TEST Škoda Octavia Combi 2.0 TDI – Čtyřočko poprvé v akci!
Design, interiér
O tomhle se bude ještě dlouho mluvit – byl to správný krok, takto radikálně upravit vzhled nejprodávanější škodovky? Zvlášť, když před faceliftem vypadala i po letech pořád dobře? A sluší jí ten čtyřoký výraz vůbec?
Myslím, že víc než kdy jindy záleží na živém setkání. Když jsem viděl první fotky, ne že bych se vyloženě zděsil, překvapený jsem však byl rozhodně. Z některých úhlů mi pak novinka přišla až trochu neforemná, těžkopádná. Samozřejmě mám na mysli jen přední partie. U další sady fotek jsem už záměr Jozefa Kabaně pochopil o něco víc, pak jsem ale potkal v provozu testovací prototyp se základním provedením světlometů, a to opravdu nebylo úplně hezké pokoukání.
Teď ale stojím u šedého kombíku, samozřejmě s LEDkami, obcházím jej, čumák si prohlížím ze všech stran. A musím říct, že jsem faceliftované přídi docela přišel na chuť. Na úplnou lásku to ještě nevidím, pořád přemýšlím, jestli se mi náhodou nelíbila původní verze víc… Nechám tomu ještě chvilku, až se začne facelift po silnicích pohybovat ve větším počtu, budu už určitě moudřejší.
Podobně jsem to měl s kodiaqem. Ani ten mě na prvních fotkách zrovna nezaujal a pak, v domácích podmínkách a hezky naživo, jsem už SUV začínal vnímat docela pozitivně.
A co vy? Už jste faceliftovanou octavii viděli? A co na ni říkáte? Jsem zvědavý, jestli jste ji už vzali na milost.
Skleněný displej vypadá skvěle!
Na fotkách to úplně nevynikne, ale ve skutečnosti vypadá skleněný displej s úhlopříčkou 9,2 palce naprosto perfektně. Hodnotně, s luxusním rozlišením 1280 x 640 pixelů. Na dotykové ovládání si budu ještě nějakou chvíli zvykat, je ale fakt, že „tlačítka“ reagují na pokyn spolehlivě. Ovládání hlasitosti kolečkem bylo však určitě snazší než nové dotykové. Hlasitost jsem tak korigoval výhradně na volantu. Dnes už nemůže chybět vysokorychlostní LTE připojení k internetu, na stropě pak přibylo tlačítko tísňového volání eCall.
A jiná grafika přístrojů poněkud ubrala na přehlednosti, nějak zvlášť se mi ani nelíbí… Mrkněte do galerie, třeba budete mít jiný názor.
Kufr o objemu 610 litrů samozřejmě Octavii Combi zůstal i po modernizaci, nově uvnitř najdete taky diodovou svítilny. Praktický a promyšlený interiér se změnil v detailech, mezi předními sedačkami můžete nyní využít speciální držák, díky kterému si pití otevřete jednou rukou, cestujícím vzadu pak přibyly dva USB vstupy. Místa je stále víc než dost, sedačky pohodlné, přístrojová deska přehledná, stejně tak i většina ovládacích prvků, potěší dostatek odkládacích prostor, navíc opravdu využitelných… Dobře se tady žije.
Motor, jízda
Jde to i bez močoviny
V poslední době je značka 2.0 TDI trochu komplikovanější fenomén, než tomu bylo dříve. Jednotlivé verze totiž nelze házet do jednoho pytle, zobecnit jejich vlastnosti nejde. Jak víme, 2.0 TDI 140 kW s převodovkou DSG v superbu sice skoro nic nežere (pomáhá vstřikování močoviny), ale taky nijak zvlášť nejede – kvůli newtonmetrovému omezení dvouspojky DSG.
A teď tu máme verzi se 110 kW, bez močoviny a s manuální převodovkou. Čím je tahle konkrétní kombinace charakteristická? I přes absenci močoviny jednoznačně potěší spotřeba paliva, průměru kolem 5,6 litru se dvoulitr drží prakticky za všech podmínek, na změnu jízdního stylu citlivý není.
V nižších otáčkách možná už nejde o takového úderníka jako v dřívějších dobách TDI, rozhodně však nepůsobí přidušeně jako výše zmíněná verze se 140 kW v superbu. Dynamika je adekvátní dvoulitrovému očekávání, zvuk a chod čtyřválce je možná trochu drsnější, v superbu je určitě klidnější.
Trochu nešťastná kombinace
Málokteré auto je v současnosti tak citlivé na konkrétní konfiguraci a verzi. Respektive, málokteré auto umí nabídnout tak protichůdný jízdní projev, hlavně po stránce komfortu – jednou je octavia skoro příkladně pohodlná, podruhé tluče od zadní nápravy. Testovaný případ byl bohužel ten druhý.
Vepředu těžké dvoulitrové TDI, karoserie kombi, panoramatická střecha, prakticky kompletní výbava, adaptivní tlumiče (příplatek 25.400 Kč) a lité sedmnáctky. Tohle byla pro jednoduchou vlečenou zadní nápravu až příliš velká zátěž. Doslova.
