TEST Za volantem: Jeep Grand Cherokee 2014
Jeep Grand Cherokee hraje od vzedmutí typu ZJ v první polovině devadesátých let v Evropě druhé housle, což by aktuální generace WK2 ráda změnila. Dováží se z Detroitu, přičemž výroba pro starý kontinent v rakouském Grazu skončila.
Již při uvedení v roce 2010 překvapila uhlazeným designem, který se vzhlédl v evropských prémiových SUV, a obřím vnitřním prostorem. Technika se definitivně oprostila od zbytků off-roadů a spolehla na solidní základy. Pevná karoserie spočinula na zadní víceprvkové nápravě a předních dvojitých lichoběžnících s vysokými těhlicemi – tedy řešení, kvalitativně srovnatelné s evropskými konkurenty. Limitem byl sice robustní, ale pouze pětistupňový automat s kořeny u Mercedes-Benzu – šestistupňový byl vyhrazen pro 5.7 HEMI. To ale vyřešil facelift – jedinou volbou pro Evropu se stane osvědčená osmirychlostní skříň ZF 8HP70, známá již ze značek BMW, Jaguar, Audi či Maserati.
Tím ale změny neskončily. Přidala se rovněž řada detailů, které jsou „v lepší společnosti“ nezbytné. Například adaptivní funkce pro bixenonové světlomety, charakteristické tvary diodových denních světel či zmodernizované uživatelské rozhraní. Zcela nový přístrojový štít dostal univerzální centrální zobrazovač, který vedle virtuálního analogového rychloměru umí zobrazovat také další provozní údaje.
Designu svědčí italský vliv – podobně jako u typu Chrysler 300C. Rafinovaně rámované, zmenšené světlomety v několika různých provedeních dodávají vlastní tvář, křivky na zádi na sebe lépe navazují a ozdobné detaily působí prémiově. Jenom toho chromu mohlo být místy méně. Uvnitř však nelze říct křivého slova. Stačí trocha kvalitních materiálů a celek hned prokoukne. To se přesně nyní stalo, pouze lišty se vzorem dřeva mohly vypadat uvěřitelněji.
Dojem podtrhuje nový volant a středový panel s velkou dotykovou obrazovkou, přepracovaným ovládacím panelem klimatizace a ergonomicky tvarovaným voličem samočinné převodovky. Ten je samozřejmě opět elektronický a páka se pokaždé vrací do základní polohy. Neobsahuje ovšem polohy + a -, každý Grand Cherokee standardně volí převody tlačítky pod volantem.
Ovládání se podle dnešních trendů částečně přestěhovalo na dotykovou obrazovku – tam si například detailně nastavíte ventilaci a vyhřívání sedadel, tlačítky už pak jenom regulujete hlavní veličiny. Chtělo by se skoro říci, že bylo cílem ušetřit drahá tlačítka, nicméně volant je jimi obsypaný.
Místa je dostatek, hlavně v druhé řadě nechybí pohodlí a ve velkorysém rozsahu sklopné opěradlo. Sedadla jsou typicky po americku měkce polštářovaná a pohodlná, slaběji konturovaná a trochu menší, než je běžné mezi evropskými premianty. V zatáčce tedy tělo nepodrží. Ovšem jsou potažená kvalitní kůží, zejména v nejluxusnější verzi Summit, která je v nabídce Grand Cherokee rovněž nedávnou novinkou.
Výtky k nevýrazně tvarovaným sedadlům se netýkají ostré verze SRT8, ta naopak uchvátí tělo pořádnými anatomy a potěší oči několika sportovními doplňky, v první řadě specifickou grafikou rychloměru a například stopkami pro měření stovky s pevným startem. Mimochodem, když jsme usedli za volant, svítila tam hodnota 4,6 s…
Standardem všech evropských variant je volič terénních režimů (u SRT8 nahrazený volbou silničních módů) a pohon všech kol ve třech verzích. Nejjednodušší má SRT8, jako ryze silniční verze si vystačí se systémem Quadra-Trac I, tedy stálým pohonem všech kol se závěrem mezinápravového diferenciálu. Výbavové linie Laredo a Limited (a Overland s motorem 3.6 V6) přidávají Quadra-Trac s dvoustupňovou redukční převodovkou, Overland (kromě motoru 3.6) a Summit používají Quadra-Drive II s přidaným elektronickým závěrem zadního diferenciálu a Quadra-Lift, tedy vzduchové pérování s nastavitelnou světlou výškou (pro základní výbavy za příplatek). Standardem pro Overland a Summit je paket Performance zahrnující výkonnější brzdy, litá 20“ kola a sportovní charakteristiku pérování.
