjemný začátek.

Prvotní rozpaky

Při rozjezdu a manévrování v nízkých rychlostech mě překvapuje tuhost řízení, tomhle autě se asi dost nadřeme. Stejně tak řazení šestistupňového manuálu působí hodně sportovně – dráhy jsou krátké, přesné a bez vůlí, pouze jednotlivé „kvalty“ jsou trošku dál od sebe, vzdáleně to připomíná kulisu Opelu GT. Navíc neutrální poloha klade značné odpory a když pevně chytím hlavici, zjišťuji, že je hrana, oddělující spodní část od horní se schématem řazení dost nepříjemná, to si dlaň a zápěstí užije... Člověku se hned vybaví pro změnu trojkové BMW, které připomíná převodovka i způsobem řazení zpátečky. Takže to chce zejména při rozjezdu z křižovatek dávat jedničku s citem…

Jak ovšem zrychluji, ukazuje se, že je degrese posilovače řízení slabá a při ostrém tempu se stává řízení dost lehkým a vytrácí se informace od předních kol. Na špatném povrchu se navíc genesis umí nepříjemně rozkymácet a třeba takový starostlivý systém jízdní stability Nissanu 370Z je proti tomuhle v hyundaii bezohledný terminátor, jemuž je úplně jedno, že se řidič chystá rozvěsit auto po švestce za zatáčkou. Trošku studená sprcha po nadějném rozjezdu?

hyundai testy kupe  

Inu, ne tak docela. Tohle jsou první dojmy, než řidič přejde ze seznamovací fáze do fáze testovací, což vám bude trvat jen pár hodin. A pak to teprve celé začne. Základem příjemného svezení s genesisem je bezpodmínečná deaktivace systému jízdní stability, jenž mnohdy dokáže v zatáčce auto pořádně přiškrtit. A pak už stačí jen naučit se poslouchat signály od podvozku a naopak se nenechat znervóznit lehkým řízením, které si některé informace nechává sobecky pro sebe.

Nalož mu!

Pérování Genesisu se snaží nalézt kompromis mezi sportovním naladěním a jízdním komfortem a dá se říci, že se mu to i přes použití 19" kol podařilo. Naladění je spíše tužší, ale na delších nerovnostech mu nechybí ani plavnost a rázy zvládá tlumit velmi slušně. Ze všeho nejlépe se ale cítí na rovném asfaltu, kde lze jeho chování označit za vynikající. Kupé je při běžné jízdě lehce nedotáčivé a blížící se smyk dává najevo pískáním pneumatik (a že rozpískat Potenzy 050A je docela umění), jakmile se ale přišlápne pedál plynu, hvízdání ustane a zadní náprava perfektně vytáhne auto ze zatáčky (chtěl jsem napsat vytlačí, což je přesnější, ale vyznělo by to trošku nepatřičně).

Genesis současně v zatáčce krásně čitelně zaklekne a do sedadla posílá veškeré potřebné informace o tom, co se s oběma nápravami právě děje. Ale to stále mluvíme o svižné, ale pohodové jízdě. Svou druhou tvář ovšem ukáže kupé ve chvíli, kdy se na něj přitlačí. Na hrubější zacházení se Korejec vysloveně těší a rázem začne fungovat tak, jak se na správnou *zadokolu* patří. Projíždění zatáček pod plynem změní charakter vozu na čistě neutrální a díky rychle a přesně reagujícímu plynu, nezprzněnému žádným turbem, lze perfektně odhadnout hranici, kdy se začne auto přetáčet.

A pokud to přece jen řidiči uteče, dlouhý rozvor a rychle reagující řízení poskytují dostatek času na korekci, po níž se auto zase poslušně srovná do požadovaného směru. Řízení má jistou zpětnou vazbu, ale spoustu informací tají a část se jich ztratí v účinném posilovači. Recept na bezproblémové ovládání tedy zní: pevně držet volant v požadovaném směru a „naslouchat“ především zadkem.

Odměnou je mi svezení, které mi díky čitelnosti a ovladatelnosti mohou řidiči aut mnohem zvučnějších jmen jen tiše závidět a to i přesto, že s genesisem nebudete za všech okolností úplně nejrychlejší. V honbě za jízdním komfortem je totiž ve vysokých rychlostech trošku rozevlátý a tak se nakonec vytrácí i komunikativnost podvozku. To už ovšem hovoříme o rychlostech a jízdním stylu, o němž se mezi gentlemany nemluví.

Nejlepší uprostřed

Svůj podíl na tom, jak auto funguje, má pochopitelně i silný šestiválec. V nízkých otáčkách není skoro slyšet, o zvukový doprovod se stará jen baryton výfuku a do 4000/min působí trošku ospale. Objem 3,8 l bych mu rozhodně netipoval. Od čtyř tisíc výš se ale předvádí v plné síle a intenzivně akceleruje až do 6000 otáček. Pak malinko ztrácí elán, ale když ho v 6600 otáčkách přiškrtí omezovač, mám pocit, že by si minimálně sedm tisíc líbit nechal. Jak už jsem zmínil, na povely pedálu reaguje rychle a přesně a tak se jím dá auto perfektně ovládat, ve vysokých otáčkách za doprovodu typického šestiválcového vrčení.

Pochvalu zaslouží i rozložení pedálů, takže jdou dobře dávat meziplyny. Brzdy Genesisu jsou i účinné a reagují rychle a poměrně ostře, o nějakém dávkování nemůže být ani zmínky, pochválit však musím stabilitu kupé při brzdění, a to bez ohledu na natočení předních kol a povrch vozovky. Potěšila i spotřeba, vzhledem k tomu, že nebylo nutné motor za všech okolností hnát do maxima otáček, příjemně svižný jízdní styl znamenal spotřebu do 12 litrů.

Na rozbitý povrch ne

Ale vraťme se ještě k chování na silnici. Zatímco kvalitní povrch vyhovuje genesisu naprosto ideálně, na rozbitých okreskách se situace trošku komplikuje. Ani tady mu nelze upřít snahu, ale i přes ní se na větších nerovnostech nevyhne výraznému horizontálnímu kmitání karoserie, při němž párkrát moc nechybělo a nadzvedl bych se v sedadle, zatímco na sérii malých krátkých hrbolů a „roletkách“ bylo občas nutné korigovat směr jízdy. Je tedy třeba sportovně uznat, že v této oblasti musí Korejci ještě trošku přidat.

Teď byste asi očekávali stručné shrnutí a závěr, ale je tu ještě něco, co musím závěrem vypíchnout a to je disciplína, kde by naopak mohl Genesis Coupe svou konkurenci vyučovat – schopnost driftovat a ovladatelnost při této kratochvíli!

hyundai testy kupe  

Driftuj, bejby

Skoro to totiž vypadá, že Hyundai postavil driftovací stroj zcela záměrně a obětoval tomu částečně i chování na horším povrchu. Silný motor, čitelné zaklekávání a komunikativní podvozek s mechanickým diferenciálem se zvýšenou svorností totiž probudí zvíře i v mé holubičí povaze a tak jste mě mohli vidět, jak projíždím (někdy i) půl kruháče dveřmi napřed (pochopitelně raději jen tam, kde zrovna nebyl provoz) a lehké smýknutí zádě v každé pomaleji projížděné zatáčce byla přímo otázkou řidičské cti. Stačilo na to jen intenzivněji přišlápnout plyn a lehce škubnout volantem. Keiichi Tsuchiya by ze mě, pouze příležitostného zadokolkáře, měl určitě velkou radost.

V těchto rychlostech je mi nápomocno i (stále ještě) dostatečně tuhé řízení, které jen doplňuje tento znamenitý komplet. Musím říci, že neznám v současnosti lepší auto na naučení se driftovat, než právě Genesis Coupe. Já si ho snad ještě půjčím a seženu nějaké ojeté pneumatiky… Tím pochopitelně netvrdím, že je to nejlepší auto na drift, tak daleko mé znalosti v tomto oboru nesahají. Je to ale rozhodně první auto, které mě donutilo, abych se za volantem choval jako puberťák s ještě teplým řidičákem.

Hodně dobrá práce

Tak to je asi vše. Jo aha, ještě ten závěr. Ne, Genesis Coupe není dokonalý. Řízení je malinko tupé, při ostřejší jízdě by se hodila výrazněji profilovaná sedadla, na nerovném povrchu je trošku nervózní a motor funguje skvěle jen ve středních otáčkách. Jenže na druhé misce vah je parádní „granturismo“ design, hodnotně působící a tichý interiér, znamenité jízdní vlastnosti na kvalitním povrchu a slušná, i když trošku tuhá převodovka.

hyundai testy kupe A naprosto si mě získal svou čitelností, ovladatelností a drifterským nadšením, které bych od na pohled cestovního kupé rozhodně nečekal. Troufám si tvrdit, že se tohle auto v Americe stane kultem, zatímco sebestředná Evropa bude zarputile ohrnovat nos. Takže závěrem zopakuji větu z úvodu: S tímhle korejským autem bych se rozhodně nestyděl jezdit.

TR>

Plusy

• Atraktivní design
• Jízdní vlastnosti a ovladatelnost
• Účinné brzdy
• Slušný jízdní komfort
• Komfortní sedadla s dobrým vedením
• Bohatá výbava a nízká cena

Mínusy

• Málo místa na zadních sedadlech
• Menší kufr
• Neklid na nerovnostech
• Nepříliš dobrá pružnost motoru