TEST Volvo V70 T5 – Pekelně rychlé kombi
V úterý 11. 1. 2000 představila švédská automobilka Volvo novou verzi svého úspěšného modelu v řadě V70 - nové Volvo V70 a V70 XC (Cross Country). Po několika měsících se nám V70 dostalo na týden do rukou v nejvýkonnější verzi T5.
Nové V70 je již zástupcem oblých tvarů karosérie, kterým se neubránili ani u této dříve tak "hranaté" automobilky. Přesto si Volvo svůj robustní styl částečně udržuje i nadále. Ať už jsou to masivní boky vozu nebo klasická "useknutá" záď kombi.
Označení V znamená v "názvosloví" švédské automobilky model kombi. Nejinak je tomu u nové V70, která nezapře spříznění s větším modelem S80 (S80 byl již testován v provedení T6), který je však ve všech hlavních rozměrech větší a je také o něco dražší.
Interiér V70 je příkladem pohodlí a dobré ergonomie. Je dostatečně prostorný na délku, šířku i výšku. Velmi pohodlná přední sedadla s dobrým bočním vedením lze všestranně nastavovat, včetně sklonu sedáku, což je při dlouhých cestách výhodné. Navíc mají "v sobě" integrovány pokrokové funkce např. boční airbagy či bezpečnostní koncept WHIPS chránící pasažéry při nárazu zezadu, tím, že dojde k mírnému zaklonění opěradel a tímto se zmírní přenos síly na cestující.
Dále se o bezpečnost posádky při bočním nárazu stará i "Inflatable Curtain". Jde o airbag, který se rozvine po celé délce interiéru a tímto chrání hlavy a ramena cestujících na předních i zadních sedadlech. Inflatable Curtain jsou schopny zachytit až 75 procent nárazové energie, kterou by jinak musela "pohltit" hlava (!!).
Také zadní sedadla jsou také kvalitně zpracována. Tři tříbodové bezpečnostní pásy jsou integrovány přímo do sedadel. To zlepšuje manipulaci s opěradlem při sklápění, protože pásy se sklápějí společně se sedadlem a nezůstávají "viset" u dveří... Výborná je také funkce opěrek na zadních sedadlech, které se dají sklopit směrem dopředu a tím se výrazně zlepší výhled vzad. Pokud někdo nasedne dozadu, dopředu skloněné opěrky jej přinutí si je "zacvaknout" do správné polohy.
Sklopením zadních sedadel vznikne zcela rovná plocha, kterou je možné od řidiče oddělit síťkou (při nehodě zabrání průniku zavazadel k řidiči a spolujezdci). Zajímavá je také možnost zvednout podlážku v zadní části zavazadlového prostoru a omezit tím jeho velikost pro přepravu menších předmětů, např. nákupů. Chybou na kráse V70 je vyklápění pátých dveří, které se nezvedají dostatečně vysoko, takže lidé s postavou okolo 180 cm se hlavou otevřených dveří dotýkají (!). Druhým zklamáním bylo povrzávání plastů v interiéru (zvláště v zadní části vozu) při jízdě.
Verze T5, jak jsem již zmínil, je nejsilnější verzí V70. Přeplňovaný pětiválec dosahuje nejvyššího výkonu 184 kW neboli 250 koní, který je přenášen na přední kola. Také hodnota nejvyššího točivého momentu je úctyhodná - 330 Nm při 2400 ot/min. Jízda s V70 T5 plně odpovídá charakteru motoru. V nižších otáčkách (do 2000 ot/min) není výkon motoru příliš znatelný, což občas způsobuje problémy při rozjezdu, kdy poměrně těžký první rychlostní stupeň "dusí" motor. Rozjezd se bohužel projevuje i poměrně znatelnými vibracemi v interiéru. Po překonání dvou tisíc otáček je však situace již zcela jiná. Začíná nabíhat turbodmychadlo a z V70 T5 se stává dravec. Zrychlení je vskutku impozantní, zvláště na druhý rychlostní stupeň, kdy je např. předjíždění otázkou okamžiku. Samozřejmě i ve vyšších rychlostech je síla motoru "dostatečná". I na pětku v rychlostech přes 200 km/h tento kombík znatelně zrychluje. Vždyť nejvyšší rychlost je 250 km/h. Zrychlení z klidu na 100 km/h je také výborné - 7,1 s. Síla motoru se však při akceleraci dosti projevuje "taháním" za volant, což se například při testu Volva C70 T5 (stejný motor) neprojevovalo. Spotřebu je možné vzhledem k výkonu motoru udržet na poměrně rozumné hranici 12 l/100 km i když normovaná spotřeba je samozřejmě podstatně nižší - 9,3 l/100 km.
Řazení pětistupňové manuální převodovky jde lehce a přesně. Chod spojky nemohu hodnotit, jelikož se zdála od předchozích testů již opotřebovaná a zabírala dosti "hrubě". Jinak řečeno, jen s obtížemi se dalo plynule rozjet.
Hluk motoru je od interiéru dobře izolován, takže prakticky v celém rozsahu otáček neruší běžný hovor nebo rádio. Mimochodem, v testovaném V70 bylo příplatkové rádio s označením HU-603 (příplatek 41.900 Kč) s CD i kazetovým přehrávačem, které dokázalo z interiéru vytvořit "špičkovou poslechovou místnost".
Podvozek V70 T5 byl kupodivu (vzhledem k výkonu motoru) naladěn vcelku komfortně, ale přesto dokázal dobře snášet rychlé průjezdy zatáčkami. Brzdová soustava je dostatečně dimenzována a v průběhu jízdy jsme nepozorovali její slábnutí.
Volvo V70 T5 je automobilem pohodlným, ale zároveň velmi rychlým. Tomu odpovídá i základní cena verze T5, která přesahuje 1,5 milionu korun. Testovaný vůz byl díky bohaté příplatkové výbavě ještě o 230.000 Kč dražší. Klady tohoto vozu spatřuji především v ergonomii interiéru, výkonném a pružném motoru, dobře naladěném podvozku a špičkové bezpečnostní výbavě. Naopak k záporům se dá počítat povrzávání plastů v interiéru a malé vyklopení pátých dveří.