Přitom nejde říct, že by byl podvozek škodováckého kombíku přehnaně tvrdý. V komfortním režimu se octavia dokonce i trochu pohupuje, ani ve sportovním módu nepůsobí prkenně. A některé nerovnosti dokonce i zvládne slušně odtlumit. To vám takhle třeba jedu po polní cestě, prakticky souvisle pokryté menšími i většími nerovnostmi, uši i zadek nastražený, zadní náprava ale celkem v klidu, až překvapivě. A pak, na jinak kvalitní silnici, něco na způsob zpomalovací vystouplé spáry a najednou rána od zadních kol. Vzhledem k výše popsaným výkonům docela nečekaná.
Řekl bych, že právě delší příčné nerovnosti jsou pro adaptivní tlumiče a vlečenou zadní nápravu největší zlo. A ještě na dlažbě dával o sobě podvozek vědět o něco víc. Sám jsem zvědavý, co přinesou testy dalších verzí. U předfaceliftovaného provedení byl největší problém právě s naftovým kombíkem, jednoduchou nápravou a adaptivními tlumiči. A k úplně stejnému závěru došel taky David Bureš v rámci prvních jízdních dojmů z Portugalska.
Rozšíření rozchodu zadních kol o 20 mm (u víceprvku o třicet) by mělo přinést jistější jízdní projev, tady ale octavia neměla problém nikdy. A taky bych lhal, kdybych řekl, že jsem rozšíření při jízdě poznal. Octavia je pořád velmi jistá, s perfektně nastavenou stabilizací, která zasahuje citlivě a až tehdy, když její pomoc řidič opravdu ocení. Řízení a jeho posilovač patří k tomu nejlepšímu elektrickému, přední kola ještě opravdu řídíte. Řazení je velmi přesné, testovanému kousku ovšem páka při pohybu kulisou lehce zadrhávala.
Závěr
Jestli se facelift octavie po designové stránce povedl, nebo ne, to určitě probereme v diskuzi. Rozhodně jde v tomto směru o jeden z nejodvážnějších počinů za hodně dlouhou dobu. Postupem času se mi začíná líbit a ze ženevského modrého RS 245 jsem byl vyloženě nadšený. I testovaný kombík v šedé barvě a předními LED světlomety je nakonec docela štramák. Zrovna včera jsem však natrefil na bílý kousek se základními světlomety a nadšení poněkud opadlo…
V interiéru si budete muset zvykat na dotykové ovládání nového vrcholného infotainmentu, samotná jeho obrazovka s úhlopříčkou 9,2 palce ale vypadá ve skleněném designu skvěle. Asi bych dal přednost také původním přístrojům, jejich grafika mi přišla přehlednější. Jinak jsou to stará známá fakta – interiér je promyšlený, praktický, prostorný, kufr obrovský.
Dvoulitr TDI pak ve verzi se 110 kW možná trochu umírněnější než před všemi těmi emisními aférami, ovšem stále dostatečně dynamický, i když trochu jadrnější. A i bez vstřikování močoviny velmi úsporný, průměry kolem 5,5 litru jsou snadno dosažitelná realita.
Podvozek nejprodávanějšího škodováckého modelu zůstává i po modernizaci a rozšíření rozchodu zadních kol tak trochu rébusem. Jistý je za všech okolností, řízení a jeho posilovač patří v současnosti k tomu nejlepšímu, s komfortem je to však obtížnější. Strašně záleží na konfiguraci konkrétního modelu a ta naše nebyla pohodlí zrovna nakloněna. Sedmnáctipalcová kola jsou možná ještě docela rozumný rozměr, na zadní jednoduchou nápravu ale v testovaném případě číhala ještě karoserie kombi, prakticky kompletní výbava včetně panoramatické střechy a příplatkové adaptivní tlumiče (stojí 25.400 Kč). A tady už náprava naráží na své limity a hlavně na delších příčných nerovnostech umí docela bouchnout. S touto verzí octavie jsem měl podobnou zkušenost už v předfaceliftované podobě, se stejnými dojmy přijel i David Bureš z prvních mezinárodních jízdních testů. Uvidíme, jak na tom budou ostatní varianty, určitě se jich na Auto.cz dočkáte!
Zbývá dodat, že modernizovaný kombík se prodává od 437.900 Kč, starší stál citelně míň, přesně 384.900 Kč. To ale bylo s dvanáctistovkou TSI o výkonu 63 kW, teď dostanete sice litrový tříválec TSI, ale rovnou s výkonem 85 kW. Byla rozšířena také výbava, můžete se těšit na zadní LED svítilny, klimatizaci nebo infotainment Swing s větším displejem (6,5 palce). Testovaný kombík s dvoulitrem TDI o výkonu 110 kW a výbavou Style přijde minimálně na 662.900 Kč, šedý kousek s horou příplatků pak skoro na milion…
Nejlevnější verze modelu | 437.900 Kč (1.0 TSI/85 kW Active) |
Základ s testovaným motorem | 612.900 Kč (2.0 TDI/110 kW Ambition) |
Testovaný vůz bez příplatků | 662.900 Kč (2.0 TDI/110 kW Style) |
Testovaný vůz s výbavou | 982.900 Kč (2.0 TDI/110 kW Style) |
Plusy
- Praktický a prostorný interiér, obrovský kufr
- Solidní dynamika, nízká spotřeba paliva
- Jisté jízdní vlastnosti, velmi dobře nastavený posilovač řízení
- Široká nabídka verzí
Minusy
- V testované konfiguraci horší komfort zadní nápravy
- Hrubší chod motoru
Foto: Ondřej Kroutil