TEST Lexus GS 450h F Sport – Hybridní predátor

Design, interiér

Luxusní značka Toyoty to v poměrně nacionalistické Evropě nikdy neměla snadné. Vždyť odtud pochází většina světových prémiových značek, o jejichž schopnostech vyvinout auto nemůže být pochyb a pověstná japonská spolehlivost sama o sobě nestačí. Lexus tak roky nejen doháněl, ale i vymýšlel, jak se odlišit. A tohle auto dle mého názoru představuje samotný vrchol těchto snah.

Omlazený sedan vyšší střední třídy GS 450h F Sport je vizuálně vše, jen ne nenápadný, a disponuje stále ještě poměrně exotickým systémem pohonu. To vše je okořeněno sportovně laděným paketem a celý komplet dává jasně najevo, že tu není místo na kompromisy.

Lexus se toho prostě nebojí, agresivní příď otočí na chodnících více hlav než všichni němečtí konkurenti dohromady, radost pohledět je i na novou optiku zadních svítilen a decentní bodykit F Sport je jen třešničkou na dortu krásně vyvážených proporcí japonského sedanu.

Lepší než v obýváku

Dveře se za mnou zaklapnou s měkkým, tlumeným žuchnutím a rázem se ocitám v noblesní kabině, s níž se může měřit snad jen nové éčko od Mercedesu. A kdoví, jak by to nakonec dopadlo. Interiéru vládne kůže, a kde není useň, najdete měkké materiály s perfektní strukturou, popřípadě ozdobné dekory, vše perfektně sedí a je sladěno do nejmenších detailů. Našince možná úplně neuchvátí matná „champagne“ barva plastů, logo na volantu nevyjímaje, ale berte to prostě tak, že to je typická japonská úchylka.

Čistě pragmaticky vzato je kabina s ohledem na poměry ve třídě velmi prostorná a to ve všech směrech, se vším komfortem převeze čtyři dospělé muže obvyklé výšky, i když na zadních sedadlech by možná mohl být pro hlavu nějaký ten centimetr k dobru.

lexus testy vyssistredni  

Řidič má k dispozici malý volant s tlustým věncem a head-up displej, sedí se poměrně nízko a sedadla vybavená ventilací mají příjemné boční vedení. Grafika přístrojového štítu je špičková, to ostatně i ta na velkoplošném displeji uprostřed palubky, staré známé ovládání pomocí joysticku vyžaduje ovšem hodně trpělivosti a cviku. Možná ta snaha jít vlastní cestou nemusela být úplně za každou cenu. Na druhou stranu dost překvapivé retro je kulisa voliče automatu s oldschoolovým „červotočem“. Nezvyklé, na druhou stranu naprosto funkční.

A ještě rychlý pohled do kufru – má 450 litrů, což není úplně moc, ale ani málo, manažerským potřebám to vyhoví a při troše skromnosti se dovnitř věci pro čtyři poskládají. Nevýhodou je, že s tímto objemem nelze kvůli akumulátorům nic udělat, je pevně dán, opěradla nelze sklopit.

Motor, jízdní vlastnosti

Nepočítáme-li ostrou verzi F, představuje 450h vrchol nabídky značky v segmentu E a je to topmodel velmi nezvyklý. Žádný diesel, žádné turbo, natož pak dvě, tři… Místo toho pěkně postaru atmosférická V6 o objemu 3,5 litru s výkonem 215 kW při 6000 otáčkách a točivým momentem 352 N.m při 4500/min. Na atmosféru rozhodně slušné parametry, byť na vrcholný model trochu málo, proto je tu ještě 147kW elektromotor. Společně dosahují obě jednotky maxima 254 kW, což stále nezní úplně zázračně, ale nenechte se zmást, vždyť stovku umí za 5,9 s!

Jenže ani toto číslo nevystihuje přesně způsob, jakým GS 450h funguje. Při jízdě po městě nízkými rychlostmi a rozjezdech disponuje díky silnému elektromotoru působivým okamžitým zátahem, srovnatelným s osmiválci blahé paměti nebo dnešními přeplňovanými šestiválci, jen bez prodlevy turbodmychadla a podřazování.

Při potřebě intenzivní akcelerace pošle planetové soukolí bezestupňové převodovky e-CVT motor do otáček s nejvyšším výkonem, ale nečekejte utrápené vytí. Šestiválec je velmi dobře odhlučněn, a přestože v tomto režimu nezní úplně nadšeně, neruší. Překvapivě schopně si počíná GS 450h i na dálnicích při rychlostech kolem 200 km/h, přestože v tuto chvíli už asi elektromotor moc nepomáhá, vůz zrychluje velmi dobře a nečiní mu problém dosáhnout omezovačem limitovaných 250 km/h a patřit k nejrychlejším vozům v provozu. Chod pohonného systému je při zrychlení plynulý a hladký, při polevení tlaku na pedál ale občas docházelo k podivným lehkým škubnutím.

lexus testy vyssistredni  

Doba, kdy Lexus prezentoval hybridy jako alternativu dieselům, už jsou dávno pryč, teď už je pouze okázale ignoruje a tento systém pohonu předkládá jako způsob, jak dosáhnout kombinace síly, rychlé odezvy a slušné, byť nikoli dechberoucí spotřeby.