Jeep se na vzduchovém podvozku plavně přenáší přes velké nerovnosti i střední výmoly, jenom ty krátké a ostré mu dělají kvůli značným neodpruženým hmotám větší potíže, než evropským konkurentům. Kdo si ale pamatuje starší typy Grand Cherokee s pevnými nápravami, nebude věřit vlastním očím, že automobil konečně drží směr. A nejde mu to vůbec špatně – několik rychlých jízd provázel klid a pohoda. Jenom zatáčení končí výraznou nedotáčivostí dříve, než jsou Evropané zvyklí. Velikostí kol to nebude – 20“ je stále více než dost, částečně se na tom však podepsaly pneumatiky méně renomovaných výrobců. Obratnost BMW X5 každopádně nečekejte, zato komfortu dostanete mnohem více.
Motory při příležitosti úpravy na nové emisní limity získaly několik kilowattů a newtonmetrů navíc. Stěžejní pro Evropu zůstává třílitrový vznětový šestiválec VM Motori, nově se však prosazuje i za mořem. Ten jsme také vyzkoušeli jako první a potěšil nás znamenitým odhlučněním i ochotou pracovat z nízkých otáček, vykoupenou ztrátou dechu v těch vysokých. Převodovka dobře rozuměla jeho snahám efektivně pracovat v nízkých otáčkách, trochu méně již pokusům o rychlou změnu režimu směrem k dynamičtější jízdě. Nicméně dvaapůltunový koráb se rozhýbával statečně a bez větších kontroverzí.
Druhé svezení s dostupnějším šestiválcem 3.6 V6 také překvapilo. Dvousetkilogramová úspora je jistě jedním z důvodů dostatečné dynamiky. Pružnost sice nepatří mezi deset největších předností motoru, ale kultivovanost, příjemný zvuk a střídmost ano. Testovací úsek jsme bez ohledů na úspory odjeli za průměrných 13 litrů, tedy jenom o dva a půl více než s turbodieselem. Samozřejmě, že potřeba bleskového předjíždění vyvolá podřazování, to je ale naštěstí s novým „osmikvaltem“ daleko menší problém než dříve.
Vrcholem dne byl ostrý osmiválec SRT8. Objem opravdu nenahradíš a tak se zdá být 6,4 litru správnou kubaturou, navíc podpořenou výrazně zkráceným stálým převodem. Red-line kousek za šestitisícovou ryskou může někoho zklamat, je třeba si ale uvědomit, že stále jde o staré dobré OHV, milionkrát osvědčené. A to nejvíce práce dělá níže.
Těžko říci, jestli je zajímavější údaj o zrychlení 0-100 km/h za 5 sekund či největší rychlost 257 km/h, obojí rozhodně šlape na paty nejambicioznějším evropským SUV. A SRT k tomu přidává výrazně přeladěný podvozek (bez vzduchového pérování), který daleko lépe zatáčí a s širšími pneumatikami také efektivněji přenáší sílu na vozovku. Divoké akcelerace provází podmanivou směsí „vé-osmičkového“ bublání se závodním rykem. K tomu výkonné brzdy a o nečekané sportovní potěšení je postaráno. Sice spíše na rovinkách, ale horská serpentinová pasáž potvrdila, že ani zatáčkou velký kluk od Jeepu nepohrdne.
Grand Cherokee hodně zevropštěl, což ostatně firma i sama prohlašuje, a i když vycizelovaností podvozku ještě ztrácí na evropské konkurenty, cestovatele zaměřené na pohodu má rozhodně čím potěšit. Těšíme se na podzim, kdy zavítá i do Česka. Zatím nevíme za kolik peněz, ale proti současnému modelu prý ceny narostou o 5 až 8 %. Uvidíme, zda to trh odpustí…
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat