Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Asi nejmenší Mazda 787B se vejde do dlaně

Mirek Mazal
Diskuze (1)

Křiklavá placka od Mazdy zanechala v historii nesmazatelnou stopu. Po letech se triumf připomněl miniaturní napodobeninou vyvedenou do posledního detailu.

Mazdu 787B z roku 1991 uznávají příznivci napříč fankluby automobilových značek. Respektované schéma oranžovo-zelených barev prošitých bílou linkou je jedním z nejznámějších maskování vítěze vytrvalostního závodu v Le Mans. Vzhledem k historické povaze pestrobarevného speciálu vznikl nespočet kopií, modelů a modýlků tohoto vozu, z nichž mnohé pochází od firem, které neznají ani vážní sběratelé zmenšených napodobenin.

Mezi nepojízdnými připomínkami prvního japonského vítěze v Le Mans vyniká detailně propracovaný exemplář, který se paradoxně vejde do dlaně dospělého člověka. Asi nejmenší Mazda 787B v dějinách měří přibližně pět centimetrů, což je pro představu poloviční rozměr proti známým autíčkům od Hot Wheels.

Rekordní zmenšenina byla sestavena v měřítku 1/87 francouzskou firmou Le Mans Miniatures. Pryskyřicová stavebnice následovala v roce 1991 čerstvě po pohádkovém vítězství legendárního čtyřrotorového prototypu. Autor současné verze autíčku dodal nový kabát složený z přebarveného těla a nově poskládaných částí originálu.

Dílky miniaturní Mazdy se sestavují jako stavebnice. První krok začal lakováním interiéru včetně pozadí světel a vyříznutím oken i průhledných krytů reflektorů z vakuově tvarovaného a velmi křehkého materiálu. Čelní sklo se napoprvé rozlomilo při výřezu bočních oken, naštěstí měl tvůrce k dispozici náhradní sadu. Výhled dopředu je tedy ze zásob, zatímco přesně lícující překrytí čelních lamp vyšlo na první pokus.

Důraz na maximální preciznost pokračoval přípravou skutečně měkkých pneumatik. Konkurenční hračky podobných rozměrů mají plastové odlitky šišatých kol, geniální 787B do dlaně proto musí jezdit na slušných ráfcích obutých do gum stylově nadepsaných žlutým nápisem Dunlop. Zadní sada má výrazné límce, přední set nepřišel o aerodynamickou výplň po vzoru reálné předlohy.

Barevné dokončení typického exteriéru postupovalo od kabiny přes předek k zadní části modýlku. Nejvíce práce zabraly milimetrové úpravy kolem světlometů. Závodní odkaz připomnělo nalepení startovních čísel, značek, jmen jezdců a sponzorů. Dobový speciál by nebyl bez pořádného křídla, které čekalo do závěrečné etapy skládání. V konečné fázi skládanky přibyla Gurneyho klapka, byla osazena zmíněná kola a poslední zkouškou trpělivosti autora se stala správně oranžová vnější zpětná zrcátka připomínající tykadla na obou předních blatnících.

Hodiny času a energie vystřídala radost z kvalitní připomínky závodní placky schopné v roce 1991 ujet všem navzdory snížení otáček i výkonu za účelem zvýšení spolehlivosti. Jiné auto s rotačním motorem nikdy v Le Mans nevyhrálo, Mazdě stačilo 485 kW čili 659 koní vůči 830 kilogramům hmotnosti. Kromě efektivní dynamiky nízká hmotnost šetřila spotřební součástky a palivo, což se 22. a 23. června 1991 ukázalo jako klíčové pro ovládnutí strategického boje o ovládnutí okruhu Circuit de la Sarthe.

Mirek Mazal
Diskuze (1)

Doporučujeme