Pokoušel jsem se v průběhu testu jezdit tak, jak by asi používal vůz jeho majitel, tedy do dvoubodové hranice na dálnici a silnicích a předpisově ve městech, s předjížděním, kdy je potřeba, občasným svižným tempem a naopak uvolněnou jízdou v tempu okolního provozu. Výsledná spotřeba 8,3 l asi nešokuje, ale rozhodně potěší. Naháněčka na německých dálnicích se může vyšplhat ke dvanácti litrům, po městě to jde v intervalu 7,5-8,5 l. Při GPSkové stotřicítce si vůz řekne o 8,3 l benzinu, při devadesátce je to téměř nezměřitelné, záleží na stavu akumulátorů, ale počítejte zhruba se 6,5-7 litry.

Nečekaně sportovní

Vzpomínáte na minulou generaci hybridního géeska? Nebylo vlastně ani komfortní, tím méně dynamické. Na nerovnostech mlátilo a zatáčet se mu nechtělo ani trochu. Ale tohle je úplně jiná liga.

Naladění šasi je i v komfortním režimu příjemně sportovní, nechybí mu lehká plavnost, náklony v zatáčkách jsou jen lehké a zatáčí velmi ochotně. Tím neříkám, že zrovna jako Jaguar XF, GS 45h je stále poněkud limuzínovatější a na velkých 19“ zvládá pohlcovat běžné nerovnosti velmi slušně, tupých rázů od velkých nebo krátkých nerovností je minimum. Vůz je příjemně stabilní i na rozbitých okreskách, neodskakuje a drží směr, řízení je sice úplně bez zpětné vazby, ale velice přesné a s příjemně tuhým posilovačem.

Ačkoli lze počítat s výskytem tohoto Lexusu spíše na hlavních tazích a dálnicích, zvládne i svižnou jízdu po okreskách. Díky dobrému vyvážení netrpí nedotáčivostí, spíše je cítit celkově vyšší hmotnost kolem 1,9 tuny, je třeba si zvyknout na jistou setrvačnost pohybů a přizpůsobit jí jízdní styl, čímž ale rozhodně nemyslím zpomalit, jen je třeba zjistit, jak a kdy točit volantem a jak zacházet s pedálem plynu.

lexus testy vyssistredni  

Sportovní režimy adaptivního pérování bývají mnohdy spíše k vzteku, u GS ale občas na Sport nebo Sport+ opravdu přepnete, plavnost totiž poměrně výrazně nahradí intenzivnější kopírování povrchu vozovky, náklony se omezí na minimum a auto je pocitově mnohem obratnější a svižnější, byť za cenu o něco menší jistoty na rozbitých úsecích.

Pochvalu Lexus zaslouží za naladění brzd, nejsou tu obvyklé hybridní „vypínačové“ manýry „nic nebo všechno“ výborně se dávkují a protože nemalou část brzdného efektu lexus vrátí do akumulátorů, nemají tendenci vadnout, pokud tedy nepojedete jako smyslů zbavení.

Závěr

Jasně že aktuální GS 450h bylo vyspělé už před modernizací, ale to aktuální vás musí nadchnout. Po stránce vzhledu nemá vedle německé konkurence důvod stát vzadu, nanejvýš trošku bokem, ale to je spíše výhoda, než handicap. Interiér je prostorný, tichý, maximálně elegantní a plný špičkových materiálů, jen nesmíte mít alergii na zlatavé odstíny stříbrné.

Jízdní vlastnosti jsou znamenité, nehybridní konkurence je sice o kousek dál, ale naftové šestiválce s těžkými čumáky hravě pokoří, kombinace jízdních schopností a kvality jízdy odpovídá tomu, co je ve vyšší střední třídě v rámci prémiových značek vyžadováno.

lexus testy vyssistredni  

Hybridní systém pohonu potěší silou v nízkých otáčkách a středním pásmu, překvapivě dynamický ale ale GS 450h i ve vysokých rychlostech na dálnici a to se spotřebou, o níž si podobně rychlé benziňáky mohou nechat jen zdát.

Nedostatky? Zanedbatelné. Když to tedy sečteme, tenhle lexus je naprosto plnohodnotným sokem evropských premiantů, což znamená, že dokáže nabídnout o dost víc, než jen přijatelnou alternativu těm, kteří nic z Německa nechtějí. Z třídního otloukánka se nám stal lovec. Lovec vozů zvučných německých značek. …a to jste ještě neřídili GS F.

Plusy

• Výrazný design
• Jízdní vlastnosti
• Dynamický motor
• Zpracování interiéru, použité materiály
• Vyčerpávající výbava

Minusy

• Méně příjemný zvuk vytočeného motoru při akceleraci
• Ovládání multimediálního systému
• Menší kufr, nulová variabilita
• Nízká užitečná hmotnost

Foto: Petr Homolka