Armstrong Siddeley Sapphire: Poslední aristokrat z Coventry

Historie anglické automobilky Armstrong Siddeley začala v roce 1902, kdy John Davenport Siddeley (1866–1953) založil společnost Siddeley Autocar Company zabývající se dovozem francouzských Peugeotů do Velké Británie. O tři roky později se Siddeley spojil s firmou Wolseley a společnosti Wolseley–Siddeley se stal generálním manažerem. V roce 1909 přešel Siddeley do Deasy Motor Company, ze které se v roce 1912 stala společnost Siddeley–Deasy, zabývající se výrobou automobilů, sanitek a leteckých motorů. Svoje vozy propagovala sloganem "tichý jako sfinga" a na kapotě se začaly objevovat sošky sfingy.

Po skončení první světové války se Siddeley přestěhoval s rodinou do Kenilworthu, 10 km jižně od Coventry a v roce 1919 došlo ke spojení firem Siddeley–Deasy a Armstrong Whitworth z Newcastlu, známého výrobce aut, lodí, lokomotiv a letadel. Nově vzniklá automobilová pobočka společnosti Armstrong Whitworth dostala jméno Armstrong Siddeley. V roce 1932 byl John Davenport Siddeley povýšen do šlechtického stavu a když koupil zámek Kenilworth, stal se prvním baronem z Kenilworthu.

Jeep slaví osmdesátku. Na počátku byly armádní Willysy MA a MB

Automobilka Armstrong Siddeley Motors se od začátku zaměřila na velké luxusní vozy. Prvním byl typ Thirty (30 HP), poháněný pětilitrovým šestiválcem. Tento vůz, a od něj odvozený typ 18 HP s menším motorem, už měly sfingu na zátce chladiče a typickou šípovou přední masku. Následoval úspěšný čtyřválcový model Fourteen a na začátku třicátých let nabízel Armstrong Siddeley ucelenou řadu modelů 12, 15, 20 a 30 HP. Později se k nim přidaly modely Atalanta 25 HP, 16 HP a 20 HP. Výroba automobilů pokračovala až do roku 1940.

Brzy po ukončení druhé světové války v Evropě uvedl Armstrong Siddeley čtyřdveřové sedany 16 HP, Lancaster a kabriolet Hurricane (jména připomínala letadla vyráběná během války u firmy Hawker Siddeley) a v roce 1953 luxusní model Sapphire 346. O tři roky později byla modelová řada Sapphire rozšířena o typy 234 a 236 a v roce 1958 o luxusní Star Sapphire.

Sapphire 346  

Koncem roku 1952 byl představen model Sapphire 346 (foto) a v letech 1953 až 1958 se jich prodalo necelých 7700. Poháněl jej řadový šestiválec s rozvodem OHV, objemem 3435 cm³ a nejvyšším výkonem 125 koní (92 kW) při 4200/min. Se dvěma karburátory Stromberg (příplatek 25 £) měl výkon 152 k (112 kW) a točivý moment zvýšený z 224 Nm na 263 Nm. Vozu s úctyhodnou délkou přes 4,9 metru a pohotovostní hmotností 1575 kg dovolil překročit stomílovou hranici rychlosti (161 km/h). Motor měl polokulovité (hemisférické) spalovací komory a na vývoji se konzultacemi podílel sám Walter Owen Bentley. Modely určené k exportu do USA se dodávaly výhradně se dvěma karburátory. Při testech byla „safíru“ 346 naměřena průměrná spotřeba 15 litrů benzinu na 100 km.

Elegantní linie narušovaly vyčnívající závěsy dveří. Přední dveře se otevíraly proti směru jízdy.

Armstrong Siddeley Sapphire s rozvorem náprav 2896 mm a rozměry 4902 x 1829 x 1600 mm se za stejnou cenu dodával se šesti nebo čtyřmi (foto) bočními okny a lavicovým předním sedadlem nebo samostatnými předními koženými sedadly. Palubní deska a obložení dveří bylo ozdobeno ořechovou dýhou. Topení se dodávalo standardně bez příplatku. Sapphire se standardně dodával se synchronizovanou čtyřstupňovou převodovkou. Za příplatek 30 liber se nabízel s poloautomatickou převodovkou Wilson s předvolbou převodů a ve verzi Mark II s plně automatickou čtyřstupňovou převodovkou Rolls-Royce. Sapphire měl nezávislé zavěšení předních kol s vinutými pružinami a tuhou zadní nápravu s odpružením listovými pery. Na všech kolech měl bubnové brzdy Girling s průměrem 279 mm.

