TEST Kia Soul 1,6 CRDi - Naftová duše
Hodnocení designu je věc čistě osobní, přesto snad nešlápneme úplně vedle, když Kiu Soul označíme za velmi atraktivní malý crossover. Na svých 4105 milimetrech délky totiž dokáže rozehrát malý koncert neotřelých linek, ploch a tvarů, který na oční bulvy kolemjdoucích působí doslova jako magnet. Zvláště pak v příjemné barvě, jakou je „Zelená tea latte“ s černým závodním pruhem přes kapotu.
V prostorném interiéru je dostatek odkládacích prostor, kvalita použitých plastů i jejich zpracování je příkladné. Možná by finanční oddělení mohlo příště tolik neškudlit a povolit více měkčených nebo lépe vypadajících a na dotek příjemnějších plastů nebo textilií. Tak jako tak, je dobře, že interiér zde nepokulhává za exteriérem. Abychom byli upřímní, trochu jsme se toho báli. Další důkaz toho, že Kiu dnes již není radno podceňovat.
Pojď si hrát!
Soul na první pohled rozhodně nevypadá jako příliš zábavné auto, opak je ale pravdou. Už testování předprodukční verze naznačilo, že Soul bude na silnici patřit k příjemným společníkům. Určitá prkennost zakamuflovaného modelu byla navíc s příchodem sériové výroby z velké části odstraněna, a tak zbylo jen to dobré – malé náklony karoserie, statečný boj s nedotáčivostí a stabilita vozu i při divočejších manévrech. Kia tento model posílá vstříc mladým zákazníkům a ti rozhodně nechtějí, aby se jejich nové stylovce v zatáčkách rozklepala kolena. Jistě, Soul možná ani na patnáctipalcových pneumatikách nežehlí nerovnosti tak dokonale jako někteří komfortněji zaměření konkurenti, zato má image auta, co dokáže být líbivé a zároveň i splnit na jedničku svůj primární účel. A na to většinou tvůrci chic modelů zapomínají.
V podobném duchu lze pokračovat i pokud si vezmeme na mušku řízení a řazení. Soul klasicky využívá služeb elektrického posilovače řízení, jeho naladění je ovšem překvapivě dobré. Odezva na pohyby volantu i okolo středové polohy je příjemně bezprostřední a při vyšších rychlostech spořádaně tuhne, přesně jako…no, nebudeme zabíhat do podrobností. Informační toky od předních kol jsou velmi silné, což není v tomto (velikostním i cenovém) segmentu rozhodně samozřejmostí. Manipulace s řadicí pákou je bezproblémová, v kulise je její pohyb plynulý a dráhy jsou dobře vymezeny. Na absolutní špičku řazení Soulu nemá, dostalo se ovšem nejlepším alespoň na velmi krátký dohled.
Ropák roku?
Že na první pohled spíše robustní vůz má nadprůměrné jízdní vlastnosti je určitě moc dobré, ale myslet je třeba také na provozní náklady. Soul se nám do rukou dostává podruhé, dnes ovšem v robustní přídi netluče benzinové srdce o objemu 1,6 litru, ale vznětový čtyřválec se shodnou kubaturou. Ten má nejen o jeden kilowatt vyšší maximální výkon (93 vs. 94 kW), ale zejména o celých 104 Nm vyšší točivý moment usazený podstatně níže. A to je znát. Pohotovostní hmotnost vozu se v závislosti na výbavě pohybuje mezi 1270 a 1354 kilogramy, s nimiž 260 Nm vznětové verze nemají žádný velký problém. Pocitově jede dieselový Soul o něco lépe než ten benzinový, tabulková hodnota zrychlení z klidu na 100 km/h (11,3 s) ale hovoří o tři desetinky sekundy ve prospěch benzinové šestnáctistovky. Mimo tuto sprinterskou disciplínu, kde se projevila o 100 kilogramů větší hmotnost vznětové verze, je ale vznětový Soul bezpochyby lepší nejen v maximální rychlosti, ale zejména v pružném zrychlení – tedy při obvyklých akceleračních manévrech.
Motor1,6 CRDi umí řádně přitopit po kotlem, a to pokud se přehoupnete přes zhruba 1500 min-1. Naopak, turbodmychadlu směrem dolů od této hranice dochází rychle dech. Nad ní vás čeká na nečekaně silný, plynulý zátah, který se zvonivým rykotem končí před 4000 min-1. V nich má sice motor generovat zmiňovaných 94 kW, ale v praxi nemá smysl agregát tak vysoko trápit. Lepší je držet se blízko otáček nejvyššího momentu, tedy mezi dvěma a třemi tisíci otáček. Odměnou je nejen o mnoho snesitelnější zvuková kulisa (ani tak ovšem nelze Soul vyzdvihnout za zvukovou izolaci kabiny, hluk od motoru i podvozku se do ní dostává poměrně snadno), ale také příznivá spotřeba paliva. K papírové hodnotě kombinované spotřeby 5,2 litru jsme se sice nepřiblížili, průměrná spotřeba během testu mezi šesti a sedmi litry nafty je ovšem i tak výborným výsledkem. Nesmíme totiž zapomenout na robustní stavbu vozu s jen mírně skloněným čelním sklem, vysokou a objemnou přídí a (alespoň na první pohled) nepříliš aerodynamicky tvarovanou karoserií.
Co pod pěkné šaty?
Ne, nejde nám o spodní prádlo, nýbrž o volbu vhodné motorizace. Kia totiž svým zákazníkům připravila pár bezesných nocí – vzít špičkový benzinový nebo vznětový agregát? Příplatek jen 40 tisíc korun za vznětovou verzi z ní zřejmě udělá velmi žádaný artikl, řidiči se zalíbením spíše v kultivovanějších benzinových motorech zde ovšem dostávají přesně to, co chtějí. Volba tedy není lehká, za nás můžeme jen doplnit: nebojte se, ani v jednom případě určitě nesáhnete vedle.
První cena vozu | 299 980,- Kč (1.6 CVVT Base, 93 kW) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 339 980,- Kč (1.6 CRDi Base, 94 kW) |
Základní cena testovaného vozu | 409 980,- Kč (1.6 CRDi Comfort, 94 kW) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 419 980,- Kč (1.6 CRDi Comfort, 94 kW) |
Plusy
- Atraktivní vzhled
- Prostorný interiér
- Dobré jízdní vlastnosti
- Přesné řízení
- 5letá záruka do 150 tisíc km na celý vůz
- Silný motor
- Přítomnost USB konektoru v základní výbavě
Mínusy
- Horší odhlučnění kabiny
- Hlučný motor ve vyšších otáčkách
- Menší komfort odpružení