Armstrong Siddeley Sapphire 346 se čtyřmi bočními okny ve dveřích a větracími okénky v předních dveřích.

V roce 1955 se začala prodávat prodloužená verze Sapphire Limousine (foto) s rozvorem 3378 mm a délkou 5385 mm, byla tedy o více než půl metru delší. Neobvyklé bylo otevírání všech dveří proti směru jízdy. Limuzína měla standardně převodovku s předvolbou, na přání se dodávala s čtyřstupňovou manuální převodovkou s řadicí pákou pod volantem.

Prodloužená verze Sapphire Limousine měla rozvor 3378 mm a délku 5385 mm, byla tedy o více než půl metru delší.

Sapphire 234 a 236

V roce 1955 byla modelová řada Sapphire rozšířena o typ 234 (foto) poháněný řadovým čtyřválcem s objemem 2290 cm³ a typ 236 se starším 2,3litrovým šestiválcem (poslední číslice znamenala počet válců). Ani tyto levnější Sapphiry s menšími motory, zkrácenou karoserií (délka 4572 mm) a modernější přední maskou nepřinesly obrat v klesající poptávce po těchto kvalitních, ale příliš drahých vozech. Nepomohla ani nabídka sportovních kol s drátovým výpletem u modelu 234. Konkurence totiž nespala, například Jaguar 2.4 z roku 1955 byl rychlejší a levnější než Sapphiry 234/236. Do roku 1958 se prodalo osm set Sapphirů 234 a šest set Sapphirů 236. Kromě konvenční čtyřrychlostní převodovky se typ 236 dodával také s „bezspojkovou“ převodovkou Lockheed Manumatic.

V roce 1955 byla modelová řada Sapphire rozšířena o menší typ 234, poháněný řadovým čtyřválcem s objemem 2290 cm3.

Star Sapphire

Posledním modelem automobilky Armstrong Siddeley se stal v roce 1958 Star Sapphire (foto), poháněný čtyřlitrovým šestiválcem s výkonem 165 koní a vybavený automatickou převodovkou a kotoučovými brzdami s posilovačem na předních kolech. Celkem bylo do léta 1960 vyrobeno 980 Star Sapphirů, z toho 77 kusů s prodlouženým rozvorem náprav a délkou 5385 mm. Rozměry modelu Star Sapphire se jen málo lišily od „obyčejného“ Sapphire. Při stejném rozvoru byl jen o 25 mm delší a o něco vyšší. Až na druhý pohled se odlišoval o něco nižší maskou chladiče, hladšími chromovanými nárazníky a skrytými závěsy dveří. Všechny dveře se otevíraly po směru jízdy. Standardem byla automatická převodovka BorgWarner DG. Do roku 1960 bylo vyrobeno 980 sedanů Star Sapphire, z toho 77 kusů s delším rozvorem 3429 mm a tři podvozky posloužily ke stavbě pohřebních vozů a sanitky. Cena se pohybovala kolem 2500 liber, což byla částka, za kterou se dal pořídit menší dům.

Armstrong Siddeley Star Sapphire z roku 1958 měl nižší masku chladiče, hladší chromované nárazníky a skryté závěsy dveří.

Černý Armstrong Siddeley Sapphire si zahrál ve filmu „Diamanty jsou věčné“ z roku 1971 se Seanem Connerym v roli Jamese Bonda. Bond jej sám neřídil, nasedl do něj před hotelem Ritz v Londýně a za volantem seděl šofér.

DKW F1 (1931-1932): Průkopnický prcek měl dvoutakt a přední pohon

Stejný název Armstrong Siddeley Sapphire měl také proudový motor, který vyráběla společnost Armstrong Siddeley v padesátých letech a používaly jej britská letadla Hawker Hunter, Handley Page Victor a Gloster Javelin. U některých vozů Sapphire byla proto sfinga na kapotě doplněna křidélky se dvěma malými proudovými motory.